Čarodějnice (2015)

Tohle jako bylo co? Něco tak příšerného jsem vážně dlouho neviděl. Ty nadšené recenze co film provází považuji za hloupý vtip. Film nemá s hororem vůbec nic společného. Jediné co má ucházející úroveň je prostředí a atmosféra filmu. Sem tam je opravdu výborná. Herecké výkony jsou rovněž dobré,ale k čemu to všechno,když je snímek jen povrchní podívaná pro rádoby znalce žánru.

Čarodějnice působí jako film z jiné planety, nebo lépe řečeno, jako sdělovací médium ze zcela jiné doby. Přijímá sice současné žánrové kvóty a povrchové napětí čerpá z oblíbeného vzorce skupinka lidí - chata - okolní les - nadpřirozené zlo, ale vnitřně se ostře vymezuje tomu, co pokládáme v moderním hororu za běžné a tedy vlastně správné. Dění není orientováno na pravou podstatu a charakter zla, nýbrž na psychiku a chování jeho obětí, což ruku v ruce s jejich náboženským fanatismem rozprostírá už tak děsivou hrozbu i do jejich vlastních řad a divák si nemůže být jist, kdo je ještě oběť a kdo lovec (jak nám říká už scéna se psem a králíkem). Je pravda, že s podobně iracionálními postavami se těžko sympatizuje, ale ona důkladná práce s navozením dobovosti, tehdejších životních řádů i samotnou starobylou angličtinou přímo drtivě navyšuje naturalismus a autenticitu, takže se skutečně cítíme jako v (jiné) realitě, přestože je nám již na začátku sděleno, že příběh vychází ze staré lidové báchorky. A jestliže tato snaha o přidanou historickou hodnotu trochu ubližuje očekávanému hororovému obsahu, formální stránka je bezchybná. Náhlé střihy sladěné s hrůzu nahánějící nemelodickou hudbou utnou scénu přesně v jejím vrcholném okamžiku, takže její efekt nemůže zeslábnout, prostředí je zásluhou pomalých kamerových jízd a pečlivě inscenovaných záběrů využito famózně a žádný obraz nepůsobí lacině ani předvídatelně. Nejsme násilím nuceni, abychom se báli, jak to známe u dnešních "lekačkových" duchařin, ale strach je všudypřítomný a neodbytný. Zkrátka jiný, poctivější a lepší horor...

Přijímá sice současné žánrové kvóty a povrchové napětí čerpá z oblíbeného vzorce skupinka lidí - chata - okolní les - nadpřirozené zlo, ale vnitřně se ostře vymezuje tomu, co pokládáme v moderním hororu za běžné a tedy vlastně správné. Dění není orientováno na pravou podstatu a charakter zla, nýbrž na psychiku a chování jeho obětí, což ruku v ruce s jejich náboženským fanatismem rozprostírá už tak děsivou hrozbu i do jejich vlastních řad a divák si nemůže být jist, kdo je ještě oběť a kdo lovec (jak nám říká už scéna se psem a králíkem). Je pravda, že s podobně iracionálními postavami se těžko sympatizuje, ale ona důkladná práce s navozením dobovosti, tehdejších životních řádů i samotnou starobylou angličtinou přímo drtivě navyšuje naturalismus a autenticitu, takže se skutečně cítíme jako v (jiné) realitě, přestože je nám již na začátku sděleno, že příběh vychází ze staré lidové báchorky. A jestliže tato snaha o přidanou historickou hodnotu trochu ubližuje očekávanému hororovému obsahu, formální stránka je bezchybná. Náhlé střihy sladěné s hrůzu nahánějící nemelodickou hudbou utnou scénu přesně v jejím vrcholném okamžiku, takže její efekt nemůže zeslábnout, prostředí je zásluhou pomalých kamerových jízd a pečlivě inscenovaných záběrů využito famózně a žádný obraz nepůsobí lacině ani předvídatelně. Nejsme násilím nuceni, abychom se báli, jak to známe u dnešních "lekačkových" duchařin, ale strach je všudypřítomný a neodbytný. Zkrátka jiný, poctivější a lepší horor..

Nejsilnější stránkou filmu je zachycení narůstajícího paranoidního stavu mezi členy rodiny, který se ještě více stupňuje chováním dvou mladších sourozenců Tomassin. Kromě hlavní hrdinky, nejstarší dcery Tomassin, kterou sugestivně zahrála Anya Taylor-Joy, patří velký obdiv i Kate Dickie v roli matky, kterou nejvíce zasahuje postupný rozklad celé rodiny a její proměna v rámci celého snímku je nejviditelnější. Čarodějnice je opravdu originálně a chytře natočený horor. Je o tužbách, hříchu, pocitu viny, víře a hlavně strachu z neznámého. V dobách temného 17. století tyto pocity lidé zažívali mnohem intenzivněji a hranice mezi skutečností a fikcí se často stíraly. Samotný film proto působí až mrazivě přesvědčivě. Plíživé zlo sice pociťujeme během celého filmu, ale je zde po většinu doby dobře “ukryto” a o to víc diváka dráždí a ochromuje.

