Ferdinand Jarkovský

Ferdinand Jarkovský, narozen 23. června 1888 v Praze, zemřel roku 1978 v Praze, byl český filmový a divadelní herec. Původ a vzdělání Ferdinand Jarkovský, vlastním jménem Ferdinand Mejkal, pocházel z umělecké rodiny. Jeho bratrem byl herec, režisér a divadelní ředitel Rudolf Mejkal (1890–1979). Po studiu pojistné matematiky se stal pojišťovacím úředníkem, ale brzy ho zlákala herecká dráha. Divadelní kariéra Od roku 1912 hrál u venkovských společností a v Praze, kde působil až do konce svého profesního života. Během své dlouhé divadelní kariéry vystupoval v Revoluční scéně, v Lucerně Karla Hašlera, v Divadle Járy Kohouta, ve Fenclově aréně a dalších divadlech. Od třicátých let byl také členem Divadla Vlasty Buriana. Krátce po válce vystupoval v Divadle kolektivní tvorby (1945–1946; bývalé Burianovo divadlo). Později působil v Divadle státního filmu (1948–1951) a do vysokého věku jako penzista ve Vesnickém divadle (1951–1959). Filmová kariéra V československé kinematografii se Jarkovský poprvé objevil v roce 1931 hned v pěti menších postavách. Režiséři v něm viděli především epizodistu. Nikdy nedostal žádnou velkou roli a hrál pouze epizodní postavy, ale zato v několika filmech ročně. Během své dlouhé filmové kariéry se objevil ve více než padesáti filmech. Charakteristika hereckého projevu Jarkovský byl zdařilým představitelem menších a komických rolí. Byl většinou odkázán na svoji střídmou mimiku a klidnou práci s tělem. Všechny své pocity však musel často vyjadřovat tváří. Když měl možnost promluvit, kladl důraz na hlasitou výslovnost a výraznou polohu hlasu. Významné filmové role Mezi jeho nejznámější filmy patří komedie s Vlastou Burianem. Vlasta Burian si do svých filmů prosazoval herce svého divadla, kam patřil i Jarkovský. A tak měl Jarkovský o role v Burianových filmech postaráno. V Burianových filmech hrál například pána s cellem v komedii Anton Špelec, ostrostřelec (1932), vojenského písaře v Pobočníku Jeho Výsosti (1933) a číšníka v Revizoru (1933). Jarkovský ztvárnil širokou škálu typových postav, jako byli štamgasti (Dobrý voják Švejk, Pozdní láska, Šťastnou cestu), policisté (Hvězda z poslední štace), hostinští (U nás v Kocourkově, Třetí zvonění), zřízenci (Karel Havlíček Borovský, Na růžích ustláno, Advokátka Věra, Hotel Modrá hvězda), kominíci (Jedenácté přikázání), písaři (Psohlavci), diváci (Skřivánčí píseň), tajemníci (Armádní dvojčata), profesoři (Kantor ideál, Před maturitou), sluhové (Poslední bohém, Roztomilý člověk), úředníci (Vražda v Ostrovní ulici, Kdybych byl tátou), listonoši (Písničkář, Host do domu) a páni z lepších kruhů (Barbora Hlavsová, Počestné paní pardubické). V poválečném období hrál soudního radu v komedii Právě začínáme (1946) Vladimíra Slavínského, návštěvníka v hospodě v dramatu Nadlidé (1946) Václava Wassermana, Sochora v Mužích bez křídel (1946), úředníka na poštovním ředitelství v Zemanově dramatu Mrtvý mezi živými (1946), strážníka v Čapkových povídkách (1947) Martina Friče, vetešníka v Muzikantu (1947) Františka Čápa a matričního úředníka ve Fričově parodii Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1949). V 50. letech ztvárnil staršího dělníka v Pětistovce (1949), v Zocelení (1950) a v Karhanově partě (1951), starého hosta v hospodě v Přiznání (1950), vrátného ve Fričově komedii Bylo to v máji (1950), Charouse v Plaveckém mariáši (1952) Václava Wassermana, trumpetistu v Myzetově Písničce za groš (1952) a úředníka v Haškových povídkách ze starého mocnářství (1952) Miroslava Hubáčka. Bohužel mu znárodněná kinematografie nenabídla větší uplatnění a filmy, ve kterých Jarkovský často hrál, byly velmi poplatné době a na okraji uměleckých kvalit. Závěr kariéry a osobní život Jeho posledním snímkem byla, v dobovém kontextu nadprůměrná, komedie Jaromíra Pleskota Kam s ním? (1955), ve které si zahrál zřízence. Po roce 1955 Ferdinand Jarkovský odchází z české kinematografie a po roce 1959 také z divadelního života. Roku 1948 se oženil s herečkou Květou Mohelskou (1904–1987). Ženou jeho bratra byla herečka Blažena Částková (1894–1973). Ferdinand Jarkovský zemřel roku 1978 v Praze ve vysokém věku 90 let. Ferdinand Jarkovský patřil k té generaci českých herců, kteří svou pílí a profesionalitou vytvořili základ české kinematografie. Přestože nikdy nezískal hlavní role, jeho charakteristické epizodní postavy zůstávají trvalou součástí zlatého fondu českého filmu.