Duna: Část druhá
92%
Ani první, ani druhý díl se o naší planetě nijak nezmiňují a o osudu galaxie se rozhoduje někde úplně jinde. Pokud se však podíváme na další knihy Franka Herberta, autora literární Duny, a jeho pokračovatelů v čele se synem Brianem, odpovědi nalézt můžeme – přestože nejsou tak jednoznačné, jak by se nám nejspíš líbilo.
Pozemskými událostmi se zabývá trilogie knih Historie Duny od Briana Herberta a Kevina J. Andersona z let 2002-2004. Popisuje dění na Zemi zhruba deset tisíc let před událostmi známými z první knihy (a tedy i ze dvou současných filmů). Tehdy na Zemi propukla krvavá svatá válka mezi lidmi a stroji. Snad proto, že do ní nezasáhl Terminátor, síly umělé inteligence s lidskými povstalci, kteří se chtěli vzepřít anorganické nadvládě, nakonec prohrály. Mimochodem, tehdy také bok po boku bojovali předci Atreidů a Harkonnenů.
Důsledkem tohoto sváru byl také zákaz umělé inteligence či myslících strojů obecně – proto také ve světě Duny nevidíme žádné počítače a podobné technologie, jež jsou se standardními sci-fi neodmyslitelně spjaté. Jedinou výjimku tvoří mentati, lidské počítače, které ve filmech zastupují Thufir Hawat (Stephen Henderson) sloužící Atreidům a Piter de Vries (David Dastmalchian), jehož pány jsou Harkonnenové.
I v souvislosti s těmito událostmi se ze Země stala kolébka celé vesmírné civilizace. Obyvatelé jednotlivých planet jsou potomci pozemšťanů, proto se zde nevyskytují všelijaké mimozemské rasy, opět pro sci-fi žánr tak typické. Z běžných, ačkoli mentálně nadaných lidí se totiž rekrutují členové Kosmické gildy, která jako jediná organizace (za pomoci tajemného koření z Arrakisu, v knihách označovaného jako „melanž“) ovládá mezihvězdné cestování. Předci Atreidů, Harkonnenů i Fremenů tedy byli lidmi, a když se v knihách některá z postav pouští do prozkoumávání své rodové minulosti, snadno narazí na pozemskou kulturu, hudbu či jazyky.
Podle rozsáhlé The Dune Encyclopedia z roku 1984 však několik tisíc let po založení Kosmické gildy a kolonizace vesmíru došlo téměř k úplnému zničení Země kvůli srážce s malou planetkou. Ze zbytků Země se stal jakýsi národní park a císař přesunul své sídlo jinam. V pozdějších knihách, které se odehrávají tisíce let po událostech známých z filmů, se o Zemi obvykle mluví v minulém čase a postavy bez dalšího upřesnění tvrdí, že Země už neexistuje. I pro zaryté fanoušky je tedy otázka ohledně osudu naší planety obestřena tajemstvím, přestože o její důležitosti pro celé fikční univerzum nemůže být pochyb.
První Duna je k přehrání na platformě HBO Max, tu druhou můžete nyní vidět v kinech. Podívejte se také na náš žebříček nejlepších sci-fi filmů, v nichž se to roboty, počítači a roztodivnými emzáky hemží mnohem více než ve světě Duny.
Zdroje: Collider, ScreenRant, Wikipedia
