Eric Bruno Borgman

Eric Bruno Borgman, narozen v Chelsea Naval Hospital v Chelsea, Massachusetts, je americký herec, režisér, scenárista a producent. Jeho otec, George A. Borgman, sloužil v armádě a v době Ericova narození byl nasazen ve Vietnamu. Jeho matka, Janet Borgman, žila v té době v domě své matky ve Westwoodu v Massachusetts, kde Eric strávil téměř první rok svého života. Po návratu otce z Vietnamu se rodina Borgmanových přestěhovala do Carbondale v Illinois. Právě v tomto období Eric objevil komediální duo Laurel & Hardy, které ho významně ovlivnilo. Rodina se později přestěhovala do Lawtonu v Oklahomě a následně do Německa, kde žili v malé vesnici poblíž Würzburgu. Během pobytu v Německu se Eric naučil mluvit německy a poprvé se zde setkal s filmy Bustera Keatona, který se stal dalším z jeho velkých komediálních vzorů. V roce 1984, když žil v Norwoodu v Massachusetts, objevil starou 8mm kameru v domě své babičky, což ho přivedlo k natáčení jeho prvního filmu "Mad Maxxy", parodie na film Mad Max. Eric Borgman studoval filmovou školu na Emerson College v Bostonu, kde začal natáčet části toho, co se později stalo jeho němým celovečerním filmem The Deserter (2003). Tento film, na kterém pracoval s přestávkami několik let, vypráví příběh britského bubeníka z období americké revoluce, který náhodně dezertuje ze svého pluku a je pronásledován kvůli popravě. Ve filmu Borgman nejen režíroval, ale také hrál hlavní roli, přičemž jeho fyzické ztvárnění postavy bylo popisováno jako plynulá směs Stana Laurela a Bustera Keatona s výbornými pády a načasováním. Po absolvování Emerson College se Eric připojil ke Screen Actors Guild a začal pracovat jako herec v oblasti Nové Anglie. Během své kariéry se objevil v mnoha významných hollywoodských filmech, i když často v menších či neuvěděných rolích. Mezi jeho nejznámější filmy patří The Departed (2006), kde ztvárnil reportéra, Edge of Darkness (2010), kde pracoval jako člen štábu, a Surrogates (2009), kde působil jako stand-in. Dále se objevil ve filmech jako 50 First Dates (2004) v menší roli, Amistad (1997) jako první porotce (pro tuto roli přibral více než 30 liber, aby vypadal jako obchodník z roku 1839), Mona Lisa Smile (2003) jako školník na koleji, The Pink Panther 2 (2009) jako francouzský celník, a mnoha dalších. Kromě herectví se Eric Borgman věnuje také režii, psaní scénářů a produkci vlastních filmů. Jeho tvorba je ovlivněna klasickou němou komedií, zejména díly Bustera Keatona a dua Laurel & Hardy. Eric Borgman nadále žije ve Westwoodu v Massachusetts a pokračuje ve své práci jako herec, režisér, scenárista a producent.