Pravidla moštárny

Někdy se zdá, že herec či herečka má pro určitou úlohu až přehnaně vysokou kvalifikaci. I ti nejslavnější lidé z oboru si často rádi odskočí k takřka komiksovému padoušství, kdy jejich zloduši vedou excentrické řeči o dominanci, podrobování či vsazení svých nemesis do věčných okovů. Někdy je k účasti na těchto projektech vedou silné osobní motivace, jindy peníze, důvěra ve scénář nebo i jejich umělecká vize, která daný film přímo utváří. V následujících případech se skvělí a renomovaní herci chopili záporáků v dílech, která u mainstreamového publika a kritiky pohořela. Často hlavně díky nim však posléze načichla kultovním odérem a přestřelené nebo prostě neobvyklé herecké výkony jsou tím, co si na nich můžeme zaručeně užívat.

Navzdory klesající popularitě slavnostní ceremonie a dalším kontroverzím spojených s předáváním nejslavnějších filmových cen, zisk Oscara stále zůstává pro většinu (minimálně angloamerických) tvůrců pomyslným Svatým grálem. A bojovat o toto ocenění opakovaně se podaří jen opravdu těm nejlepším.

Charlize Theron, hvězda ze snímků Prometheus, Šílený Max a Atomic Blonde, včera oslavila 48. narozeniny. Za svou kariéru si získala srdce hledače talentů, kritiků i milionů diváků a divaček. To, že krása pro ni nehraje až takovou roli jako dobrá herecká příležitost, dokázala například ve filmu Zrůda, kde se kvůli masové vražedkyni proměnila k nepoznání.

S nálepkou „dyslexie“ se jistě většina z nás během školní docházky setkala. Když už ne z vlastní zkušenosti, tak alespoň u spolužáků, kterým se hůř četlo a psalo. Kvůli nastavení školního systému měli žáci a žákyně trpící touto specifickou vývojovou poruchou učení obvykle horší prospěch a nevybíravé poznámky pedagogického sboru ohledně možného profesního uplatnění na sebe nenechaly čekat. Spousta dětí a dospívajících si tedy společně s nálepkou dyslexie odnesla i stigma, a to navzdory tomu, že se jedná o celkem častou poruchu.

Jeden z nejslavnějších dětských herců světa slaví 35. narozeniny. Haley Joel Osment si v šesti letech zahrál syna Forresta Gumpa, v 11 mu Šestý smysl umožnil komunikovat se zemřelými a na prahu puberty ztvárnil emocionálního robota ve Spielbergově megafilmu A.I. Umělá inteligence. V dospělosti o něm tolik neslyšíme, ale v herectví pokračuje a je vděčný, že ho brzká sláva a úspěch nesvedly na špatnou životní dráhu.

Je bez debat, že Jan Žižka platí za nejočekávanější tuzemský film letošního roku, na jehož uvedení by se mohli zahojit především tuzemští kinaři. Ať už si o půlmiliardové investici režiséra a producenta Petra Jákla, kterou na vznik snímku sehnal, myslíme cokoli, jedno je jisté – bývalý judista, kaskadér a příležitostný herec se v rámci tuzemské kinematografie vymyká. Než bude mít ve čtvrtek 15. září Jan Žižka v českých kinech premiéru, pojďme si Jáklovu životní cestu a její milníky připomenout.

Tak to Petr Jákl dokázal. Po dlouhých letech příprav a náročném natáčení odhaluje první záběry z Jana Žižky. A jakkoli někomu nemusí vonět anglický jazyk, podívaná se to zdá být parádní.

Téměř před čtyřmi lety skončilo natáčení historického velkofilmu Petra Jákla o husitském vojevůdci Janu Žižkovi. Tuzemský distributor snímku, společnost Bioscop, dnes představila datum premiéry a finální tuzemský plakát filmu, který má mezinárodní ambice.

Tento čtvrtek vstoupil do českých kin v pořadí desátý celovečerní hraný snímek režiséra Jana Svěráka, povídková komedie Betlémské světlo. Držitel studentského Oscara za Ropáky (1988) a zahraničního za Kolju (1996) pomáhal formovat tuzemskou porevoluční kinematografii řadou památných snímků. Pojďme si kariéru Jana Svěráka připomenout chronologicky prostřednictvím jeho snímků počínaje Obecnou školou (1991).

Věk je někdy skutečně jen číslo.