Anton Špelec, ostrostřelec (1932)

"No tak, Toníku, tak buď přece rozumnej, no tak holt dostaneš tu mejdajli napřesrok, no." Další uniformovaná role Vlasty Buriana a do dnešní doby naprostá filmová pecka, po vojensku řečeno, s kulometnou salvou nejrůznějších hlášek a to od začátku až do konce. Očekávat vyznamenání, které nakonec vlivem nedostatku medailí uděleno nebylo, by vykolejilo snad každého. Obzvlášť Antonína Špelce s tváří Vlasty Buriana, který se s tím popral s vůlí a charakterem sobě vlastní. Jaroslav Marvan samozřejmě opět výborně přihrával a tak kdo z diváků si chce pošramotit bránici, u tohoto snímku má možnost? Co se týče vtípků o císaři pánovi, velkým konkurentem není nikdo jiný než samotný Jára Cimrman, ale co si budeme povídat, na Toníka Špelce prostě nemá. Výrazným projevem je vizuální zastavení času hrůzou po vznesení urážky císaře. Lépe vyjádřit dobu už nešlo. Ono vůbec se dá říci, že v tomto snímku jsou nejlepší scénky z útrob restaurace, hospody či nálevny, jaké kdy byly natočeny. A to je v českém filmu konkurence ohromná a to nejen z tvorby Vlasty Buriana. Tradičně samozřejmě nechybí ani písnička pro tento film, která prostě nesměla chybět. Film z roku 1932 a vůbec nestárne. Svým způsobem jsou mnohé hlášky nadčasové, což znamená, že hodně řeknou nebo alespoň naznačí i dnes. "Když má bejt pořádek, tak se račte postarat, abych měl medaili. Račte prominout při vašem vzdělání." K tomu už nelze nic víc dodat. Komedie, parodie i zesměšňování, či jak se dnes říká satira, mající stále svou zábavnou hodnotu a to i historickou výpověď své doby. A Vlasta Burian opět potvrdil, že na to prostě měl.

Vlasta je prostě králem komiků.

U některých filmů s Vlastou Burianem si uvědomuji, jak ten čas letí a že čemu jsem se smála ještě v šedesátých letech, tomu už se moc nesměju teď. Anton Špelec ovšem ten případ není. Vlasta Burian i Jaroslav Marvan jsou tam prostě skvělí a dodnes se smíchem voláme "liguére, liguére", nebo říkáme "daj-li mu tu medaili, nebo mu ji nedajli"! :-) Příběh je v tomto případě uvěřitelný a situační humor přesně odvážený!

Stará dobrá česká klasika, kdysi každé Vánoce v noci se promítalo na českých tv. Vlasty Buriana a Jindřicha Plachty excelují vedle sebe. Další Nollová, Marvan, Pištěk vhodně doplňují příběh. I v začátcích zvukového filmu se točily perly české kinematografie.

Vlastu Buriana mám rád v každém filmu bez výjimky a tak to zůstane. Je to prostě komik všech komiků - král. Škoda, že jeho schopnosti nebyly plně využity i v poválečných letech, kdy mu, především závistivci znemožili umělecky působit. Otázka jaké filmy by v té době vznikly.