Smrtonosná past 3 zůstávala nedoceněna. Po 30 letech dozrála v akční klenot

Všichni víme, že první Smrtonosná past byla na konci 80. let velkou akční revolucí. Po éře nepřekonatelných a takřka neprůstřelných drsných gerojů v podání Arnolda Schwarzeneggera a Sylvestera Stallonea nám představila v podstatě „hrdinu z lidu,“ obyčejného poldu, který krvácí, každá přestřelka ho pekelně bolí a zkrátka se jen vyskytl ve špatný čas na špatném místě. Navíc výtečně hláškoval, vše zábavně komentoval a chlubil se charismatem Bruce Willise. A k tomu přihodil ikonického záporáka v podání Alana Rickmana a vděčný koncept akčňáku v uzavřeném prostoru, který žánroví tvůrci logicky těží dodnes.

Megaúspěch jedničky byl co nejrychleji zopakován neméně povedenou dvojkou. Smrtonosná past 2 také patří k naprostým klasikám, zároveň je však ukázkovým sequelem, co v podstatě jen v jiné lokalitě opakuje ty samé propriety i dějovou linku. Byla to znovu extrémní a akcí nabušená zábava. Zároveň však bylo jasné, že trojka už by měla přijít s něčím novým, či alespoň koncept malinko posunout.

Myslel si to minimálně sám Bruce Willis, který byl navíc unaven z mraky napodobitelů, kteří se tehdy urodili (např. Přepadení v Pacifiku). Odmítal proto jeden scénář za druhým. Byl mezi nimi např. i titul s pracovním názvem Troubleshooter, v němž měl McClane bojovat s teroristy na luxusní výletní lodi směřující do Karibiku. Toto dílo se ale nakonec bohužel uchytilo – scénář byl využit k nechvalně známé akční katastrofě s názvem Nebezpečná rychlost 2: Zásah.

Jak už je ale u této série obvyklé, i třetí Smrtonosná past vznikla ze scénáře, jenž byl původně určen pro jiný projekt. Původně mělo jít o zápletku filmu Simon Says s Brandonem Lee v hlavní roli, po jeho tragické smrti byl přepracován coby další díl Smrtonosné zbraně, nakonec se ale materiál uchytil u „konkurence.“

Za kameru se vrátil režisér prvního dílu John McTiernan, jenž byl v 80. a 90. letech na vrcholu svých kreativních sil. S Brucem Willisem a scenáristou Jonathanem Hensleighem pracovali na tom, aby se franšíza dočkala patřičných změn a nešlo o další repetici, zároveň si však zachovala svého ducha a McClane své neselhávající kouzlo i cit pro cedění drsných hlášek. A nutno říct, že se jim to povedlo dokonale, i když ne každý to zprvu docenil.

Smrtonosná past tedy vyměnila uzavřený prostor rovnou za celé město, konkrétně New York, poprvé se neodehrává o Vánocích a obešla se i bez vedlejších postav z minulých dílů, které by už ději spíše překážely. Manželka Holly se tedy dostaví pouze po telefonu a absentuje také otravný reportér Thornberg či policejní kámoš Al. Nikomu to ale moc nevadilo. Třetí díl totiž razantně změnil svůj subžánr a z typické akční sólovky se proměnil v buddy komedii. McClaneovým nedobrovolným parťákem se stal ještě větší hrdina z lidu, obyčejný majitel obchodu Zeus s tváří Samuela L. Jacksona, jenž začínal být po kulturním fenoménu Pulp Fiction v kurzu. A se svým tarantinovským kolegou Willisem se konečně střetl i před kamerou.

Vznikla z toho buddy chemie jak z učebnice. Ukecaný, nadávající a věčně nespokojený Zeus byl pro drsného, unaveného a hláškami stále správně břitkého McClanea, jenž navíc trpí obří kocovinou, výtečným protihráčem. Jacksonova extrovertnost parádně sedla k Willisovu tradičnímu akčnímu projevu, oba si nádherně rozuměli a zároveň si nahrávali. Asi není náhodou, že to nebylo naposledy, co se slavní herci sešli před kamerou.

Přechod do jiného akčního žánru, změna řady propriet i celkové atmosféry kvůli rozšíření lokality ovšem nesedly každému a ani skvělou chemii ústřední dvojice nedokázali mnozí zpočátku ocenit. Ještě teď ostatně naleznete na metakritickém webu Rotten Tomatoes pouze 60 % kladných recenzí a slova o průměrnějším pokračování, které za prvními díly výrazně ztrácí. Schytával to pak zejména hlavní záporák Jeremy Irons, jehož výkon byl považován za necharismatický a znuděný. Ironsovi, jenž si ve skutečnosti ostudu rozhodně neutrhl, v tomto nepomáhalo přímé srovnávání s Rickmanovým Hansem Gruberem, jelikož hlavní antagonista Simon byl jeho bratrem.

Až postupem let (a že to sakra trvalo) se průměrnější a opatrnější reakce začaly proměňovat a čím dál více diváků začalo kvality třetí Pasti doceňovat. I přes svou buddy slupku totiž Smrtonosná past zůstává řemeslně precizní akční podívanou, v níž McTiernan prodává svůj žánrový um na 100 %. Slavný režisér tu parádně pracuje s napětím jednotlivých pasáží a Simonových úkolů, jež musí hlavní hrdinové splnit. Tvůrci střídají jednu akční pasáž za druhou. Zatímco v minulých dílech si mohl McClane aspoň na chvíli zalézt do koupelny a kecat přes vysílačku, ve trojce se ani na chvíli nezastaví. A že by se svou kocovinou vážně chtěl.

Smrtonosná past 3 je tedy nonstop akční jízdou, v níž si McTiernan sice trochu hraje s tradičními postupy série a trochu je obměňuje, zároveň ovšem s žánrovou šablonou zachází tradičně. Bitkám či přestřelkám nechybí kromě napětí ani potřebná fyzičnost, drsnost či praktické efekty a celkově se autoři nebáli být správně nekompromisní a pohybovat se i tak trochu na hraně (scénu s McClanem a cedulí v Harlemu už by dnes asi nikdo neměl odvahu natočit).

Třetí Past se tedy začala dočkávat uznání nejen tváří v tvář dalším dílům (když tedy vezmeme v potaz, že tragický pátý díl opravdu existuje), ale také moderním žánrovým postupům plných přebujelých a zbytečných digitálních triků a často zrychleného či zkratkovitého vyprávění. V třetí Smrtonosné pasti se nachází vše na tom správném místě, i přes dravé tempo plné různorodých akčních scén se může pochlubit pečlivým vyprávěním a skvělou prací s postavami. Je to prostě poctivá akční práce, která i přes prvotní nevoli řady diváků skvěle dozrála a nyní už ji nespočet fanoušků dává takřka na stejnou úroveň jako první i druhý díl série.

Podívejte se na žebříček nejlepších akčních filmů podle databáze Kinoboxu.

Zdroj: Den of Geek, Variety, Wikipedia