-
80%
Na Zemi se objevil neznámý ekosystém a tak biologové mají zase co dělat. Snímek má v sobě jistou ambici a velkolepost ve své mystifikující děsivosti. Jen je potřeba se do toho dostat a vstřebat základní myšlenku. Struktura snímku je zdařilá, stejně jako vývoj, i když místy předvídatelný. Oproti tomu je také hodně sofistikovaný, psychologický, vědecký a převážně filozofický, takže ve své podstatě pro někoho hůře pochopitelný. Představuje se tu typ reflexivní vědecké fikce, která se zamýšlí nad naším postavením ve vesmíru, naší povahou a nebezpečností a také nad surrealistickým dojmem rozpadu lidské identity. Dějstvím provází ryze dámská výprava s cílem tomu všemu přijít na kloub. Tempo je pomalé a bez pořádné akce, takže mnozí diváci se budou jistojistě nudit. O akci to však bohužel vůbec není. Snímek vhodný spíše pro fanoušky sci-fi.
-
75%
První tři čtvrtiny mrazivá, pečlivě gradovaná sci-fi s funkčním psychologickým přesahem a parádně zneklidňujícím prostředím, jehož poodhalování mě moc bavilo. Posledních cca 20 minut filozofický mindfuck, který vůbec neuspokojí. Garland je šikovnej tvůrce, který drží divákovu pozornost pevně ve svěráku a umí ho utáhnout trpělivým vývojem jednotlivých motivů či znepokojivým násilím. Škoda, že ve finále vůbec nevím, co si z filmu odnést. Především asi to, že určitě patřil do kin, stejně jako výborná Natálka.
-
40%
Vždycky jsem měl pro scenáristickou tvorbu Alexe Garlanda slabost a Ex Machina mě utvrdila v tom, že tenhle autor ví, co dělá a dokonce je nejen schopný scenárista, ale i režisér. Annihilation mě ale minulo. Není to o tom, že bych nechápal, co chce autor říct, ale zvolená forma mi nesedla. Areu X, do níž se postavy vydají hledat pravdu, kamera jakoby rozpíjí, aby zvýraznila její snovost. Potud dobře. Ale samotný prostor je poměrně fádní a navzdory solidnímu rozpočtu toho příliš nenabízí. Příběh obsahuje hned několik zajímavých odboček (tíže z nevěry, ztráta času v zóně), ale ani jednu hlouběji neprozkoumává. Jsou tam buď proto, že byly součástí knižní předlohy, nebo chtěl Garland poměrně prostou základní kostru něčím ozvláštnit, ale už nenašel hlubší zapojení. Konec je sice odvážný a rozhodně se široce vyhýbá mainstreamu, ale to nutně z Annihilation ještě nedělá dobrý film. Dvakrát tolik, když je "překvapivá" pointa dopředu odhadnutelná (navíc nemá vlastně pro děj hlubší význam, neboť její nositel není aktivním hybatelem děje). Pokud to srovnám s podobně osobitou Fontánou, která stála víceméně stejné peníze, vychází mi z toho Anihilace jako chudší sci-fi kousek, kde bych určité prvky obdivoval u začínajícího autora, ale na někoho Garlanda formátu je to na můj vkus až příliš vnitřně vyprázdněné a strojené. Z možné sci-fi roku se tak nakonec vyklubal film, z něhož stojí za citaci pouze geniální scéna s "lidským hlasem". To je jednoznačně moment, který si zaslouží své místo v historii sci-fi žánru. Pro mě zklamání srovnatelné s pocity, jaké jsem měl u sci-fi Mute od Duncane Jonese, což je shodou okolností také film, který má na sobě nálepku Netflixu.
-
75%
Pokud jste četli Piknik u cesty od Arkadije a Borise Strugackých, nebo viděli filmovou adaptaci Stalker od Andreje Tarkovského, pak je to docela dobrý návod k tomu, abyste si užili i konkrétnější, barvenější a dynamičtější Annihilation, i když konkrétní pro mnohé možná taky nebude:). Po filmu jsem byl lehce rozhozen (i díky zbytečné brutalitě v pár scénách), ale přemýšlím o této nenápadné invazi doteď. Může mít totiž jakoukoliv pozorovatelnou i nepozorovatelnou intenzitu, při připuštění faktu, že je jeden vesmír a žádný mimozemšťan.
