Herní série Fallout se díky prvním dvěma dílům stala kultem a následně se v modernějším kabátu ujala role jednoho z nejúspěšnějších digitálních blockbusterů. Byla jen otázka času, než se dočkáme nějaké adaptace. Nakonec je jí osmidílná série Amazonu, na niž mimo jiné dohlížel Jonathan Nolan.
Když režisér skandálního, ale nesmírně chváleného Základního instinktu (Basic Instinct) Paul Verhoeven připravoval v polovině 90. let další odvážný film s erotickou náplní s názvem Showgirls, o hlavní roli stály snad všechny aspirující herečky Hollywoodu. Elitní striptérku v nočním lasvegaském klubu nakonec ztvárnila tehdy třiadvacetiletá Elizabeth Berkley, která měla jít ve stopách Sharon Stone. Místo toho obdržela hned dvě výsměšné anticeny, čelila nespravedlivé šikaně průmyslu a sledovala, jak její průlomový projekt tratí peníze a řadí se k nejhůře přijatým počinům dekády. To se ale po třech dekádách změnilo a Berkley vystoupila v muzeu filmové Akademie s ovacemi a smířlivým proslovem.
Už 11. dubna dorazí na streamovací službu Amazon Prime Video jeden z nejočekávanějších seriálů tohoto roku, adaptace videoherní legendy Fallout. Tato značka patří mezi nejmilovanější herní série vůbec, na níž fanoušci nedají dopustit, a bylo jasné, že hraná verze to bude mít u diváků hodně těžké. Dosavadní upoutávky ale zatím všechnu skepsi zahání, a naopak Fallout katapultují mezi nejepičtější seriály tohoto roku.
Kvůli tomu, jak se poslední dobou mluví jenom o nové Duně (Dune: Part Two), bychom málem zapomněli na… starou Dunu. Ne tedy první díl od Denise Villeneuva z roku 2021, nýbrž jedinou starší filmovou adaptaci románu Franka Herberta. Tu má na svědomí poněkud netypicky David Lynch a podivné dílo z roku 1984 dodnes svérázně vystupuje ze zbytku jeho filmografie.
Očekávaná seriálová adaptace kultovní videoherní postapokalyptické série Fallout s alternativním výkladem historie, kdy v 50. letech svět postihla nukleární katastrofa, odhaluje první teaser trailer. Náhled do podmanivého světa Falloutu slibuje barvitou a videoherní předloze věrnou podívanou, na kterou se můžeme začít opatrně těšit.
Ačkoli by už mělo jít o samozřejmý a trvalý postoj, na 25. listopad připadá Mezinárodní den boje proti násilí páchanému na ženách. Všem, kteří nad význačností tohoto sdělení pochybují, mohou otevřít oči následující filmová a dokumentární díla. Některé snímky se k dané tematice vyjadřují nepřímo, popřípadě zasazují ženské revenge příběhy do atraktivních žánrových schémat. Jiné dané téma artikulují otevřeně a vztahují se ke skutečným událostem kolem útlaku žen, domácího násilí, znásilnění nebo hnutí MeToo. Představíme si tři základní linie tvůrčího přemýšlení o těchto námětech – od faktických dokumentů přes seriózní filmová zpracování až po atraktivní žánrové příběhy, v nichž hrdinky mohou dojít konečné satisfakce, která jim v realitě často uniká.
Společnost Prime Video zveřejnila upoutávku, v níž oznamuje datum premiéry očekávaného televizního seriálu Fallout, který (doufejme) naváže na úspěšné adaptace videoher z poslední doby.
Poté, co prostřednictvím Prstenů moci převedl na televizní obrazovky literární klasiku, si Amazon nově posvítil také na herní legendu. Hraným seriálem Fallout dle stejnojmenné videoherní série se tvůrce Jonathan Nolan (Westworld) pokusí napodobit úspěch The Last of Us od HBO. Postapokalyptický příběh nás zavede do Los Angeles desítky let poté, co město v 50. letech minulého století srovnala se zemí jaderná válka. Ve streamovací stáji Jeffa Bezose ho uvidíme už v příštím roce.
Snad už příští rok se vydáme tajemstvím opředenými uličkami pražského Starého Města, kde se budeme snažit porozumět složité osobnosti jednoho z našich nejznámějších spisovatelů. Režisérka Agnieszka Holland prý ke zfilmování osudu Franze Kafky přistoupí velmi originálně.
Po dvaatřiceti letech od premiéry se do tuzemských kin podívá životopisný snímek The Doors o stejnojmenné kapele, která burcovala kontrakulturu 60. let. Režisér Čety Oliver Stone se v něm věnuje kontroverznímu frontmanovi Jimu Morrisonovi, jenž v heroickém podání Vala Kilmera ztělesňuje nejsenzačnější i nejostudnější stereotypy rockového bohéma. Stylově nasnímané videoklipové dílo neztrácí šmrnc, byť historická fakta dle pamětníků nevhodně překrucuje.
Od 80. let minulého století se každoročně udělují anticeny Zlaté maliny, podle tradice vždy v předvečer prestižních Oscarů. Zlaté maliny loni oslavily své 40. výročí, a jakkoli nejde o ceny, jimž by filmová obec přikládala velkou váhu, fanoušci a fanynky filmů jejich nominace každoročně se zvědavostí vyhlížejí. Ani letos tomu nebude jinak.
Zvládnout režii celovečerních filmů či seriálů, tedy profesi nesmírně komplexní, vyžadující vůdčí, rozhodnou a komunikativní osobnost, je schopnost často připisovaná lidem s lehce či silně rozvinutým egoismem a diktátorstvím. Pro spoustu filmařů to samozřejmě neplatí, ale o opravdu legendárních hollywoodských režisérech se často dočteme spíše nelichotivé morální verdikty. Následujících šest slavných osobností s oscarovými vavříny a miliony (i miliardami) dolarů na kontě ale podle dostupných informací platí za vlídné lidi s nohama na zemi, kteří se v zákulisí nad nikoho nepovyšují.
Premiéra jednoho z nejočekávanějších a produkčně nejobjemnějších filmů posledních let je za dveřmi. Adaptace románu Franka Herberta od kanadského režiséra Denise Villeneuvea ohromí moderním audiovizuálem a novou autorskou vizí, ovšem současně bude stát na ramenou dvěma předchůdcům, kteří „nezfilmovatelnou“ a obsáhlou knižní předlohu adaptovali po svém. Pojďme si je nyní připomenout.
Jeden z nejočekávanějších filmů letošního roku má za sebou světovou premiéru na festivalu v italských Benátkách. Dnešní tisková konference se nesla nejen ve znamení dobré nálady a humoru, ale také obřího respektu ke kolosálnímu projektu a urgentním ekologickým tématům.
Jakožto jedno z nejkrásnějších měst Střední Evropy si Praha měla možnost zahrát v nespočtu domácích i zahraničních filmů. Není divu. Praha je pro zahraniční filmaře relativně levná, nabízí bohaté množství památek a oplývá atmosférou, kterou žádné jiné město na světě nemá. V mém článku se podíváme na příklady filmů, které byly z velké části natočené v Praze. Do svého výběru jsem se rozhodl zařadit jen ty snímky, v nichž Praha vystupuje sama za sebe. Filmům, ve kterých Praha představuje Vídeň, Moskvu nebo Paříž, se pro dnešek věnovat nebudeme.
