Hal Ashby

Hal Ashby, narozen 2. září 1929 v Ogdenu v Utahu, zemřel 27. prosince 1988 v Malibu v Kalifornii, byl americký filmový režisér a střihač, který patřil mezi nejvýznamnější tvůrce tzv. Nového Hollywoodu 70. let. Dětství a začátky kariéry Ashby vyrůstal v mormonské rodině jako nejmladší ze čtyř dětí. Jeho dětství bylo poznamenáno rozvodem rodičů, když mu bylo šest let, a sebevraždou otce o šest let později. Po sérii různých zaměstnání a vlastním rozvodu před dovršením 19 let se rozhodl opustit Utah a přestěhovat se do Kalifornie. Díky kalifornské pracovní agentuře získal místo u tiskařského lisu ve studiích Universal. Během několika let se vypracoval na pozici asistenta střihače v různých studiích. Mezi jeho kolegy v MGM patřil i mladý poslíček jménem Jack Nicholson. Ashby se postupně stal plnohodnotným střihačem a začal spolupracovat s režisérem Normanem Jewisonem. Vrcholem jeho střihačské kariéry bylo získání Oscara za film In the Heat of the Night (1967). Režijní kariéra a zlatá éra Svůj režijní debut The Landlord natočil v roce 1970 díky Jewisonovi, který mu předal scénář k filmu, na který sám neměl čas. Následovalo mimořádně plodné tvůrčí období, během něhož Ashby vytvořil sérii kriticky oceňovaných a inteligentních filmů. Jeho druhý film Harold and Maude (1971), černá komedie o vztahu mezi dvacetiletým mladíkem posedlým smrtí a vitální osmdesátiletou ženou, se postupně stal kultovním dílem, ačkoli při uvedení byl přijat chladně. Film The Last Detail (1973) s Jackem Nicholsonem v hlavní roli posunul Ashbyho mezi přední režiséry. Následoval komerčně nejúspěšnější Shampoo (1975) s Warrenem Beattym, satirický pohled na společenské a sexuální mravy konce 60. let. Bound for Glory (1976), životopisný film o Woodym Guthriem s Davidem Carradinem v hlavní roli, byl prvním filmem, který využil technologii Steadicam. Válečné drama Coming Home (1978) s Jane Fondovou a Jonem Voightem v hlavních rolích přineslo Ashbymu jeho jedinou nominaci na Oscara za režii. Oba hlavní představitelé za své výkony Oscara získali. Film byl komerčně úspěšný a vydělal téměř 15 milionů dolarů při rozpočtu 3 miliony. Ashbyho poslední významný film Being There (1979) byl adaptací románu Jerzyho Kosinského s Peterem Sellersem v hlavní roli prostoduchého zahradníka, který se stane poradcem mocných. Film je považován za jeden z nejlepších v Ashbyho kariéře a přinesl Sellersovi nominaci na Oscara. Pozdější kariéra a odkaz Po Being There se Ashby stáhl do ústraní a začal být považován za obtížně zaměstnatelného, částečně kvůli pověsti o užívání drog. Jeho následující filmy jako Second-Hand Hearts (1981), Lookin' to Get Out (1982) a Let's Spend the Night Together (1982) nebyly dobře přijaty. V roce 1985 se vrátil k celovečerním filmům s The Slugger's Wife a jeho posledním filmem byl 8 Million Ways to Die (1986) s Jeffem Bridgesem v hlavní roli. Ashby se pokusil svou kariéru obrátit, přestal užívat drogy a snažil se znovu prosadit v Hollywoodu, ale mohl pracovat pouze jako televizní režisér. Když mu byl diagnostikován rakovinový nádor, který se rozšířil do plic, tlustého střeva a jater, zemřel 27. prosince 1988 ve svém domě v Malibu. Hal Ashby je dnes uznáván jako jeden z nejvýznamnějších amerických režisérů 70. let, jehož filmy se vyznačovaly humanistickým přístupem, sociálním cítěním a často nekonvenčním humorem. Jeho dílo ovlivnilo řadu současných filmařů včetně Alexandra Payna, Judda Apatowa, Davida O. Russella a Wese Andersona. V roce 2018 byl o jeho životě a tvorbě natočen dokumentární film, který měl premiéru na festivalu Sundance.