Jaroslav Mottl

Jaroslav Mottl se narodil 2. února 1900 v Praze a zemřel 31. března 1986 v Praze. Vyučil se kuchařem, ale záhy se jako samouk začal věnovat hudbě. Jako skladatel, textař, zpěvák a kytarista je pevně spjatý s trampským hnutím, kterému se celý život věnoval. Počátky filmové kariéry Do české kinematografie Mottl poprvé zasáhl na konci 20. let, když napsal námět a scénář ke svému jedinému němému filmu Dítě periferie / Mamičko, mámo (1929). V letech 1930, 1931 a 1933 byl u nás jedním z prvních filmových zvukařů (Fidlovačka, Třetí rota, Psohlavci, Svítání). Nástup zvukového filmu mu otevřel další velké pole působnosti. Každý rok působil minimálně u jednoho z nich jako scenárista a u dvojnásobného počtu jako textař písní. Významné filmové projekty Jaroslav Mottl získal II. prémii za filmový scénář k filmu Poslední mohykán v hodnotě 10 000 korun udělenou 4. 10. 1947 spolu s Josefem Hlaváčem. Jaroslav Mottl se proslavil filmy Anton Špelec, ostrostřelec, Poslední mohykán, To neznáte Hadimršku. Jarka Mottl byl tvůrce stovek písní, které se objevily např. v desítkách filmů. Podílel se také na filmových scénářích. Textařská a skladatelská činnost Nejvíce proslul jako textař a skladatel stovek populárních šlágrů. Napsal přes 700 písní, z toho 100 na vlastní hudbu, které byly charakteristické svým žánrovým záběrem, básnickou a melodickou invencí. Jeho písně zněly od 20. do 80. let v divadlech, na koncertech a estrádách, ve filmu, v rozhlase, na gramofonových deskách a později v televizi. Jeho texty zpívali např. významní komici (Vlasta Burian, Ferenc Futurista a další). Spolupráce s operetami Společně s Karlem Melíškem a skladatelem Josefem Stelibským se od roku 1936 také podílel na vzniku mnoha operet. Ve výsledku písně z této produkce co do množství mnohonásobně převýšily počet trampských předchůdkyň. Často spolupracoval se skladateli Josefem Stelibským, Járou Benešem, Josefem Dobešem, Emanem Fialou, Jaroslavem Jankovcem, spolutextařem Karlem Melíškem. Herecké výstupy Zahrál si též epizodky diváka na hokeji v Innemannově komedii Sňatková kancelář (1932) a hudebníka v komedii Zlatá svatba (1972) Jaroslava Macha. Na několika filmech spolupracoval jakou autor námětu a zvukař, v jednom si pak dokonce epizodně zahrál. Poválečná kariéra Po roce 1948 byl zaměstnán ve Filmovém studiu Barrandov jako dramaturg. K tomu byl v tvůrčím kolektivu Oldřicha Nového dramaturgem Československého státního filmu (1950 – 1955). Mottl získal Pamětní medaili k 25. výročí zestátnění ČSF (1970), Čestné uznání SČSKU (1980) a od roku 1969 byl čestným členem OSA.