Duna: Část druhá

92%

Dune: Part Two

2024

2h 46mFilmUSA

Komentáře a recenze 108

Dle počtu bodů
Pete69
Pete69
29 851 bodů
8
Denis Villeneuve naservíroval další pecku, pevně se držel nitky z prvního dílu a to je dobře.. přesto mě to bavilo méně, než jeho první Duna, ze které jsem byl hodně nadšený. Druhá duna už nemá tak geniálně propojený audiovizuál a už tam není wow efekt. Na mě to bylo až moc natažené a příliš mystických scén, které však k tomuto příběhu prostě patří a musí tam být. Když přišlo na akci, je to velká paráda vrcholné kvality. Nezbývá než se těšit na doufám grandiózní finále, které bude akční a u zvuků bude bušet srdce v rytmu. Druhou Dunu v žádném případě nehaním, ale 90% nedám.
hrumsrt
hrumsrt
9 335 bodů
10
Po dvou a půl letech se vrací Denis Villeneuve s druhou polovinou svého osudového projektu. Neměl to snadné, musela finančně uspět první část, aby vůbec od Warnerů dostal možnost odvyprávět příběh z planety Arrakis, a s velkou dávkou diváckého nadšení se i takhle těsně po covidu podařilo úkol splnit. Ovšem covid nestačil, a co fanoušek nechtěl, přišla stávka scénáristů, aby s odkladem došla konečně druhá část a divák mohl ocenit, co tenhle kanadský fanoušek provedl se svojí vysněnou knížkou od Franka Herberta. Ale možná, kdyby to bylo jinak, Duna 2 by nebyla takhle epická! Jde o naprostý vrchol filmového vyprávění v novodobé éře, který skutečně v mnohém nejen navazuje, ale díky modernizačnímu posunu i překonává srovnávané Hvězdné války, pro něž je navíc silnou inspirací samotná Herbertova předloha.. Duna 2 vytěžila masivní expozici prvního filmu na maximum a už jen jede. V životě jsem v kině neviděl najetější film, tohle je něco, jak kdyby spolu bojovali Anakin s Obi-Wanem na Mustafaru celé dvě a půl hodiny.. Paul Atreides bere otěže do vlastních rukou a spolu s Fremeny musí pochopit, o čem je jeho úděl, a jak ho dosáhnout, a přitom to stejně možná nebude stačit. To nejlepší z prvního filmu je tady několikanásobně umocněno. Svět, který dýchá.. Audiovizuální mistrovství, které rozbuší srdce, rozpláče necitu a dodá nejepičtější filmový zážitek, jaký jsem za celý život v kině viděl! /viděno v kině/ 100%
Klajnik
Klajnik
8 615 bodů
7
Ač je Villeneuveova Duna je výjimečným hollywoodským počinem, tak já patřím mezi ty, které neuspokojila a vím moc dobře, čím to je: Je to problém zarámování:
Kdybych do adaptace vstupoval nepolíben, tak by můj dojem byl jiný - Kdybych předlohu nečetl a neviděl trailery, byl bych nejspíš uchvácen tou audiovizuální stránkou a celou tou tajemnou a zvláštní fikcí a pravděpodobně bych chtěl víc, načež se pustil do knih. Já se ale do předlohy pustil hned poté, co bylo oznámeno, že slavné literární sci-fi bude adaptovat režisér druhého Blade Runnera. Než vyšla první část, tak jsem měl přečtený první dva díly ságy a jedničku dokonce 2x. Kvůli tomu, že jsem měl původní látku v natolik živý paměti, že samotné vyprávění filmu mi jen nabídlo něco, co dobře znám, ale v podvyživené a uspěchané podobě. Furt to ale na vysoké kvalitativní úrovni udržují herecký výkony, Zimmerova hudba, produkční design, efekty, kamera a tak dále. V nejrůznějších kvalitativních ohledech se většina filmové produkce na Dunu ani nechytá, tudíž to fakt nenudí, ale mě osobně to neuspokojilo jakožto adaptace.

Herbertova sága tvoří fikční svět, který je jediným, jemuž jsem kdy propadl a propadl jsem mu, protože je obsahově a tematicky hutnej, má podmětné myšlenky, jejichž přesah považuju za hodnotný a baví/přitahuje mě i jednotlivými nápady, které utváří děj této fikce. Předloha zkrátka stojí na jistých intelektuálních kvalitách, které tato adaptace (a to Lynchova už vůbec ne) dostatečně neakcentuje a láká spíše na audiovizuální opojení, spektákl a Timotheé Chalameta jedoucím na červovi.

