Agnes Kraus

Agnes Kraus, narozená 16. února 1911 v Berlíně-Friedenau jako Irmgard Friederike Agnes Krause, byla německá herečka, která se stala jednou z nejoblíbenějších a nejuznávanějších umělkyň východoněmecké kinematografie. Herecké začátky a vzdělání Agnes Kraus získala své herecké vzdělání v pozdních 20. letech u Leopolda Jessnera na Pruském státním divadle v Berlíně, kde ji její učitel původně považoval za budoucí tragédku. Své první angažmá získala v Annaberg-Buchholz, kde ztvárnila hlavní roli v Schillerově Marii Stuartovně a Helenu v Shakespearově Snu noci svatojánské. Od roku 1936 působila v menších rolích v berlínském divadle Volksbühne pod vedením Eugena Klöpfera. Během druhé světové války pracovala v Mnichovských komorních hrách, než divadelní scénu opustila a přešla k mainfranskému loutkovému divadlu. Loutkovému umění se věnovala několik let a po válce provozovala se svou sestrou vlastní loutkové divadlo. Filmová kariéra Svou první filmovou roli získala Agnes Kraus již v roce 1936 ve filmu Eskapade, kde vystupovala ještě pod svým rodným jménem Irmgard Krause. Druhá světová válka však její filmovou kariéru dočasně přerušila. V 50. letech se vrátila k filmovému herectví a začala se objevovat v menších rolích ve filmech východoněmecké produkční společnosti DEFA. Mezi její významné filmy z tohoto období patří Thomas Müntzer (1956), historický velkofilm režiséra Martina Hellberga, kde ztvárnila roli dvorní dámy. Dále se objevila ve filmech jako Frauenschicksale (1952), Der geteilte Himmel (1964) a Hochzeitsnacht im Regen (1967). Vrchol popularity Skutečný průlom v její kariéře přišel až koncem 60. let, kdy jí bylo již 58 let. Velkou popularitu získala díky televiznímu seriálu Dolles Familienalbum (1969), kde ztvárnila tetu Minnu. Její komediální talent naplno rozkvetl pod režijním vedením Klause Gendriese ve filmu Florentiner 73 (1972), kde hrála berlínskou bytnou paní Klucke, která se mateřsky stará o obyvatele domu. Díky velkému úspěchu tohoto filmu vzniklo o dva roky později pokračování Neues aus der Florentiner 73. Ikonické role Agnes Kraus se stala jednou z nejrozpoznatelnějších a nejpopulárnějších televizních hereček v Německé demokratické republice. V 70. letech se proslavila téměř výhradně rolemi berlínských matek, babiček a vdov, jejichž drsný, ale starostlivý způsob byl pro komický efekt často přeháněn. Její postavy často sloužily jako nositelky tradic a soudržnosti komunity. Mezi její nejznámější role patří titulní postava ve filmu Schwester Agnes (1975), kde ztvárnila venkovskou zdravotní sestru Agnes Feurig, která na mopedu Schwalbe objíždí pacienty v Krumbachově oblasti a neohroženě a neortodoxním způsobem bojuje za dobrou věc. Film byl tak populární, že při každém opakovaném vysílání získával stále vyšší sledovanost - v roce 1975 přitáhl 52,5 % diváků, v roce 1979 to bylo již 59,7 % a v roce 1981 dokonce 59,9 %. Další významnou rolí byla Johanna Wuttig v čtyřdílném televizním seriálu Mensch, Oma! (1984), kde hrála šedesátiletou ženu, která odchází do důchodu, ale odmítá nechat svou energii nevyužitou a zaměří se na svou rodinu. Jako vdova po veterináři Alma Krause excelovala v komedii Oh, diese Tante, kde se starala o různá dvounohá i čtyřnohá stvoření ve svém bytě. Herecký styl a uznání Agnes Kraus byla známá svým osobitým hereckým projevem, charakteristickým tónem hlasu a suchým humorem. Bertolt Brecht si ji velmi cenil, protože podle jeho názoru přirozeně uplatňovala jeho zcizovací efekt, aniž by jí to musel vysvětlovat. Její herecký styl byl kritiky vnímán jako jedinečný, vyznačoval se sympatickou přímostí a respektujícím vystupováním, díky čemuž byla považována za "grande dame" herectví. Zároveň byla vnímána jako "berlínský originál se srdcem a hubou" a díky svému velkému úspěchu získala titul "lidová herečka". Agnes Kraus byla osmkrát zvolena televizním miláčkem časopisu FF dabei a pětkrát televizním miláčkem NDR. Podle ARD získala všechny ceny, které bylo v NDR možné získat. Osobní život a odkaz Agnes Kraus žila mnoho let v Kleinmachnowě. Později, od roku 1972 až do své smrti v roce 1995, bydlela se svou sestrou Rohtraut Schlicht, která byla hlavní rekvizitářkou berlínského divadla Metropol, v Mellenseestraße v Berlíně-Friedrichsfelde. Byla velkou milovnicí zvířat a ze svého dědictví odkázala berlínskému Tierparku více než půl milionu německých marek. Agnes Kraus zemřela 2. května 1995 v Berlíně ve věku 84 let. Byla pohřbena na lesním hřbitově v Kleinmachnowě po boku svých rodičů a sestry. Její trvalá obliba mezi diváky z bývalé NDR je patrná z nedávného znovuvydání jejích televizních seriálů a filmů, které jsou nyní uváděny jako "filmy Agnes Kraus".