Žebříčky

MUBI: nejlepší hudební filmy

  1. Cléo od pěti do sedmi
    Cléo od pěti do sedmi (1962)
    Film
    • MUBI
    Slavný film Vardové s takřka absolutní chronologickou přesností (charakterizuje ho rovnováha mezi fiktivním a reálným časem) zachycuje dvě hodiny ze života mladé pařížské šansoniérky, která se obává, že má rakovinu. Každý krok, dělící ji od chvíle, kdy se má v nemocnici dozvědět výsledek vyšetření, je tápáním ze životní osamělosti a úzkosti. Poutem, které si náhodně najde, je voják Antoine, se kterým se setkává v parku. I on je jakýmsi odsouzencem večer se vrací k jednotce do Alžíru, která je v bojovém nasazení. Možná proto, že je první, který s ní hovoří o všem a o ničem, i o věcech vážných s přízvukem opravdovosti v hlase, věnuje mu svou důvěru a dá mu nahlédnut do svého nitra. Všechny dějové fragmenty jsou přesně odpozorované, mezititulky zaznamenávají plynutí času a vytvářejí odstup od událostí. Jemnými filmovými prostředky se režisérce podařilo stmelit střízlivý dokumentární způsob vyprávění a subjektivnost pohledu, uměleckou stylizaci dosahuje metodou "cinéma-vérité".
    Žánry:DramaFeministickýHudebníKomedie
    Hrají:Corinne MarchandDominique DavrayAntoine BourseillerDorothée BlankJosé Luis de VillalongaLoye Payen
    Režie:Agnès Varda
    78%
    Slavný film Vardové s takřka absolutní chronologickou přesností (charakterizuje ho rovnováha mezi fiktivním a reálným časem) zachycuje dvě hodiny ze života mladé pařížské šansoniérky, která se obává, že má rakovinu. Každý krok, dělící ji od chvíle, kdy se má v nemocnici dozvědět výsledek vyšetření, je tápáním ze životní osamělosti a úzkosti. Poutem, které si náhodně najde, je voják Antoine, se kterým se setkává v parku. I on je jakýmsi odsouzencem večer se vrací k jednotce do Alžíru, která je v bojovém nasazení. Možná proto, že je první, který s ní hovoří o všem a o ničem, i o věcech vážných s přízvukem opravdovosti v hlase, věnuje mu svou důvěru a dá mu nahlédnut do svého nitra. Všechny dějové fragmenty jsou přesně odpozorované, mezititulky zaznamenávají plynutí času a vytvářejí odstup od událostí. Jemnými filmovými prostředky se režisérce podařilo stmelit střízlivý dokumentární způsob vyprávění a subjektivnost pohledu, uměleckou stylizaci dosahuje metodou "cinéma-vérité".
    Žánry:DramaFeministickýHudebníKomedie
    Hrají:Corinne MarchandDominique DavrayAntoine BourseillerDorothée BlankJosé Luis de VillalongaLoye Payen
    Režie:Agnès Varda
    1
  2. Barva granátového jablka
    Barva granátového jablka (1969)
    Film
    • MUBI
    Barva granátového jablka se svým pojetím nepodobala ničemu, co bylo do té doby v zemích bývalého Sovětského svazu natočeno. Film o arménském básníkovi osmnáctého století jménem Sajat-Nova se radikálně rozešel s tradicí životopisných filmů. Ve statických, plošných obrazech se po vzoru perských miniatur a křesťanských ikon odvíjí básníkův život od jeho narození až po smrt v klášteře. Snímek je rozdělen do osmi kapitol. V úvodu vidíme básníka coby chlapce obklopeného bezpočtem knih a rukopisů, jejichž stránky obrací vítr. Básník se dostává ke dvoru, potkává múzu poezie, jež se stane jeho milenkou. Jako mnich v kostele vyzdobeném freskami prosí svou múzu o rozhřešení. Dále ho vidíme v rodinném kruhu a konečně vizi jeho smrti. Závěr se vztahuje k zavraždění básníka perskými dobyvateli před tbiliskou katedrálou roku 1795. U oficiálních kruhů vyvolala Barva granátového jablka značnou nevoli. Prominentní režisér Sergej Jutkevič provedl v rámci větší srozumitelnosti některé úpravy, ale i tato druhá verze byla sovětskou distribucí sabotována. V příštích letech byl Sergej Paradžanov opakovaně vězněn, sedmnáct let mu nebylo dovoleno režírovat filmy.
    Žánry:DramaHudebníBiografickýSpirituální
    Hrají:Spartak BagashviliSofiko ChiaureliGiorgi GegechkoriMelkon AleksanyanHovhannes MinasyanVilen Galstyan
    Režie:Sergej Paradžanov
    73%
    Barva granátového jablka se svým pojetím nepodobala ničemu, co bylo do té doby v zemích bývalého Sovětského svazu natočeno. Film o arménském básníkovi osmnáctého století jménem Sajat-Nova se radikálně rozešel s tradicí životopisných filmů. Ve statických, plošných obrazech se po vzoru perských miniatur a křesťanských ikon odvíjí básníkův život od jeho narození až po smrt v klášteře. Snímek je rozdělen do osmi kapitol. V úvodu vidíme básníka coby chlapce obklopeného bezpočtem knih a rukopisů, jejichž stránky obrací vítr. Básník se dostává ke dvoru, potkává múzu poezie, jež se stane jeho milenkou. Jako mnich v kostele vyzdobeném freskami prosí svou múzu o rozhřešení. Dále ho vidíme v rodinném kruhu a konečně vizi jeho smrti. Závěr se vztahuje k zavraždění básníka perskými dobyvateli před tbiliskou katedrálou roku 1795. U oficiálních kruhů vyvolala Barva granátového jablka značnou nevoli. Prominentní režisér Sergej Jutkevič provedl v rámci větší srozumitelnosti některé úpravy, ale i tato druhá verze byla sovětskou distribucí sabotována. V příštích letech byl Sergej Paradžanov opakovaně vězněn, sedmnáct let mu nebylo dovoleno režírovat filmy.
    Žánry:DramaHudebníBiografickýSpirituální
    Hrají:Spartak BagashviliSofiko ChiaureliGiorgi GegechkoriMelkon AleksanyanHovhannes MinasyanVilen Galstyan
    Režie:Sergej Paradžanov
    2
  3. Buena Vista Social Club
    Buena Vista Social Club (1999)
    Film
    • MUBI

