James Flavin

James William Flavin Jr. (14. května 1906 – 23. dubna 1976) byl americký charakterní herec, jehož kariéra v divadle, filmu a televizi trvala téměř čtyři desetiletí. Narodil se v Portlandu ve státě Maine a studoval na vojenské akademii West Point, kde hrál fotbal, ale nakonec se rozhodl pro hereckou kariéru. Začátky kariéry Flavinova herecká dráha začala v roce 1929, kdy byl požádán, aby zaskočil za herce v letní divadelní společnosti v Maine. Jeho výkon byl natolik přesvědčivý, že mu manažer společnosti nabídl 150 dolarů týdně za účast na turné do New Yorku. Flavin nabídku přijal a pokoušel se proniknout na newyorskou divadelní scénu, ale větší úspěch zaznamenal až po přesunu do Hollywoodu na počátku 30. let. Filmová kariéra Do filmového průmyslu vstoupil v roce 1932 a hned ve svém prvním filmu, seriálu The Airmail Mystery, ztvárnil hlavní roli. Během natáčení se seznámil se svou budoucí manželkou, herečkou Lucile Browne, se kterou se téhož roku oženil. Tento seriál však představoval prakticky poslední příležitost, kdy Flavin hrál hlavní roli. Poté byl omezen téměř výhradně na vedlejší postavy, často bez jména. Flavin se specializoval na role uniformovaných policistů a drsných detektivů, ale hrál také šoféry, taxikáře a dokonce i palácovou stráž ze 16. století. Jeho typický vzhled s výraznou čelistí a rychlá, úsečná mluva z něj udělaly ideálního představitele postav strážců pořádku. Přestože byl ve skutečnosti jen z jedné čtvrtiny irského původu, v Hollywoodu byl známý jako typický "irský" herec. Významné filmové role Během své kariéry se objevil v téměř čtyřech stech filmech. Mezi jeho nejznámější patří role druhého důstojníka Briggse v kultovním King Kong (1933), kde byl součástí posádky lodi, která se vydává na osudnou výpravu na Ostrov lebek. V klasickém díle Johna Forda Hrozny hněvu (The Grapes of Wrath, 1940) ztvárnil strážce, čímž přispěl k tomuto významnému filmu o rodině Joadových během Velké hospodářské krize. Flavin se objevil v jedenácti filmech nominovaných na Oscara za nejlepší film, včetně snímků Test Pilot (1938), Alexander's Ragtime Band (1938), You Can't Take It with You (1938), The Grapes of Wrath (1940), The Long Voyage Home (1940), Hold Back the Dawn (1941), Yankee Doodle Dandy (1942), Heaven Can Wait (1943), Anchors Aweigh (1945), Mildred Pierce (1945) a Mister Roberts (1955). Mezi jeho další významné filmy patří The Strange Love of Martha Ivers a v pozdější fázi kariéry ztvárnil roli Clarence Duntze v oceňovaném filmu In Cold Blood (1967), natočeném podle skutečného příběhu a stejnojmenné knihy Trumana Capoteho. Tento film byl v roce 2008 zařazen do Národního filmového registru Spojených států jako "kulturně, historicky nebo esteticky významný". Televizní kariéra Televize byla k Flavinovi také štědrá. Mezi polovinou 50. let a polovinou 70. let se objevil ve více než 100 televizních epizodách. V letech 1960 až 1962 byl obsazen jako Robert Howard ve 33 epizodách dramatického seriálu The Roaring 20s. Měl také opakující se roli pana Kramera, majitele stáje, v populárním sitcomu Mister Ed o mluvícím koni. Pozdní kariéra a odkaz Svůj broadwayský debut si Flavin odbyl až v roce 1969 v obnoveném uvedení hry The Front Page, kde hrál postavu Murphyho a krátce převzal hlavní roli Waltera Burnse po Robertu Ryanovi. Jeho poslední rolí bylo ztvárnění prezidenta Dwighta D. Eisenhowera v televizním dokumentárním dramatu Francis Gary Powers: The True Story of the U-2 Spy Incident (1976). James Flavin zemřel 23. dubna 1976 v Cedars-Sinai Medical Center v Los Angeles na srdeční onemocnění. Jeho vdova Lucile zemřela o sedmnáct dní později. Zanechali po sobě syna Williama Jamese Flavina, který se později stal profesorem na United States Army War College. James a Lucile Flavinovi jsou pohřbeni na hřbitově Holy Cross Cemetery v Culver City v Kalifornii. Flavin zůstává v paměti filmových fanoušků jako jeden z těch charakterních herců, kteří se sice málokdy dostali do hlavních rolí, ale svými výkony v menších úlohách významně přispěli k zlaté éře Hollywoodu.