Name: Hlava-Ruce-Srdce
Released: 2010
Duration: 110 min
Rating: 49
Cast: Viktorie Čermáková, Roman Zach, Ivana Uhlířová, Jiří Schmitzer, Martin Finger

Píše se rok 1914 a zrovna začíná válka, když plukovník von Haukwitz zemře při podivné okultní seanci a jeho tělo je nalezeno bez hlavy, rukou a srdce. Pátrání zavede jeho snoubenku Kláru až k poručíkovi a kamarádovi plukovníka Heinricha Rotha a mezi oběma se rychle vytvoří pouto. Po zmizelých ostatcích pátrá i vojenský vyšetřovat Karel Vrana, který chce, aby mu Klára pomohla v pátrání po antimonarchistickém okultním spolku, kterého byl plukovník členem. Mezitím je Roth povolán na frontu, kde přijde o ruku, a tak se vydává za Klárou na její rodný statek na Moravě. Později sem přijíždí i Vrána, který úspěšně vypátral zmizelé části plukovníkova těla. Ani jeden z mužů, i když oba Kláru milují, jí kvůli prázdnotě a frustraci z války nedokáží nabídnout, po čem ona touží. Nakonec příběhu Kláru zázračně oplodní plukovníkův uříznutý prst a ona tak v klidu můžu pohřbít jeho ostatky do země...

Herci a tvůrci 52

Viktorie Čermáková

Klára Knabelová

Roman Zach

Roth

Ivana Uhlířová

Anna

Jiří Schmitzer

Haukwitz

Martin Finger

Vrana

Jiří Černý

Josef

Režie:

David Jařab

Scénář:

David Jařab

Hudba:

Petr HaasRobert Schumann

Komentáře k filmu Hlava-Ruce-Srdce 3

Psisko59

32 849 bodů 24. 5. 2015

Surrealistická hříčka neunesla přesun s divadelních prken na filmové plátno - přesto působí zajímavě a nadčasově; pouze to chtělo větší (možná právě víc "divadelní") střídmost ve výrazových prostředcích a nepřehlcenou obrazivost. Mystický přesah je zřejmý, jako by chvílemi odkazoval na Švankmajera, ale chybí mu údernost a přímočarost tohoto vzoru. Některé obrazy však překračují z panoptika do symbolické výpovědi (dokonalý jin-jang kontrast mezi Rothem a Vranou, síla a schopnost Kláry vnímat a nakonec i konat).

výborné herecké obsazení (Čermáková, Uhlířová, Finger, ale především mysteriózní Schmitzer a trpitelský Zach)

avenis

10 005 bodů 10. 1. 2023

Viktorie Čermáková neumí hrát. Respektive pracovat s hlasem. Její unylé kuňkání snižuje filmový prožitek o několik bodů. Nominace na Českého lva? Za výpravu snad. Za kameru, to je snad nějaký omyl... nebo spíš zákulisní machinace. Ale není divu, již dlouho si ceny rozděluje mezi sebou česká filmová mafie. Paralelní čtení dopisu dvěma odlišnými rychlostmi... chaos, chaos. Dlouhé, předlouhé nudné pasáže. Opakující se motiv záběru na Čermákovou a v pozadí mluví rozmazaný Zach. Drůbeží psychedelická část je ještě více odtržená od reality než celý film. Jedna scéna praštěnější než druhá, jako třeba návštěva báby v lese. A ten závěrečný skok v čase, to mělo být co??? Jaký má smysl, aby Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české knematografie přispíval na filmy, které jsou nudné, zvrácené a šílené... Mimochodem, drůbež se nepěstuje, nýbrž chová. Leda že by zasadili zobák a vyrostl by kohout... (18.9.2022)

liborek_

7 258 bodů 29. 12. 2010

Věřím tomu, že D. Jařab měl jasnou představu, co chce natočit, jak to chce natočit a že zná smysl každého políčka svého filmu. Při diskuzích o svém záměru se svými kolegy a při realizaci svého nápadu ale zapomněl na jednu podstatnou věc: Bez klíče, byť schovaného pod silnou vrstvou metaforických či surrealných výjevů, divák nemůže jeho záměr přijmout, přemýšlet o něm a vytvořit si na něj svůj názor. Bez klíče divákovi zbývá pouze možnost klouzat se po nejpřístupnějším povrchu skládajícího se z obrazů, výtvarných udělátek či vtipů v dialozích... Smysl mu ale nutně musí unikat (anebo ho může hádat, ale taková hra je nudná a sama o sobě nesmyslná). Děj postavený na připomínce hloupých báchorek o tajných společenstvích (ilumináti, zednáři, karbonáři..), které se snaží svrhnout zavedené pořádky (tj. typicky habsburskou vládu) a nastolit nový společenský řád prostřednictvím okultních rituálů, se dále rozvíjí "zhmotněním" pohádky plk. von Haukwitze o umírajícím králi, královně a dvou nevlastních synech. V náznacích je servírovana metafora o hlavě/ruce/srdci, napětí doby je připomínáno ne moc dobře fungující pantomimou před mapou válečného Srbska, usekané hlavy kohoutů snad morbidně odkazují na touhu po svržení císaře (monarchií, diktátorů...) a surrealné scény s useknutou rukou a hlavou pašují do filmu zprofanovaný prvek a mor českého filmu - nutný/nucený humor. Pochybuji, že smyslem filmu je paranoidní víra v kontinuální a neustálé ovlivňování dějin tajnými společenstvími, ale závěrečný přesun v čase z roku 1916 do moderní doby (a s připomínkou nacistické éry v podobě SS uniformy) mi tyto pochyby trochu narušuje (mužská dvojice se v krátkém záběru drží za ruce - jest to metafora bratrství? Tajné spolky byly též nazývány bratrstvy)... Kromě jednotlivostí a různých nedořečených narážek se prostě divák (já) nemá čeho chytit! I přes vizuální bachratost a pár zajímavých nápadů vyčnívají (vedle dějové zmatenosti) místy doslova frazeovité dialogy a přehnaně divadelní herectví. Tento film se tváří jako hlubokomyslné (snad i trochu experimentální) dílo plné skrytých významů, ale mně přijde spíše jako bizarní zábava s nedořešenou pointou. EDIT: Teď jsem se na ofic. webu filmu dočetl, že příběh je "nově aktualizovaným tématem o rozpadu tradičních hodnot moderního světa". Odhlédnu-li od zvláštního jazykového spojení příběh=téma (??), pak ono zmiňované téma v tomto filmu nevidím už vůbec...