Karel Čapek

Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích jako český spisovatel, dramatik, novinář a autor námětů pro filmové adaptace. Karel Čapek byl český spisovatel, novinář, dramatik a stal se jednou z nejvýznamnějších postav české literatury, jejíž díla našla cestu na filmová plátna již za jeho života. Raná filmová spolupráce Ve 20. letech spolupracoval na scénářích němých filmů. První významnou filmovou adaptací jeho díla byl Zlatý klíček (1922) - film podle původního námětu K. Čapka, režie a scénář: Jaroslav Kvapil, jehož oficiální anglický název je The Gold Key. Film je pokládán za ztracený, což představuje významnou ztrátu pro českou kinematografii. Divadelní hry na filmovém plátně Čapkova divadelní tvorba se stala zdrojem několika filmových adaptací. Loupežník (1931) - filmové zpracování Čapkovy stejnojmenné divadelní hry, režie a scénář: Josef Kodíček představoval pokus o zfilmování jednoho z nejproslulejších děl novější dramatické tvorby. Neúspěch byl dát zejména nezkušenou režií Josefa Kodíčka. Významná česká divadelní herečka starší generace Marie Hübnerová hrála pouze v tomto filmu. Nejvýznamnější filmovou adaptací divadelní hry se stal snímek Bílá nemoc s Hugo Haasem, který tu nejen ztvárnil hlavní roli, ale zároveň film i režíroval. Film byl do kin uveden krátce po napsání předlohy v roce 1937. Těsně před začátkem války, kdy moc nacistického Německa sílila, film budil velkou nevoli, a nakonec v listopadu 1938 došlo k zákazu jeho veřejných projekcí. Krátce nato Karel Čapek zemřel. Románové adaptace Čapkovy romány se dočkaly několika významných filmových zpracování. Hordubalové – první film podle knižní předlohy K. Čapka byl zfilmován ještě za jeho života, v roce 1937 režisérem Martinem Fričem. Později, v roce 1980, se předlohy znovu ujal režisér Jaroslav Balík. Film z roku 1980 nesl anglický název Hordubal. Krakatit – krátce po válce, v roce 1948, zfilmoval Otakar Vávra Čapkovo drama Krakatit. Do hlavní role vynálezce Prokopa obsadil Karla Högera. Román Karla Čapka Krakatit zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a pojal jej jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. Čapkova předloha se v těsně poválečném kontextu dočkala zřetelné aktualizace. Povídkové adaptace Čapkovy povídky (1947) - filmové zpracování několika povídek z knihy Povídky z jedné a druhé kapsy (Propuštěný, Ukradený spis, Poslední soud, Případ s dítětem, Balada o Juraji Čupovi), režie: Martin Frič. O věcech nadpřirozených (1958) - filmové zpracování dvou povídek z knih Povídky z jedné kapsy a Bajky a podpovídky (Glorie, Právní případ, Tajemství písma, Naprostý důkaz). Světově významné dílo R.U.R. R.U.R. is a 1920 science fiction play by the Czech writer Karel Čapek. "R.U.R." stands for Rossumovi Univerzální Roboti (Rossum's Universal Robots, a phrase that has been used as a subtitle in English versions). The play introduced the word robot, which displaced older words such as "automaton" or "android" in languages around the world. In an article in Lidové noviny, Karel Čapek named his brother Josef as the true inventor of the word. R.U.R. (Rossum's Universal Robots) is an upcoming science fiction musical film written and directed by Alex Proyas and based on the 1920 Czech play of the same name by Karel Čapek. Současné adaptace Do filmové podoby se jí rozhodl zpracovat jako své poslední dílo český surrealista Jan Švankmajer. V roce 2018 podle hry bratří Čapků vznikl film Hmyz, který představuje moderní interpretaci klasického díla Ze života hmyzu. Karel Čapek zemřel 25. prosince 1938, ale jeho literární odkaz pokračuje v inspirování filmových tvůrců dodnes. Dílo spisovatele a novináře Karla Čapka je i více jak 100 let po jeho vzniku neutuchající inspirací pro čtenáře, ale i pro filmové diváky.