Patrick Magee

Patrick George Magee (31. března 1922 – 14. srpna 1982) byl irský herec narozený v Armaghu v Severním Irsku. Proslul především svou výraznou spoluprací s dramatiky Samuelem Beckettem a Haroldem Pinterem, stejně jako svými rolemi v hororových filmech a snímcích režiséra Stanleyho Kubricka. Divadelní začátky a spolupráce s Beckettem Magee získal své první divadelní zkušenosti ve společnosti Anewa McMastera, kde účinkoval v Shakespearových hrách. Později ho Tyrone Guthrie přivedl do Londýna, aby účinkoval v sérii irských her. Zlomovým momentem v jeho kariéře bylo setkání se Samuelem Beckettem v roce 1957. Poté, co Beckett uslyšel Mageeho charakteristický, "popraskaný" hlas při nahrávání pasáží z románu Molloy a povídky From an Abandoned Work pro BBC rádio, byl natolik ohromen, že pro něj napsal hru Krapp's Last Tape (Poslední páska). Hra, původně nazvaná "Magee monolog", měla premiéru v Royal Court Theatre v Londýně 28. října 1958 s Mageem v hlavní roli. Beckettův životopisec Anthony Cronin později napsal, že "v jistém smyslu na sebe jako herec a autor čekali". Magee se stal Beckettovým oblíbeným hercem a jejich spolupráce pokračovala i v dalších letech, včetně Mageeho účinkování v apokalyptické hře Endgame (Konec hry) v roce 1964. Královská shakespearovská společnost a Pinter V roce 1964 se Magee připojil ke Královské shakespearovské společnosti (Royal Shakespeare Company), kde působil až do roku 1970. Jeho spolupráce s Haroldem Pinterem začala již během jeho působení v McMasterově společnosti. Pinter si Mageeho osobně vyžádal pro roli McCanna ve své hře The Birthday Party (Narozeninová oslava), kterou sám režíroval, a prohlásil ho za nejsilnějšího člena obsazení. Magee byl považován za předního interpreta Pinterových her a dalších děl absurdního divadla. Filmová kariéra Mageeho filmový debut přišel v roce 1960 ve snímku The Criminal režiséra Josepha Loseyho. Následovaly role v dalších Loseyho filmech The Servant (1963) a Galileo (1975). Významná byla jeho spolupráce se Stanleym Kubrickem, pro kterého ztvárnil dvě nezapomenutelné postavy: mstivého spisovatele Franka Alexandra v kultovním A Clockwork Orange (1971) a Chevaliera de Balibariho v historickém dramatu Barry Lyndon (1975). Mezi jeho další významné filmové role patří Markýz de Sade v Marat/Sade (1967), kde zopakoval svou divadelní roli, a chirurg-major Reynolds ve válečném dramatu Zulu (1964). Hororové filmy a pozdější kariéra Magee se často objevoval v hororových filmech, což mu pomáhalo financovat jeho divadelní kariéru. Účinkoval v raném díle Francise Forda Coppoly Dementia 13 (1963), v Cormanově The Masque of Red Death (1964) a v Die, Monster, Die! (1965). Pro produkční společnost Amicus natočil filmy The Skull (1965), Tales from the Crypt (1972), Asylum (1972) a And Now the Screaming Starts! (1973). V posledních letech své kariéry se objevil v Lucio Fulciho The Black Cat (1981) a ve sportovním dramatu Chariots of Fire (1981). Osobní život a odkaz V roce 1958 se Magee oženil s Belle Sherry, která také pocházela z hrabství Armagh. Pár měl dvě děti, dvojčata Marka a Caroline (narozené v únoru 1961). Magee byl známý svým bouřlivým životním stylem, potýkal se s alkoholismem a gamblerstvím, což negativně ovlivňovalo jeho finance i profesní vztahy. Byl zapáleným irským republikánem a aktivním zastáncem levicových sociálních a politických myšlenek. V roce 1976 sehrál klíčovou roli v přesvědčování svého odborového svazu Equity k bojkotu Jihoafrické republiky kvůli tamním zákonům apartheidu. Umělecký styl a odkaz Patrick Magee byl znám svým výrazným hlasem a intenzivním hereckým projevem. Kritička Antonia Quirke ho posmrtně popsala jako "osobnost plnou podivnosti, charisma, odlišnosti a síly". Akademik Conor Carville o něm napsal, že byl "avantgardním rebelem" a "velmi důležitou a nespravedlivě opomíjenou postavou". Magee zemřel na infarkt ve svém bytě v londýnském Fulhamu 14. srpna 1982 ve věku 60 let. Jeho poslední role se objevila v epizodě Play for Today, která byla odvysílána 14. prosince 1982, tři měsíce po jeho smrti. V roce 2017 byla na jeho rodném domě v Armaghu odhalena pamětní modrá plaketa.