Hovory s TGM

59%
Hovory s TGM
Toho dne na podzim roku 1928 jsou dva symboly československé demokracie na vrcholu, stejně jako celé Československo. Kniha, která vznikala celý rok a která má národu představit jeho prezidenta, je hotová. Karel Čapek vyhledá v zahradě zámku v Topolčiankách Masaryka. Chce mu nabídnout část honoráře za knihu jejich hovorů, která vzniká k 10. výročí mladé Československé republiky. Prezident ale není v dobrém rozmaru, jeho dcera mu totiž zakázala knihu vydat. Toto setkání nebude snadné. Čapek sice spěchá, celou situaci nemůže ale nechat bez odezvy a nechává se zatáhnout do vzrušené debaty. Debaty o dcerách, o světě, o politice i politicích, o Češích, o lásce a o ženách. Masaryk ukazuje, že není pouze tatíček zakladatel a chladná ikona z učebnic, ale muž z masa a kostí. Vedle svých dějotvorných myšlenek a světonázorů odhaluje i schopnost vysoké politiky či dokonce intrik. Hovoří mimo jiné o svém mileneckém poměru a znovuobjevené sexualitě. Střet dvou velikánů z různých generací má výbušný potenciál, přestože jejich jedinou zbraní jsou vycházkové hole a slova. (Bontonfilm)



Recenze: Hovory s TGM

Kinobox.cz
60%

Hlavní problém je ale především v tom, že celý film je pouze o mluvení. Samozřejmě se dají natočit výborné filmy, které jsou pouze o mluvení (před pár dny jsem třeba viděl tento), ale pokud máte v celém filmu pouze dvě postavy v jednom prostředí, je prostě automaticky mnohem náročnější zpracovat ho tak, aby nebyl nudný. A to se tvůrcům povedlo jen částečně.


xxmartinxx
xxmartinxx
22 252 bodů
6
Jsem poměrně nerozhodný. Na jednu stranu to dopadlo mnohem lépe, než jsem v posledních chvílích čekal - tak dobře, že na to jdou uplatňovat nároky, které jsem ani netušil, že bude relevantní uplatňovat. Konstrukce filmu nepůsobí úplně toporně, i když je někdy jasné, že herci čtou slova, která nejsou jejich. Poněkud zvláštní je sledovat, jak Masaryk přeříkává Čapkovy pasáže z knihy, kterou on právě dokončil, a Čapek na ně reaguje jako na něco, co slyší prvně - celý film to posouvá do jakéhosi surreálného věčného dialogu vysunutého z prostoru a času, ostatně to doplňují pseudodobové filmařské postupy. Možná mě trochu mrzí, že teď budou diváci vnímat Masaryka, v realitě stydlivého člověka, který málokdy řekl po sobě dvě věty a vyznačoval se tím, že byl spíš posluchač než vypravěč, jako Hubova mírně arogantního alfasamce pronášejícího dlouhé monology a přerušujícího druhé i ve chvíli, kdy chtějí mluvit o vlastních traumatech. Stejně tak je trochu legrační vidět pokus Kosatíka relativizovat Masarykovu víru v boha, kde skoro explicitně řekne, že je jedno, jestli bůh existuje - i když to je samozřejmě dokonalý opak toho, co Masaryk, pohrdající subjektivisty a relativisty, zastával. Je vidět, že Kosatík hodně chtěl Masaryka zmodernizovat na úkor jeho skutečné filozofie a bere si z něj to, co se hodí ke Kosatíkovým paralelám k současnosti (po projekci říkal, že Masaryk je to samé jako Havel) - a pokud k tomu filmu přistupuju takhle, tedy jako k práci s Hovory ne tak, aby reflektovaly historii, ale aby tvořily s nimi jen částečně související Kosatíkův myšlenkový konstrukt, tak je to ok. Líbila se mi režie a její cit pro expresivitu - vzhledem k umělému scénáři se tu nedá hrát na realismus. Celý film je opravdu jakoby vytržený z jakékoliv přítomnosti, což je nakonec i jeho síla. I když bych asi radši jiný rámcový konflikt než Masarykův zákaz knihu vydat (který zjevně postrádá drama, protože víme, že kniha vyjde) a radši bych nějaký přímý myšlenkový střet - bohužel tady se scénář trochu bojí, že kdyby z deklamování přešel k argumentaci, už by tomu lidé asi nerozuměli. Což není úplně lichá obava, ale i tak mě to mrzí. To vše jsou zatím jen kusé myšlenky, co se mi honí hlavou a budu si v nich muset ještě udělat jasno.
Jana Květoňová
Jana Květoňová
6 999 bodů
6
Do kina se to příliš nehodí. Ale kdyby si k tomu člověk k televizi vzal nějaké crackery, tak by se to dalo přežít. Je to asi pro ty, kteří si ty hovory nejsou schopni přečíst. Tady je mají v podstatě v knižně znějících dialozích, ale zhuštěné (Hovory mají v knižní podobě tři díly). Podle mě to ale na film nemá dostatečnou dějovou linii a emoční náboj.V podstatě jde v celém víc jak hodinovém filmu pouze o to, jestli Masaryk dá Čapkovi svolení vydat Hovory nebo ne. Když jsem se dočetla, že Karla Čapka hraje Jan Budař, až jsem se ulekla, že to snad bude nějaká komedie. Je to důkaz, že nejen režiséři mají tendence si herce zaškatulkovávat. Budař je v tom náhodou velmi dobrý, přesvědčivý, své role se chopil skutečně se ctí. Martina Hubu tak nevyzdvihuji, protože jsem ho už jako T.G. Masaryka viděla a vím, že působí autenticky. Nemyslím si, že pokud na ten film půjde kantor se studenty, tak jim to něco dá. Film je pro celkem vymezenou skupinu lidí, kteří mají mimořádný zájem jednak o historii a jednak přímo o tyto dvě postavy. Na jednu stranu to dopadlo ještě docela dobře, obávala jsem se, že to bude mít úroveň Českého století, ale na stranu druhou to chtělo nějaký dramatičtější rámec, nakonec stejně víme, že kniha vyšla, takže překvapení se nekoná. Takže herecké výkony uvěřitelné, kamera Jana Malíře perfektní, ale scénář a celkové zpracování na hraný film slabší.
Petrson
Petrson
4 164 bodů
6
Když jsou ve scénáři napsány intelektuální a hlubokomyslné dialogy založené na historických faktech, pak asi stačí skutečně jen park k rozjímaní. Kdyby to hrálo celou dobu z gramofonu nebo rádia v parku, vyšlo by to možná nastejno. Tím nechci říci, že Martin Huba, nebo Jan Budař to pojali špatně, tedy hůř než ten gramofon. Naopak. Navíc hezký park a důstojné kostýmy.
  • připomenutí historie slovem
  • vadil mně lehce "podlézavý" Čapek, kterému šlo převážně o vydání knihy a strach, že někdo jiný ještě píše jinou knihu...určitě tam bylo více, co nabídnout...ale z dramatu to bylo vše


Dodatečné informace

Původní název:
Hovory s TGM (více)
  • Česká republika Hovory s TGM
Premiéra v ČR:
18. 10. 2018
Distributor:
Bontonfilm
Země původu:
Česká republika

Powered byJustWatch