Já však kladu důraz hlavně na obsah a vyprávění, přičemž Villeneuve podle mě musel udělat velké kompromisy: Dovolili mu sice rozdělit první knihu na dvě části s tím, že se ale musel snažit udržet stopáž maximálně na 2,5h (hlavně teda toho prvního dílu), ačkoliv by bylo potřeba minimálně 3 a ideálně 4. Lidi ale odrazuje tříhodinová stopáž, takže tomu tvůrci naslouchali (jako i finančnímu neúspěchu zmíněného Blade Runnera 2049). Já tvrdím, že redukcí obsahu a myšlenek byla zredukována i přední kvalita Herbertovy předlohy. Samozřejmě, že to hlavní v jednodušší podobě přetrvá a Villeneuve, Fraser, Zimmer i herci to hodně vytahují skrze sobě vlastní řemeslné kvality. Já se ale obávám, že právě rozsah vyprávění a tematická hloubka jsou natolik klíčovými aspekty kvality díla, že takové "zeštíhlení" může stát příliš velkou cenu. 

Herbertův styl skáče mezi hlavami všech postav a odkrývá myšlenky, které rozvíjí dialog, který mezi s sebou postavy vedou, předává tak i více informací o všem možném a dává nahlížet do všech těch plánů v plánech jiných plánů. Styl, při němž by čtenář zůstával jen v hlavě jedné postavy, umožňuje čtenáři se na tuto postavu lépe citově napojit. Herbertův styl však spíše umožnuje intelektuálně oceňovat všechna ta témata a myšlenky, spíše než cítit spolu s postavami. I proto může být pro diváka těžké, dostatečně se citově napojit na to, co se postavám děje.
Villeneuve chtěl vyprávět hlavně obrazem a zvukem, takže nás o vnitřní monology připravuje, čímž připravuje sám sebe i o efektivní prostředek vyprávění celého toho fikčního komplexu. Velmi tím navíc znemožnil vystihnout to, co se stalo, když Paul vypil onen melanžový extrakt z červa; Film sice odhalí, že tyto získal nějaké rozšířené vědomí díky přístupu ke vzpomínkám na životy svých předků, ale opět to není dost prokreslené na to, aby byl vůbec vytěžen význam původního nápadu. 

DV však nechce toliko prezentovat fikci v celém jejím rozsahu, jako spíš že chce naznačovat a nechávat na fantazii diváka. To ale bude fungovat spíše na ty, kteří Dunu nečetli – ovšem ani na všechny z těch to fungovat nebude; Některé frustruje, když se dost nechytaj (což se stane i pro nedostatečné prokreslením různých frakcí, vazeb a souvislostí).

Snad bych byl radši, kdyby DV raději pracoval na jiném projektu, protože adaptaci Duny prostě nemohl udělat tak, aby to bylo uspokojivé. Jasně, že mu studio nedá naprostou kontrolu a nepustí do kina 4h filmy. Vím ale, že by mohl vzniknout director's cut, protože byly natočeny scény, které to celé více rozvíjely, ale skončily na podlaze střižny. DV však nejeví o nic takového zájem. Přesto mnozí tvrdí, že právě on se na adaptaci Duny připravoval celou svou kariéru, tak já se odvážím tvrdit, že Villeneuve navzdory diváckému i finančnímu úspěchu tak docela neuspěl, a to možná právě proto, že se snažil být až moc věrný předloze, její vážnosti a rozmáchlosti, ačkoli neměl dost prostoru k tomu, aby to dílo mohl právě s těmito kvalitami náležitě přenést do filmové podoby. Proto bych radši viděl něco volněji inspirovaného, odlišnějšího, eRkovějšího a snad i ujetějšího, protože takhle jsem dostal – a furt se mi to vtírá na mysl – to stejné, ale horší.

