Luďa Marešová

Luďa Marešová (29. května 1930 Břeclav – 4. listopadu 2011 Praha) byla česká herečka, která se proslavila především svými charakterními rolemi ve filmech a televizních seriálech druhé poloviny 20. století. Počátky kariéry Vlastním jménem Ludoslava Skořepová, po maturitě začala studovat herectví v Brně, ale studium nedokončila. Od poloviny 50. let působila v oblastních divadlech v Trutnově a v Karlových Varech. Následně se stala členkou Ústředního souboru ministerstva vnitra a v letech 1966-1971 byla herečkou a organizátorkou Klubu mladých ve Zruči nad Sázavou. Od počátku 70. let se již plně věnovala pouze práci před kamerami. Filmová kariéra Luďa Marešová debutovala v roce 1960 jako zdravotní sestra ve filmu Případ Lupínek. Během své kariéry vytvořila desítky menších, ale výrazných rolí. Mezi její nejvýznamnější filmové role patří postava Lejskové v komedii Jak se krade milion (1967), Horová ve filmu Panter čeká v 17.30 (1971) a ředitelka dětského domova ve snímku Zámek Nekonečno (1983). Výraznou stopu zanechala také jako Jarolímková ve filmu Uzavřený okruh (1989). Televizní tvorba V televizní tvorbě se Luďa Marešová objevila v několika významných seriálech, které se staly součástí české filmové klasiky. Zahrála si v kultovním seriálu Návštěvníci (1983), kde se objevila po boku hereckých hvězd jako Josef Bláha, Josef Dvořák, Dagmar Patrasová či Vlastimil Brodský. Tento sci-fi seriál režiséra Jindřicha Poláka se stal jedním z nejoblíbenějších československých seriálů 80. let. Další významnou televizní rolí byla její účast v seriálu Vlak dětství a naděje (1985), který režíroval Karel Kachyňa. Ačkoliv byl seriál natočen v roce 1985, kvůli cenzuře byl odvysílán až v březnu 1989. V tomto historickém dramatu z období druhé světové války se objevila v páté epizodě s názvem Moje druhá první láska. Seriál patří k nejcennějším dílům české televizní tvorby a vypráví příběh rodiny žijící v severomoravském pohraničí v době nástupu fašismu. Luďa Marešová se objevila také v populárním seriálu 30 případů majora Zemana a v seriálu Druhý dech (1989). Pozdní kariéra V závěru své herecké dráhy se objevila ve filmech Král kolonád (1990) a Čarodějky z předměstí (1990), kde ztvárnila roli starší učitelky. Její poslední role přišly na přelomu 80. a 90. let, kdy se již v českém filmu a televizi objevovala méně často. Luďa Marešová patřila k herečkám, které dokázaly i v menších rolích zaujmout svým osobitým projevem a charakteristickým zjevem. Přestože nebyla hvězdou první velikosti, svými výkony se nesmazatelně zapsala do historie české kinematografie jako spolehlivá charakterní herečka druhého plánu.