Sid Haig

Sid Haig, vlastním jménem Sidney Eddie Mosesian, se narodil 14. července 1939 ve Fresnu v Kalifornii a byl americkým hercem. Pocházel z arménské rodiny, jeho rodiče byli Roxy (rozená Mooradian) a Haig Mosesian, který pracoval jako elektrikář. Začátky kariéry Haigova herecká kariéra začala poněkud neobvykle. V sedmi letech začal navštěvovat lekce stepu, aby zlepšil svou koordinaci po náhlém růstovém spurtu. Brzy objevil svůj talent a začal vystupovat v dětském divadle a vaudevillových představeních. Během středoškolských let se věnoval také hudbě a působil jako bubeník na popových, swingových a jazzových nahrávkách. Po účinkování ve školním představení Čaroděje ze země Oz ho herec Dennis Morgan povzbudil, aby se věnoval herectví profesionálně. Na jeho radu se Haig zapsal na prestižní Pasadena Playhouse, kde studovali i další významní herci jako Robert Preston, Gene Hackman a Dustin Hoffman. Průlomové role Svou první filmovou roli získal v roce 1960 v krátkém studentském filmu The Host, který režíroval Jack Hill na UCLA. Tato spolupráce odstartovala Haigovu více než čtyřicetiletou hereckou kariéru, během níž se objevil ve více než 50 filmech a 350 televizních epizodách. Haig se stal stálicí v Hillových filmech, přičemž jeho průlomovou rolí byla postava Ralpha ve filmu Spider Baby (1967), kde hrál vedle Lona Chaneyho Jr. Tento černobílý hororový snímek, ačkoli byl uveden s několikaletým zpožděním kvůli bankrotu producentů, se později stal kultovním dílem. Blaxploitation éra V 70. letech se Haig proslavil rolemi v tzv. blaxploitation filmech, zejména ve spolupráci s režisérem Jackem Hillem a herečkou Pam Grier. Mezi jeho nejvýznamnější filmy z tohoto období patří Coffy (1973), kde ztvárnil záporáka Omara, a Foxy Brown (1974). V Coffy, který byl natočen za pouhých 18 dní s rozpočtem 500 000 dolarů, Haig exceloval jako vtipný padouch po boku Pam Grier, která hrála zdravotní sestru mstící se drogovým dealerům. Tyto filmy se vyznačovaly syrovým násilím, sexuálními scénami a funkovou hudbou, což z nich učinilo klasická díla blaxploitation žánru. Mainstream a televizní tvorba Haig se objevil i v mainstreamových filmech jako THX 1138 (1971), což byl režijní debut George Lucase, a v bondovce Diamonds Are Forever (1971). V televizní tvorbě ztvárnil významnou roli záporáka Dragose v seriálu Jason of Star Command. Během své kariéry hostoval v mnoha populárních televizních seriálech včetně The Untouchables, Batman, Gunsmoke, Mission: Impossible, Star Trek, Get Smart, The Rockford Files, Charlie's Angels, Fantasy Island, Buck Rogers in the 25th Century, The Dukes of Hazzard a MacGyver. Odchod a návrat k herectví V roce 1992 se Haig dočasně stáhl z herectví, protože se cítil zaškatulkovaný do rolí primitivních záporáků. Během této pauzy se věnoval hypnoterapii a získal v tomto oboru certifikaci. Osudovým se pro něj stalo setkání s Quentinem Tarantinem, který mu nabídl roli v Jackie Brown (1997). Tarantino, velký fanoušek blaxploitation filmů, napsal roli soudce speciálně pro Haiga, což vedlo k jeho opětovnému setkání s Pam Grier po téměř 20 letech. Znovuzrození kariéry Skutečný comeback zažil Haig v roce 2003, kdy ztvárnil psychotického klauna Captaina Spauldinga ve filmu House of 1000 Corpses režiséra Roba Zombieho. Tato role mu vynesla cenu za nejlepšího herce ve vedlejší roli na 13. ročníku Fangoria Chainsaw Awards a uvedení do Síně slávy hororu časopisu Fangoria. Postavu Spauldinga, která se stala moderní ikonou hororového žánru, si zopakoval v pokračování The Devil's Rejects (2005), kde byl zobrazen jako patriarcha vražedné rodiny Firefly. Za tento výkon získal cenu za nejlepšího herce na 15. ročníku Fangoria Chainsaw Awards. Pozdní kariéra a odkaz Haig pokračoval v natáčení především hororových filmů až do konce svého života. Naposledy se objevil jako Captain Spaulding ve filmu 3 from Hell (2019), třetím dílu Zombieho trilogie. Přestože byl známý svými rolemi záporných postav v hororových filmech, v soukromí byl Haig popisován jako jemná duše a oddaný katolík. Sid Haig zemřel 21. září 2019 ve věku 80 let v Thousand Oaks v Kalifornii na komplikace spojené s plicní infekcí, kterou si přivodil po pádu ve svém domě. Zanechal po sobě manželku Susan L. Oberg, se kterou se oženil 2. listopadu 2007. Jeho odkaz žije dál prostřednictvím jeho nezapomenutelných filmových rolí, které ovlivnily celé generace fanoušků hororového žánru.