- koncepce a námět
- unesl bych ještě více tajemna, než konkrétností, chybělo málo a mohlo to být mimořádný zážitek
-
80%
-
60%
Bavilo mě to dlouhou dobu, pohrávání si s hororovou atmosférou. A pak to vysublimovalo jako ta šéfka mise. To jakože chci udělat sci-fi s filozofiií, doprčic, jakou filozofii vymyslet. Kašlu na to, budu se tvářit jako že jde o bytí ve formách, nebo jiné formě, ne zničení, ale proměně. My se jednou proměníme. Přesně tak nějak je pointa filmu – myslete si, co chcete. Koukatelné, ale žádné úderné, alespoň silné, ať nežeru, alespoň smysluplné poselství tam nevidím.
-
70%
Podivné, skličující a pěkně natočené sci-fi (mírně hraničící s hororem) Annihilation je od stejného týpka, co natočil Ex Machinu, takže je vcelku jasné, že žádnou kopu srandy bychom očekávat neměli. Nejedná se však o žádnou dobrodružnou jízdu, kde je jasně definované, kdo je ten dobrý a špatný, film je mnohem hlubší a složitější, přičemž na vás bude házet chytrá témata o lidské nátuře a životu obecně. Vizuál a atmosféra jsou perfektní, není tam žádná přehnaná CGI, což obzvlášť v dnešní době je vcelku osvěžující, plus Natalie a Isaac jsou oba sympaťáci. Nicméně jedním ze zásadních problému je však fakt, že film je celkem utahanej. Jistě, na pomalém filmu není nic špatného, obzvlášť v onom bizarním stylu, jaký zde Garland prezentuje, nicméně stále by měl udržovat divákovi pozornost, v čemž snímek trochu klopýtal. Obzvlášť ty flashbacky z minulosti Portmanové mě vytáčely, takové otravné brzdění hlavní zápletky jsem už dlouho neviděl. Annihilation je určitě snímek, na který člověk hned tak nezapomene, ovšem že by se jednalo o nějaký průlomový film z žánru sci-fi, to se taky vůbec říct nedá.
-
60%
-
85%
Mám rád sci-fy filmy, takže jsem si to užil. Celkově se dá říct, že to není film pro většinové diváky, kteří mají rádi jen jednoduchou zábavu. Tady je nutné udržet pozornost a u děje přemýšlet. Znepokojující finále snímku se mi moc líbilo a lámal jsem si nad ním hlavu ještě dost dlouho po závěrečných titulcích.
-
55%
Váhal jsem jestli film vůbec hodnotit. Počínaje názvem jej lze shrnout jediným slovem - samoúčelnost. Veškeré motivy (prostředí, postavy) jsou pouhé črty, ploché, prosté hloubky. Symbolika a metafory nejsou ani vycizelované, ani rafinované. Ani hlavní hrdinka, přes určitou snahu, není uspokojivě prokreslená. Některé scény, jako například první kontakt s dravcem, jdou samoúčelností na hranu trapnosti. Film je tak plytký a bezobsažný, že bychom celé sdělení bez potíží shrnuli sotva pětiminutovým hudebním klipem.
-
75%
-
50%
-
80%
-
70%
Annihilation nás přivádí k biologické anomálii, která se jako bublina rozpíná nad americkými bažinami. Dovnitř se vydalo mnoho vojenských skupin, aby zjistili o co jde, ale nikdo se nikdy nevrátil zpět. A tak se dovnitř vydává i bioložka Natalie Portman, jejíž muž byl členem jedné z předchozích jednotek.
Co následuje, je jako vždy stejné už od dob Predátora. Postupně kolem ní všichni umřou nebo zmizí a tak na konci sama čelí tomu, co bublinu způsobuje.
Takto předvídatelná zápletka je pravděpodobně největším trnem v oku ostatním divákům, díky nimž nemá tenhle film obecně tak vysoké hodnocení. Přesto jsem díky nečekanému a originálnímu závěru ochotný přimhouřit oko a dovolím si tvrdit, že ani tenhle film není rozhodně vůbec ztráta času.
Jako v ostatních případech, i tenhle Garland je hodně neobvyklou a uspokojující záležitostí. -
90%
Za mě jedno z nejlepších sc-fi posledních let. Naprosto souhlasím s Verbalem na ČSFD a cituji! "Rozhodně nedejte na erudované kritiky expertních maďarských pastevců, kteří na to čumí s mongolskými titulky na sračkovitých mobilech při cestě na pracák, jen aby se u filmu mohli vyzvracet jako první a bylo jim pak z toho děsně teplo u šulínka!" Těmto maďarským pastevcům bych navíc doporučil sledovat movies, které odpovídají jejich inteligenčnímu kvocientu, jako například The Maze Runner.