Keira Knightley slaví 40 let. Tohle jsou nejlepší filmy pirátky z Karibiku i šílené lovkyně odměn

Jeden z nejlepších filmů Richarda Curtise a jedna z nejzásadnějších vánočních stálic představuje síť různých ustavených i ustavujících se párů, které se v čas vánoční potýkají s různými podobami lásky. Ne vždy ale jejich tužby dopadnou dobře. Jedna z linií patří nevěstě Juliet (Knightley), která má po svatbě s milovaným Peterem (Chiwetel Ejiofor) a nechápe, proč ji jeho nejlepší kamarád Mark (Andrew Lincoln) nemá rád. Přitom je to přesně naopak. Hořkosladká linka vrcholí známou scénou s cedulemi, která se stala předmětem spousty odkazů, parodií a memů.

Do blockbusterových vod vstoupila Knightley pomocí snímku, který prakticky oživil kariéru Johnnyho Deppa. Její vzhled kombinující něžnou tvář s ostrými rysy jí pomohl ztvárnit ženu z lepší společnosti, jejíž divoká povaha se snaží probojovat přes svazující společenské konvence. Úspěšná série znamenala kariérní postup, jak pro Deppa, tak pro herečku samotnou a dodnes zůstává její komerčně nejúspěšnější rolí. Nutno dodat, že sympatická herečka se po boku ostřílených kolegů a v náročné trikové produkci ve svých hereckých začátcích rozhodně neztratila.

Snímek Tonyho Scotta byl volně inspirovaný skutečným životem Domino Harvey, dcery herce Laurence Harveyho, bývalé modelky a úspěšné lovkyně odměn. Snímek funguje jako mediální satira, zároveň si nápaditě hraje s diváckými hypotézami – hlavní postavu sledujeme ve chvíli, kdy vypráví vymyšlený příběh agentce FBI (Lucy Liu), zatímco nám povídá o daném vyprávění, takže získáváme informace o proběhlých událostech skrze dva filtry. Filmu, kde pojem nespolehlivý vypravěč dostane zcela nový rozměr, dominuje hlavní postava, jíž Knightley propůjčila přitažlivou divokost a zvládla vytvořit komplexní figuru kombinující rebelský vzhled i vnitřní zranitelnost. 

V adaptaci slavného románu Jane Austen Knightley ztvárnila Elizabeth, dívku, která se bouří proti společenským konvencím, zároveň najde lásku u člověka, jímž zpočátku pohrdá. Romantický film s feministickým sdělením byl pro Knightley jako stvořený. Její Elizabeth působí jako silná osobnost, která se konvencím nejen nepodřizuje, ale ani se neunavuje předstírat, že jí na nich nějak záleží. Díky snímku zaznamenala Keira svou první nominaci na Oscara.

Když Briona (Saoirse Ronan) obviní mladého zahradníka (James McAvoy) ze znásilnění sestřenice, efektivně tím zničí jeho vztah s půvabnou Cecílii (Knightley), sestrou hlavní hrdinky. Její lež má obří následky, do nichž zasáhne také druhá světová válka. Následuje boj s vlastní vinou a snaha napravit starou křivdu, ne vše se dá ale zachránit včas. Film je hereckým koncertem hned tří protagonistů, z nichž Knightley představuje živelnost a touhu po vášni.

Když se tři přátelé (Carey Mulligan, Andrew Garfield a Keira Knightley) setkají na internátní škole, ani jeden z nich netuší, že jsou ve skutečnosti klony vytvořenými pro dárcovství orgánů. Film podle románu Kazua Išigura je svou premisou podobný blockbusteru Michaela Baye Ostrov, nemůže mu ale být vzdálenější. V tomto filmu nikdo neutíká ani nebojuje proti žoldákům dystopického systému. Protagonistům nezbývá, než si užít krátkého života a postupně se smířit s osudem i bídnou smrtí. Romantické sci-fi je depresivním filmem plným smutku a hledání malých radostí uprostřed beznaděje.

David Cronenberg je známý především pro kreativní tělesný horor, jeho filmy nicméně pojednávají především o psychologických proměnách a potlačovaných pudech, marně svazovaných egem a superegem. Nebezpečná metoda představuje ponor do psychoanalytických a sexuologických hypotéz, v nichž se střetávají Carl Jung (Michael Fassbender) a Sigmund Freud (Viggo Mortensen) prostřednictvím dvou nevšedních subjektů – zcela spontánního Otto Grosse (Vincent Cassel), který si neodpírá žádnou neřest, a Sabine Spielrein (Keira Knightley), bojující s potlačovanými touhami, jež jsou spojeny s dětským traumatem. Knightley podává v roli narušené ženy pozoruhodný výkon, když svůj temperament využívá pro ztvárnění potlačované pudovosti a sexuality.

Portrét Alana Turinga (Benedict Cumberbatch), který prolomil šifry titulního mechanismu, se kromě jeho válečných zásluh věnuje i jeho dramatickému osobnímu životu. Oženil se s vědkyní Joan Clark (Knightley), jejich vztah byl ale čistě platonický. Být ve 40. letech homosexuálem nebylo nic jednoduchého, Turing byl přinucen k chemické kastraci a spáchal sebevraždu. Knightley vtiskla postavě přirozenou inteligenci, která Turinga tolik ohromila, tím spíše oběma hercům věříme ideální pár.

Podívejte se na žebříček nejlepších hereček podle databáze Kinoboxu.

Zdroj: Kinobox