Petr Ivan Bucháček, narozen 19. března 1955 v Praze na Vinohradech, je český herec. Po absolvování vysočanského gymnázia byl přijat na pražskou DAMU, kterou však po prvním ročníku opustil a začal pracovat v pražském dopravním podniku.
Divadelní začátky a hudební aktivity
Divadlu se zpočátku věnoval pouze jako svému koníčku. Stál u zrodu Originálního pražského synkopického orchestru společně s Ondřejem Havelkou a Pavlem Klikarem, přičemž jejich spolupráce skončila profesionalizací členů orchestru. S Ondřejem Havelkou a Pavlem Klikarem byl u toho, když se zakládal Originální pražský synkopický orchestru. Součinnost skončila profesionalizací členů orchestu. Jeho láska k hudbě, zejména k jazzu a swingu, ho provází celý život.
Profesionální divadelní kariéra
Od srpna roku 1983 se upsal Divadlu pracujících v Mostě (dnes Městské divadlo Most) a přišel do svého prvního profesionálního angažmá v době, kdy se ještě hrálo na provizorní scéně kulturního střediska Máj. Byl u toho, když se slavnostně otvírala nová budova mosteckého divadla v roce 1985. První premiérou Petra Bucháčka byla hra Voskovce a Wericha - Nebe na zemi. V tomto svém prvním angažmá vytvořil různé role v takřka stovce inscenací. Statistiky uvádějí, že v tomto divadle odehrál více jak 2200 představení. Radost měl z udělení mostecké divácké ceny za roli Leonarda v komedii Simona Williamse – Polib tetičku.
V roce 2001 nastoupil jako činoherní herec své angažmá v Městském divadle v Mladé Boleslavi, kde si roli Leonarda zopakoval. V červnu 2001 přichází do Městského divadla v Mladé Boleslavi, kde pod vedením Josefa Kettnera vytváří hlavní roli Oty, muže středního věku, v současné „hořké" komedii Vlastimila Venclíka „Druhá míza". V posledním angažmá ztvárnil řadu postav - profesora Johna ve Vančurově Josefině, podkoního Vasky v Tolstého Příběhu koně, Vosmibratova v Ostrovského hře Les, Orgona v Moliérově Tartuffu, doktora Palmare v Goldoniho Benátských dvojčatech.
Filmová a televizní tvorba
Petr Bucháček se postupně prosadil i ve filmové a televizní tvorbě. Mimo svou domovskou scénu si zahrál v roce 2006 roli ředitele Housky v úspěšném seriálu ČT Ordinace v růžové zahradě, ve smutné komedii Zemský ráj to napohled (2009, rež. Irena Pavlásková) si zahrál příslušníka VB (Veřejné bezpečnosti) a byl obsazen do role otce Horáka ve filmu režiséra Petera Nikolaieva Lidice (2011).
K jeho nejvýznamnějším filmovým rolím patří účinkování v oceňovaném historickém dramatu Lidice (2011), kde ztvárnil postavu otce Horáka. Dále se objevil v minisérii Hořící keř (2013) režisérky Agnieszky Holland , která získala řadu ocenění včetně Českého lva. Následoval seriál Život a doba soudce A. K. (2014) , který se odehrává v soudním prostředí.
V posledních letech rozšířil svou filmografii o role v seriálech Vraždy v kruhu (2015), Zločin v Polné (2016), Modrý kód (2017), Specialisté (2017), Král Lear (2018), Slunečná (2020), Poldové a nemluvně (2020), Past (2020), Bílá nemoc (2021) a Odznak Vysočina (2022). Tato pestrá škála rolí ukazuje jeho všestrannost a schopnost ztvárnit různorodé charaktery.
Osobní život a zájmy
Petr Bucháček je známý svou láskou k hudbě, zejména k jazzu a swingu. Má rád jazz a swing. Vždycky si rád poslechne Rosettu jak ji hraje Teddy Wilson nebo Kuba Šafr. Mezi jeho oblíbené knihy patří Zápisník majora Thompsona, Saturnin a Tři muži ve člunu. Z divadelních her má nejraději Jakub a jeho pán Milana Kundery. Kdyby měl stroj času, vypravil by se do první republiky. Kdyby vyhrál v loterii, pořídil by si silniční kolo.