Pravidla moštárny (1999)

Pravidla moštárny jsou působivým jímavým snímkem, který je oslavou lidskosti, a to berte jako největší doporučení. Zvláště je třeba upozornit na u nás poněkud nedoceněný vynikající soundtrack Rachel Portman, který staví zejména na klavíru. Původně měl film točit Phillip Borsos, který však před natáčením zemřel na infarkt a jednu chvíli byl osloven dokonce i Jan Svěrák, jenž však nabídku odmítl, protože si nebyl jistý, zda by byl schopen správně zachytit typicky americkou látku. Režisérem se nakonec stal specialista na lidské příběhy s poselstvím švédský režisér Lasse Halström. Mějte mě za neznaboha, ale Pravidla moštárny jsou tím vzácným tipem snímku, kdy je lepší film, než kniha. To ovšem nikterak nesnižuje literární schopnosti Irvinga. Film je stejně tak laskavý, jako nevýslovně krutý, film o lásce, jež je stejně tak nádherná jako neuvěřitelně bolestivá a ne vždy naplněná.

Nádherný film, nic víc k tomu dodat nelze...

Rok 1999 byl filmařsky velmi silný a jelikož jsem zhlédl téměř všechny díla,pro mě je Zelená míle číslo jedna a asi to tak zůstane.Pravidla moštárny je ale velmi krásný film s dokonalým scénářem,vynikající hudbou a s velkou citlivostí natočený příběh na který nezapomenu.Tobey Maguire měl vemi důvěřivé a zamilované oči do krásné Charlize Theron a Michael Caine a jeho výkon?To se musí vidět!Viděl jsem jak v originálu tak v dabingu a musím přiznat,že dabing se mi velmi líbil.

Nikdy bych nevěřil, že Spidey dokáže něco zahrát a to ještě takovou roli. Jediné, co se snad dalo filmu vytknout byla až přílišná velká bezkonfliktnost. V dětském domově nebyla žásná šikana mladších. A jediný "záporák" ve filmu (no, možná tam byli dva) byl milosrdně utracen.