Jan Kotva

Jan Kotva (28. 4. 1943, Hradec Králové – 7. 2. 1993, Praha) byl český herec, který patřil mezi vyhledávané charakterní herce a figurkáře české kinematografie. Herecké vzdělání získal na pražské DAMU, kde absolvoval v roce 1965. Po studiích působil v pražském divadélku Maringotka (1965-1968) a následně ve Východočeském divadle v Pardubicích (1969-1970). Jeho divadelní kariéra byla poměrně krátká, neboť od roku 1970 se věnoval výhradně filmové a televizní tvorbě jako herec ve svobodném povolání. Filmová kariéra Jan Kotva debutoval již během studií v roce 1961 ve filmu Kotrmelec. Za svou kariéru vytvořil desítky menších, ale výrazných rolí. Jeho největším hereckým úspěchem byla role strážmistra Karlíka ve filmu Martin a červené sklíčko (1966), kde ztvárnil jednu ze svých mála větších rolí. Tento dětský detektivní snímek režiséra Milana Vošmika patřil k úspěšným titulům 60. let. Mezi jeho další významné filmy patří Ostře sledované vlaky (1966) režiséra Jiřího Menzela, který získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. V tomto snímku podle předlohy Bohumila Hrabala se objevil v menší roli. Dále účinkoval v komedii Adéla ještě nevečeřela (1977), kde ztvárnil postavu důstojníka, a v psychologickém dramatu Petrolejové lampy (1971) režiséra Juraje Herze. Typické role Jan Kotva byl typickým představitelem menších charakterních rolí. Ve filmech často ztvárňoval vojáky, strážníky, prodavače, úředníky či kameloty. Jeho tvář se objevila v mnoha českých filmových klasikách, jako například Zítra vstanu a opařím se čajem (1977), Signum Laudis (1980), kde hrál kočího, nebo Zlaté rybky (1977), kde se představil jako řidič VB. Televizní tvorba V televizní tvorbě se Jan Kotva objevil v řadě oblíbených seriálů. Zahrál si v kultovním seriálu Chalupáři (1975), kde ztvárnil epizodní roli muže čtoucího noviny. Dále účinkoval v seriálech Malý pitaval z velkého města a Nejmladší z rodu Hamrů (1975), kde hrál traktoristku. Pozdní kariéra V 80. a 90. letech pokračoval Jan Kotva v natáčení menších rolí v českých filmech a televizních projektech. Mezi jeho poslední práce patří role v televizních filmech Osvětová přednáška v Suché Vrbici (1992), kde hrál postavu Ulce, a Dáma ví, kdy přijít (1992). Jan Kotva zemřel 7. února 1993 v Praze po operaci srdce ve věku nedožitých 50 let. Za svou kariéru vytvořil více než 50 filmových a televizních rolí, čímž se nesmazatelně zapsal do historie české kinematografie jako spolehlivý a všestranný herec menších charakterních rolí.