    Známý americký instrumentalista Ry Cooder napsal hudbu již ke dvěma filmům Wima Wenderse: ke snímkům Paříž, Texas a The End Of Violence. Během práce na posledně zmíněném snímku hovořil Cooder často s Wendersem o své cestě na Kubu a o tamním nahrávání s několika kubánskými muzikanty. Poté, co se deska objevila na trhu s názvem Buena Vista Social Club, zaznamenala ihned obrovský celosvětový úspěch. Desky se prodalo několik milionů a byla oceněna cenou Grammy. V roce 1998 se Cooder vydává opět na Kubu, aby zde nahrál sólové album s Ibrahimem Ferrerem, opět za účasti muzikantů, kteří se podíleli i na Buena Vista Social Club a kteří jsou známí na Kubě jako Super Abuelos či Super Granddads. Wenders jej tentokrát doprovází s malým filmovým štábem, aby zaznamenal práci muzikantů ve studiu a jejich životy na Kubě. Natáčení pokračovalo v Amsterdamu, kde Buena Vista Social Club měli dva koncerty, a skončilo v New Yorku při jejich triumfálním úspěchu v legendární Carnegie Hall.

    Žánry:DokumentárníHudebníBiografický
    Režie:Wim Wenders
    67%

    Známý americký instrumentalista Ry Cooder napsal hudbu již ke dvěma filmům Wima Wenderse: ke snímkům Paříž, Texas a The End Of Violence. Během práce na posledně zmíněném snímku hovořil Cooder často s Wendersem o své cestě na Kubu a o tamním nahrávání s několika kubánskými muzikanty. Poté, co se deska objevila na trhu s názvem Buena Vista Social Club, zaznamenala ihned obrovský celosvětový úspěch. Desky se prodalo několik milionů a byla oceněna cenou Grammy. V roce 1998 se Cooder vydává opět na Kubu, aby zde nahrál sólové album s Ibrahimem Ferrerem, opět za účasti muzikantů, kteří se podíleli i na Buena Vista Social Club a kteří jsou známí na Kubě jako Super Abuelos či Super Granddads. Wenders jej tentokrát doprovází s malým filmovým štábem, aby zaznamenal práci muzikantů ve studiu a jejich životy na Kubě. Natáčení pokračovalo v Amsterdamu, kde Buena Vista Social Club měli dva koncerty, a skončilo v New Yorku při jejich triumfálním úspěchu v legendární Carnegie Hall.

    Žánry:DokumentárníHudebníBiografický
    Režie:Wim Wenders
    3

MUBIMUBI: top filmy dle žánru

Které jsou top hudební filmy na online streamovací platformě MUBI? Filmovému žebříčku hudební filmy na platformě MUBI s celkovým počtem 3 titulů vévodí těchto 5 nejlepších filmů: Cléo od pěti do sedmi, Barva granátového jablka, Buena Vista Social Club, s hlavními hvězdami, jako jsou: Corinne Marchand, Dominique Davray, Antoine Bourseiller, Dorothée Blank, José Luis de Villalonga, Loye Payen.Stále nevíte, na co se podívat? Vytvořte si svůj vlastní žebříček filmů pomocí vyhledávacího filtru.