Nuda, neskutečná nuda, už upozornění na dývku, že je film přístupný pouze od patnácti o něčem svědčí. Připomnělo mi to hlášku ze Slunce seno pár facek: ,,prosim tě Josef cos nám to tam pustil, to je hrůza furt se tam akorát někdo modlí,, a to prosím pěkné doslova, tak, jako se modlí v tomto filmu, není ani u biblických příběhů O nějakém tajemnu tu absolutně není žádná řeč, jestli toto někdo srovnává s Vesnicí, tak netuším, nač hleděl. Rozhodně by filmu slušel dramatičtější a hororovější nádech. Chápu, že se tvůrci snažili o podobenství tehdejší doby, až fanatické křesťanství, víra a pocit strachu snad úplně ze všeho, izolace se do svých vnitřních pocitů víry a podobných duchovních a duševních stavů, ale.... Hlavní dospělý herci, včetně dcerunky jsou těžce nesympatičtí a herecky nijak nezáří, naopak dětská část je roztomilejší i co se herectví týče, podstatně na vyšší úrovni. Slabota, veliká slabota.

Pohádka pro dospělé! Takhle nějak si představuju vyprávění bratří Grimmů nebo severské pohádky, kterými rodiče straší svoje děti. Artová záležitost, která dá normálním lidem přičichnout k tomu, jak to asi vypadalo ne tak dávno v Americe na samotě u lesa. Já osobně mám tyhle atmosférický horory rád, žádný lekačky žádný trhaný záběry. Hezky po staru, pěkně pomalu, aby si divák vychutnal hutnou atmosféru. Výkony herců a hereček adekvátní, až velmi zdařilé. Použitá angličtina z tehdejší doby je fakt masakr, výprava věrná, hudba atmosférická na podkres. Trochu mi film připomíná tvorbu Larse von Triera, ale tady to má trochu větší hlavu a patu. Nevím, kolik byl rozpočet, ale kdyby byl ke konci film vizuálně trochu odvážnější a ve scénáři pár zásadních zvratů, tak bych hodnotil mnohem lépe.

a jak to jde i bez lekaček a příšer. opravdu nepříjemná atmosféra, která by se dala krájet. Ideální je na film jít a vůbec netušit, pak si ho užijete ještě více. Ne na všechny to mělo podobný vliv jako na mne, v sále se občas lidé i smáli. Sice nechápu proč, co mi vlastně vadilo byl ten doslovný konec jelikož bez něj bych měl v hlavě guláš a přemýšlel jak to co kdo a jak to vše vlastně bylo. za mne z posledních "hororů nehororů" pecka

Tento film rozhodně nedoporučuji. Po celou dobu se vlastně nic nedělo. Vlastně až skoro na úplném konci, který byl nepochopitelný. Jde sice o zajímavý snímek se skvělým prostředím, kostýmy a výkony herců, ale děj je... nudný, nezáživný. Bylo to 90 ztracených minut.

horor to nebude,to je nejake psychologicke drama,podprumer

Líbil se mi konec, ale jinak byl celý film spíš ukázkou čeho se báli nábožensky retardovaní lidé v dřevních dobách, pro současného člověka nic strašidelného. Také si myslím že někdo bez alespoň povrchních znalostí středověké mytologie a náboženství nemá moc šanci film pochopit. Mohlo to být horší, ale asi ne o moc, mohlo to být lepší a to o dost.

vzhledem k velké takzvané masírce ze všech médií,jsem se na film strašně těšila,ale trochu mně zklamal,kdyby tam byla více rozvedena dějová linie,bylo by to fakt bomba,vizuálně skvělé

Cena za režii ? Tak to musí být problém ve scénáři nebo někde jinde. Film promítnuli 21.3.2016 na Febiofestu a bohužel mnou celý film lomcovala trapnost. Myslím že režisér to měl rovnou přiznat - že si z diváků dělá legraci - a rovnou to natočit jako parodii. Výborně by to tak fungovalo už od prvního záběru kdy bigotní katolíci vyobcovávají ještě bigotnějšího katolíka. Hrůzný horor s hrůzným zajícem ? Film děsí leda velkou hlasitostí a lekacími scénami kdy diváci něco uvidí nebo uslyší až když se to objeví v záběru kamery - do té doby to bylo neviditelné a neslyšitelné. Vidím to jako podvod - i ta holka z plakátu bude dublérka.

Jako vždy horor bez konce. Ale co, tak to má být. Příběh docela ušel. Podruhé na to nepůjdu. Jednou a dost.

Jeden z nejoriginálnějších a nejděsivějších hororů posledních let ? opravdu ne.

totální blbost, očekávala jsem mnohem více, ten konec mně naprosto rozesmál..