Mechanický pomeranč (1971)

Kubrick sice podal satirický moralistický pohled na násilí, ale ve snu by ho nenapadlo, co se proti němu rozpoutá. Vlna násilných zločinů jedinců v kostýmech z filmu a za doprovodu použité hudby se stala hlavním motivem štvavé kampaně proti Kubrickovi. Režisér tím trpěl. Dostával výhrůžky smrtí od pomatených jedinců a tehdy se pustil do boje s nejistým koncem, když se pokusil prosadit zákaz hraní filmu ve Velké Británii, kde se incidenty odehrávaly v nejkritičtější míře. A studio na jeho naléhání nakonec přistoupilo. V té chvíli bylo v branži každému jasné, že musí před neohroženým bojovníkem smeknout. Kubrick projevil do té doby naprosto nevídanou odvahu.

Reklamní kampaň Mechanického pomeranče -tedy návrhy plakátů, trailery a propagační grafika byla iniciována přímo Kubrickem. Mechanický pomeranč vydělal ve své době po My Fair Lady největší sumu peněz pro celé studio Warner Bros. Na programech kin zůstal v premiéře neuvěřitelných 61 týdnů a slavil úspěchy po celém světě. Z dvou milionového rozpočtu nakonec distributor jen v USA vydělal při prvním uvedení 26,6 milionů dolarů. Když měl film tak ohromný úspěch byla ve studiu svolána porada, kde se ozývaly hlasy, jak je možné, že Kubrick natočí film, do kterého původně nechtěli investovat ani cent a je z toho takový trhák. Jeden z odvážlivců prý řekl, že je to tím, že prostě ví víc než oni. Nato se na něj podívali lidé z výroby, zvedli obočí a řekli:,,Neví nic. Je jenom otravný (v originále ,,pain in the ass“).“

Stanley Kubrick točí filmy, které prostě nikdo jiný nenatočí. Takových režizéru není moc, další je např. Quentin Tarantino. MEchanický pomeranč buď to v po pěti minutách vypnete, nebo vám to nedá, zlomíte začátek a pak je vám líti, že film končí. Jedinečné, osobité.

Další Kubrickův opus.

Asi po první půlhodině jsem byl téměř přesvědčen že to asi vypnu. Příběh mě téměř nezaujal, spíše by se dalo říci, že mě odrazoval. Asi ve druhé půlce to začalo být docela zajímavé. Bylo mi Alexe líto, co si musel vytrpět a nyní musel jako hodný trpět dál. Část příběhu zahrnující Alexe jako bezmocného byla pro mne mnohem lákavější než ostatní. Nakonec jsem si řekl, že to není tak špatné, i když ten konec nás může odkazovat na mnoho závěrů... na konci filmu jsem se musel i smát. Ani nevím proč, prostě jsem se smál.