DRUHÁ ČÁST DUNY je ovšem výraznější po autorské stránce, má o něco lepší tempo i fázování a konečně něco uzavírá. Tím se druhá část nejspíš stává požitkově lepší, než jaká je část první, což je dáno i tím, že staví na tom, co již bylo etablováno. Zde se totiž témata prokreslila a příběh se uzavřel aspoň s nějakou pointou.
V první části se toho sice stane hodně, ale nevidíme v tom dění takový význam. Někteří to bez okolků nazvou expozicí ke druhé části. Já to nazývám uspěchanou expozicí, která toho však mnoho neříká. V této komplexní fikci se toho hodně odehrává skrze jednání různých frakcí, které usilují o různé věci a staví svá přesvědčení na různých základech. Na tom lze třeba prezentovat potencionální kvality a vady různých přístupů k moci, což mohlo být spolu s ekologií a dospíváním jedním z hlavních motivů první části; Nějaké rozhřešení by poskytl onen pád atreidské vlády na Arrakisu, jenže to by nesměl tento zvrat v událostech přijít tak brzy (v půlce první části) v tak krátkém filmu. Chápu, že ve vymezeném času, je asi potřeba hlavně odvyprávět ten do široka rozkročený hlavní příběh a že pak není mnoho času psychologizovat postavy a zkoumat témata, což je ale problém, který třeba filmová trilogie Pána Prstenů nemá, a proto se s ní filmová Duna nemůže měřit, ačkoliv mě její knižní svět a témata berou spíše. Palčivé je to právě proto, že divák cítí, že Duna tu hloubku má, že tam je ukryto více, protože film furt obsahuje základy té hloubky – bohužel pouze ty základy.
Ve druhé části se třeba Paul vzpírá svému osudu, protože ví, co bude následovat, když přijme. Ví také, že jiné možnosti nepřinesou nic kloudného. Žádný krok by se rovnal ponechání Fremenů, lidí, kteří ho přijali a mezi něž patří i nová jeho milovaná osoba, útlaku Harkonnenských sil. Pokud bychom třeba strávili víc času s postavami, mohli bychom spíše rozumět Paulovo bolesti ze ztráty otce a přátel a případné jeho vůli se pomstít bijící se s obavami nad budoucností. Ani tohle dilema však není ve filmu dost akcentováno na to, aby mě to k něčemu intelektuálně či citově pohnulo. 
Téma fanatismu je ve druhé části asi akcentované nejvíc ze všech, ačkoliv zrovna jeho důsledky se naplno projeví až v adaptaci druhého dílu knihy, Spasitele Duny. V první knize jsou v rámci předzvěstných vizí flashforwardy, kde si zfanatizované hordy Fremenů klestí napříč vesmírem svou cestu plnou krve. Zfanatizované pluky se budou vrhat do bitev s válečným pokřikem: „Muad’Dib“. Tento film to sice naznačuje, ale takové sugestivní výjevy nadcházejících událostí nenabízí. 
Protagonista zde ovšem aspoň pomstí svého otce a přítele Duncana Idaho a převezme kontrolu nad impériem, tak si troufám tvrdit, že divák není toliko na stejné vlně s protagonistou příběhu: Divák nechce, aby Harkonneni pochcípali jako psi. Spíš si jejich tajemnou přítomnost na scéně užívá a chce o nich vědět více (což mu film nedá). Divák si ani dostatečně neoblíbí Fremeny na to, aby byl silně citově zainteresovaný do jejich osvobození od Harkonnenské nadvlády, přičemž by viděl, jak toho činí skrze propůjčení se jiné, mnohem zákeřnější, "nadvládě". Přál bych si, aby mě film vzal mezi běžné lidi různých planet a ukázal něco čemu se předloha toliko nevěnuje. Předloha se drží u klíčových hráčů příběhu a tato adaptace též; Díky tomu to tedy působí trochu stroze, vykalkulovaně a uměle. Není nám nabízeno mnoho vhledu do toho, jak různé společnosti žijí a jaká jsou rozpoložení jejich individuí. Je nám řečeno, že Fremeni to mají těžký, že voda je vzácná, ale pak je vidíme, jak zůstávají krásní, čistí, neupocení. Nevidíme ani, jak si běžní Fremeni projektují do Paula své vlastní touhy a sny, což by tomu třeba dodalo na živoucnosti. Mám rád, když mě tvůrci nechají nahlédnout za hranice toho nezbytně nutného. Dle mého to ale činí výrazný rozdíl. Dobře to slouží vyprávění, protože nás to efektivně noří do fikce a poskytuje nějaké kontrasty. Zde však příliš nevidíme, jak různí lidé žijí ve svých prostředích. DV nás třeba vezme do arény na Giedi Prime, aby představil Feyd-Rauthu, ale neukáže z blízka tváře po krvi lačnícího publika, které je všude kolem. Nevezme nás ani do ulic nějakého města, abychom viděli, k jakému žití vedou různá prostředí a systémy.
mojmir.sedlacek
6 033 bodů
8
Moc nad kořením je mocí nad vším. Druhá polovina sci-fi epiky je o trochu delší, o trochu rychlejší a výrazně akčnější. Každý dílčí souboj či velkolepá bitva jsou prezentované trochu jinak a především ve druhé, příběhově trochu zrychlené polovině není o akční výjevy nouze. Ty vedle osvědčené vizuální stránky umocňuje i fakt, že Zimmer dělá Zimmera ještě o trochu dunivěji (heh) než obvykle. Jádrem vyprávění je však hlavně napětí mezi touhou naplnit svůj osud a zároveň se mu vzepřít. Bytí i nebytí mesiášem něco přináší i bere a pro váhavého Paula není snadné se rozhodnout, jak se svou nemalou mocí naložit.

