Jaroslav Čejka

Jaroslav Čejka, narozen 22. července 1936 v Ostravě, zemřel 11. října 2022 v Praze, byl významný český tanečník, mim, choreograf a herec. Taneční kariéra Svou uměleckou dráhu zahájil v 17 letech jako tanečník. Jeho kariéra byla především taneční, působil jako sólista baletu ve Slezském divadle Opava, několik sezon účinkoval v Divadle J. K. Tyla v Plzni a také ve Státním divadle v Ostravě. V roce 1961 se stal téměř na 20 let členem baletního souboru Národního divadla v Praze, od roku 1973 jako externí spolupracovník. Jako choreograf připravil pro Národní divadlo opery Z mrtvého domu či Maškarní ples, opakovaně Příhody lišky Bystroušky. V Národním divadle v Praze působil do roku 1979. Byl mimo jiné Šaškem v Labutím jezeře, Truffaldinem ve Sluhovi dvou pánů, Paňácou v Coppélii, Eunuchem v Šeherezádě i Králem v baletu Z pohádky do pohádky. Tančil také na pódiích v Opavě, Plzni a Ostravě. Od konce 50. do poloviny 70. let byl jednou z baletních hvězd Národního divadla, kde ztvárnil na čtyři desítky rolí. Široké veřejnosti byl známý hlavně díky svému komediálnímu talentu, byl nazýván mistrem pantomimických etud. Filmová kariéra Vedle tanečního měl i herecký a komediální talent, díky němuž byl známý širokému publiku. Během svého života vystupoval přibližně ve 20 českých filmech. Přesto, že od 60. let účinkoval v téměř dvou desítkách filmů - Revue v mlze (1966), Nevěsta (1970), Trhák (1980), Buldoci a třešně (1981), Putování Jana Amose (1983), Poločas štěstí (1984), O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987), Nebát se a nakrást (1999) - proslavil se především jako PAN SLEPICE a perfektně imituje i rockovou babičku Tinu Turner. Na kontě má role v přibližně dvou desítkách českých filmů, hrál i v seriálech. Například v Kdyby tisíc klarinetů, Pan Tau, F. L. Věk, Trhák, Gagman či v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Televizní a komediální tvorba Jako choreograf se podílel na inscenaci Verdiho Maškarního plesu, Janáčkových oper Z mrtvého domu a Příhody lišky Bystroušky. Na televizních obrazovkách se objevoval v rolích Charlieho Chaplina, zpěvačky Tiny Turner nebo ve slavné komické kreaci Slepice. Svým komickým, a přitom dokonalým ztvárněním slepice bavil diváky nejen v silvestrovských pořadech České televize. Imitoval také zpěvačku Tinu Turnerovou nebo Charlieho Chaplina. A sám sebe si zahrál ve videoklipu k písni Davida Kollera Čas nejde vzít zpátky. Během svého života vystupoval přibližně ve 20 českých filmech. Mezi jeho nejznámější herecké kousky patří imitování chování slepice, které předváděl i na Silvestra v Československé televizi. Významné filmové role Mezi jeho nejznámější filmové role patří komorník v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987) režiséra Zdeňka Trošky, kde si zahrál komořího. V populární komedii Trhák (1980) se představil po boku hvězd české kinematografie. V parodii na „kapitalistické" filmové žánry Buldoci a třešně (1981) režiséra Juraje Herze uplatnil svůj smysl pro absurdní nadsázku a humor. Účinkoval také v historickém velkofilmu Putování Jana Amose (1983) režiséra Otakara Vávry, který zachycuje strastiplné osudy českého velikána Jana Amose Komenského, po bělohorské katastrofě donuceného opustit vlast. V dramatu Poločas štěstí (1984) se objevil v menší roli. Ocenění a závěr života V roce 2007 Čejka obdržel Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. V posledních letech svého života žil v domově pro seniory. Trpěl Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou a zemřel 11. října 2022 ve věku 86 let. Poslední roky života provázely Jaroslava Čejku Parkinsonova a Alzheimerova choroba a prožil je v osamění v domově pro seniory v Praze. Zemřel 11. října 2022 ve věku 86 let po hospitalizaci v nemocnici a na přání rodiny byl pohřbený na Městském hřbitově v Opavě.