kultovní snímek!!! nedá se ohodnotit záporně

Film o lidské konzervativnosti a o (ne)spravedlnosti. (obsahuje spoilery) Alex je násilnický mladík, který se svou partou terorizuje kdekoho potká, pije zdrogované mléko, a miluje Beethovena. Jednou zmzračili starého muže a znásilnili jeho ženu, která později zemřela. Když šel s partou po nábřeží, zmlátil je, ale usmířili se, ALE, na dalším přepadení, kdy omylem zabil ženu, a chtěl utéct, ho parta nepustila ven. Zabásla ho policie, která ho dopravila do nápravné věznice, kde Alex, byl slušný, a rozhodli se mu, jako prvnímu, pomoc tím, že na něm zkoušeli Ludwigovu metodu, kde mu pouštěli videa z Třetí říše, aby mu násilní znechutili, a k tomu pouštěli jeho milovaaného Beethovena, čímž mu ho zhnusili. Poté, jako zkoušku, vyzkoušeli Alexovu sebejistotu, přivedli muže, co ho šikanoval, ale on se nesměl bránit (dokonce mu musel olíznout podrážku špinavé boty) a krásnou, nahou ženu, které se nesměl dotknout. Nedotkl se. Poté tedy Alexe pustili na svobodu. Když ho rozpoznal bezdomovec, kterého celá parta zmlátila, a začal ho mlátit (on se bránit nemohl, ikdyž chtěl), povolal další bezdomovce, ale policie je zastavila, když Alexe vyndali z davu bezdomovců, Alex si všiml, že policisté jsou jeho kamarádi, které zmlátil, a oni si to uvědomili také. Vzali ho do opuštěné mítinky s lavorem plným vody. Začali ho topit, přičemž mu jeden držel hlavu pod vodou, a druhý ho mlátil obuškem, zhruba po deseti minutách odešli, a Alex, celý špinavý a zmáčený a zmlácený se plazí ven. Pak je střih. Alex přijde domu, jde do pokoje, a je naprosto jiný, než ho měl. Šel do obýváku, kde měl otce, matku a Joea (nový pronájemník), kteří nemohli uvěřit tomu, že jejich syn (který předtím byl v pasťáku) se vrátil uzdravený - a to doslova, nemohli uvěřit. Joe se do něj začal navážet, a Alex mu chtěl ublížit, ale nemohl. Brečel, ale ani to mu nevěřili. Rozhodl se, že jde ven. Když začlo pršet, šel poblíž vily, kam přišel celý zmoklý a zmlácený. Otevřel mu dveře nějáký mladý, namakaný muž, který ho odnesl rychle dolu. Hádejte, co to bylo za vilu ? Ano, ta, kde zmrzačili starého muže a znásilnili ženu, což si Alex po chvíli uvědomil, ale vozíčkář ne. Dal mu pomoct, a nechal ho se vykoupat, a když se Alex koupal, začal si pozpěvovat "Singin' in the rain" kterou zpíval násilník, co mu zabil ženu. Uvědomil si, že Alex je člověk, co ho zmrzačil a zabil jeho ženu. Ale Alexovi to zdát nedal. Dále se mu snažil pomáhat, další den ráno, pozval psychology, kteří věděli o tom, že mučili Alexe v hospitalizaci, kde ho vyléčili, a vozíčkář mu chtěl pomoct zažalovat vládu, mezi otázkami i bylo to, co mu pouštěli a on řekl, že archívy z Třetí Říše, a k tomu Beethovenovu hudbu, že už jí nemůže slyšet (Symfonii číslo 6) když mu dali jídlo a víno, tak Alex omldlel, protože mu dali do jídla a do pití prášky na spaní. Poté ho uvěznili v horním patře, a dole pousštěli nejvíc na hlas, Beethovenovu symfonii 6. Po chvíli přemýšlení napadlo Alexe, že se zachrání skokem z okna. Když z něho skočí, tak přijede záchranka. Alex celý polámaný, a trošku trpící amnézií, je v nemocnici, kam za ním přijde muž z nemocnice, kde Alexe vyléčili. Domluvili se s Alexem na spolupráci, která byla příšerně nevýhodná pro Alexe, ale po otřesu mozku si toho nevšiml. Poté, co přijme za ním přijde obrovský štáb, s oslavnými transparenty. Poté přivezli reproduktory a pustili symfonii 6, o které si Alex neuvědomoval, že je to "ta" symfonie, kterou mu znechutili. Poté se s ním začli fotit a odešli. Pak byl záběr na obličej Alexe, a režisér nám pomůže nahlídnout do jeho hlavy scénkou, kde ve sněhu, nahý Alex obcuje s ženou (konec obsahu, tudíž spoilerů). Je to geniální dílo Stanleyho Kubricka s jedním z nejlépe zahraných, hereckých výkonů Malcomem McDowellem. Ta poslední scéna, je karma v té nejkrystaličtější podobě. Moc děkuji, génie, Kubricku. 100%

„It had been a wonderful evening and what I needed now, to give it the perfect ending, was a little of the Ludwig Van..“ Pro někoho velký žvejk, co gulliver nebere, pro jiné chorošná Kubrickova gejmka, jenž si dělá šáry z diváka a pro další zas gud film, co má járble. Jako u většiny Stanleyho děl není nutné býti brejny a ponímat, stačí se jen lukovat.. Mládí je ta odporná věc mezi dětstvím a dospělostí a trocha toho ultranásilí po mléčném koktejlu ho může udělat snesitelnějším. Ale vy, ach, bratři moji, vzpomeňte si někdy na malýho Alexe, jakej byl. Amen. A všechen ten físíz.