Recenze: Druhý Space Jam by chtěl nadchnout geeky, ale je to jen předražená reklama na knihovnu Warner Bros.

Původní snímek dobře osciloval mezi klasickou rodinnou komedií a animovaným filmem. Povedlo se mu to následovně - přestože je pod kolonkou režie podepsán Joe Pytka, do velké míry se na výsledné podobě snímku podílel i zkušený Ivan Reitman (Krotitelé duchů). Reitman měl sice oficiálně "jen" pozici producenta, obstaral však i režii většiny hraných scén, zatímco ty animované si naopak pohlídal Pytka. Výsledkem je velmi milá ozvěna devadesátek, která dokázala správně využít potrhlost animovaných hrdinů a to samé platilo pro "lidskou" hvězdu (ve smyslu, že i když Michael Jordan nebyl herec, se svou rolí se popral velmi slušně). Obecně první Space Jam zachytil takové ty klasické hodnoty podobných filmů (rodina, láska) a i když mu nechyběl nějaký meta humor (celý boží výstup Billa Murrayho), nebyl to film závislý na znalosti nějakého fenoménu nebo historie. Gagy i postavy, to vše fungovalo samo o sobě, přesně jak by u Looney Tunes mělo.

Druhý díl byl dlouho zaseklý v produkčním pekle. Studio si nějakou dobu pohrávalo s myšlenkou jiného sportu (nikdy nenatočená dvojka s Tonym Hawkem), a když konečně přišlo na přímé navázání s Lebronem Jamesem, Pytka odmítl s tím, že Space Jam je pro něj Michael Jordan a tím to končí.

Jakkoli chápu Pytkovu nostalgii a souhlasil bych s tím, že hvězdná aura Jordana byla kdysi úplně jinde (ve smyslu, že Jordan byl superhvězda, která překročila práh vlastního sportu, což myslím pro Jamese neplatí), problém druhého Space Jamu leží úplně jinde. Jednička byla srozumitelně vystavěný film s řádnou expozicí, jasně definovaným rozdělením světů, každá postava dostala prostor pro to, aby si nějak určila budoucí pozici na hřišti a celé to mělo správně švihlou energii. Nic takového pro Nový začátek neplatí.

Druhý film chvátá, jakoby si sám uvědomoval, že nemá co vyprávět. V rámci konfliktu tlačí na melodramatickou strunu (James neumí navázat vztah se svým synem, což vyústí v zápas o životy všech), což se míjí účinkem tak, že má poté divák pramalý důvod Jamesovi fandit (nemluvě o tom, že se to celé bere vážně a není tu prostor pro humor). Jediné, co tvůrcům zbývá, je zápas, který tentokrát trvá téměř polovinu filmu (v jedničce to bylo 25 minut). Ozvláštněním by mohla být upgradovaná hra (tentokrát je základem videohra syna), pravidla ale film nikdy pořádně nespecifikuje, takže se sice může stát cokoli, ale současně tvůrci neví, kam přesně skočit a tak nakonec neudělají skoro nic. Například z momentu "Otevřel novou postavu!" by jeden čekal, že po jejím poražení přijde ještě nějaká zajímavější, ale nic dalšího se nestane.

Ona je charakterizace postav vůbec celkově mizerná. Lidští hrdinové jsou tu vyloženě do počtu (jen Don Cheadle jako záporák sem tam trošku zakoulí očima) a ani animovaní oblíbenci nefungují. Bugs Bunny vždy platil za okouzlujícího hláškaře, který se proti své vůli musí občas stát hnacím motorem ostatních (něco jako Hawkeye Pierce Alana Aldy, jen v kreslené verzi), tady jde o jednoho kreslouna z mnoha, jehož přínos je pro příběh minimální. To samé bohužel platí pro hvězdné hosty ze stáje Warner Bros.

Netřeba si nic nalhávat, tenhle produkt evidentně vznikl okolo myšlenky "pojďme tam narvat celé naše portfolio". Což vlastně není úplně marný nápad. Jenže znovu - nedrží to a ještě v tom nejsou nápady. Jedna věc je, že se studio snaží ve snímku vystavit jakýsi virtuální prostor, kde má všechny filmy a s ním spojené postavy. Úplně to smysl nedává, ale budiž. Looneyťáci jsou rozmístění v jednotlivých světech, což má potenciál. Takže někdo je v Matrixu, jiný v prašném světě Mad Maxe. Pokaždé je ale postava jen laxně naklíčovaná do existujících scén a nic nového jí nedá. Viz zmíněný Matrix:

A v trailerech propálení diváci na zápase, kde jsou postavy ze stáje DC, King Kong, Flintstoneovi, Animáci, Železný obr atd.? K NIČEMU to není. Postavy tvoří statické křoví, navíc hrané neznámými herci. K čemu je v hledišti taková Maska, když se pod ní neukrývá Jim Carrey a něco nepředvede? Za celou dobu je tam jedna reakce King Konga. Jinak by klidně mohlo být hlediště prázdné jako na současných Olympijských hrách a nedělalo by to rozdíl.

Je těžko pochopitelné, proč dalo studio takovou látku do ruky někomu jako je Malcolm D. Lee, který točí buď černošské komedie nebo... Scary Movie 5. Leemu se povedlo jediné - splnil nevděčný trojboj. Space Jam: Nový začátek není dobrý film sám a sobě, není ani funkční pohádkou pro nejmenší diváky a selhává i v rovině nostalgie (nepustit při zápase Space Jam od Quad City DJ's je stejná čuňárna jako vynechání Techno Syndrome v letošním Mortal Kombat). Nicméně je třeba dodat, že druhý Space Jam není - na rozdíl od nového Toma a Jerryho - ztělesněný nevkus. Jen fascinujícím způsobem sterilní produkt, ze kterého si člověk po pár dnech vybaví jen vtípek s Michaelem Jordanem. Jeden se neubrání myšlence, co by s takovou látkou udělali třeba Phil Lord a Chris Miller. A o to je výsledek smutnější.

Hodnocení: 40 %

P.S. Lola Bunny tady má dlouhé volné tričko, protože ji původní film prý moc sexualizoval. Skunk Pepé zase vypadl úplně, aby nereprezentoval sexuální obtěžování. Ale jsou tam magoři z Mechanického pomeranče, kteří ve zmíněném filmu znásilňovali a zabíjeli lidi. Já tuhle dobu prostě nechápu.