Kontrast mezi epickými galaktickými šachy a drobnými osobními dramaty tedy funguje i napodruhé a finální propojení jednotlivých linek je dostatečně působivé. Větší úlohy se oproti jedničce dočkal žoviální strýček Bardem, chemie mezi Chalametem a Zendayou také funguje a černobílé představení nového harkonnenovského arcizlouna v podání zhnusněného Austina Butlera skoro zamaskuje fakt, že nám na něm kvůli pozdnímu objevení se v příběhu v podstatě nezáleží. Villeneuve tedy úkol zvládl a jen těžko si lze představit, že fanoušky jedničky dvojka zklame.
VládceVesmíru
VládceVesmíru
5 400 bodů
8
Jako jo, je to film, který dává smysl kinům a oči i uši zahltí naprosto maximálně. Ale nestrhne. Do maxima mu něco chybí a výkřiky o nejlepším SF všech dob či tak, které se různě objevují, považuji za poněkud přehnané.
Chimpanzee21
Chimpanzee21
3 873 bodů
10
Po dlouhé době film, který přináší kvalitní scénář, skvělé herecké obsazení, kameru, hudbu a vlastně vše co má film mít. Důležité je zmínit, že jako v knize vlastně není jasné, jestli je Paul Atreides (Timothée Chalamet) hrdina, nebo vlastně záporák. Předchozí pokus o adaptaci tento bod naprosto nezvládl, ale mohu říci, že film je opravdu povedenou adaptací knihy a tvůrci se nesnaží vytvořit své dílo (úplně jiné) a přiživit ho na slávě něčeho jiného, jak je aktuálně v Hollywoodu velmi populární.
kknk2
kknk2
2 949 bodů
8
Wow efekt, který se už z principu dostavil u prvního dílu, zeslábl, neznamená to však, že by se kvalita nějak zhoršila, jen víme, co čekat - stále se tedy můžeme kochat tímhle vizuálním spektáklem doprovázeným neskutečným soundtrackem Hanse Zimmera. Drsný a dost politický příběh pomalu graduje dál, a vzhledem k tomu, že nejsme u konce, tak na něj pořád nemám jasný názor. Přibyla hutná atmosféra a víc akčních sekvencí, jsem zvědavá, jak se Duna bude vyvíjet dál. 80 %
marie-kolarova
marie-kolarova
2 829 bodů
9
Opět bezchybný vizuál, velkolepé bitvy, a navíc excelentně dunivá hudba. Nádherná, podmanivá poušť. Dialogy přesně dávkované, aby neutahaly zbytečnými diskusemi, a přesto dokázaly vystihnout podstatu. Paul je tlačen do role, ke které se necítí povolán. Chani to vnímá pozorně a brojí proti tomu, ale kmenový vůdce Stilgar se upne na myšlenku, že právě Paul je mesiáš. Paulova matka dobře ví, že pro ni, a zvláště nenarozenou dceru, představuje Paulova role mesiáše nejlepší ochranu. A Paul se pomalu proměňuje, což Timothée Chalamet zvládl perfektně. Je to dvojka, na vygradování je třeba počkat, každopádně vybraný úsek obstojí sám o sobě, protože má smysluplný začátek i konec.
Temný Pán ze Sithu
Temný Pán ze Sithu
2 248 bodů
10
samozřejmě plný počet bodů.dennis nám opět naservíroval audiovizuální porno,na kterém nevidím ani jednu věc špatně.pribeh je ucelený, líbila se mi ta pointa mesiášství, která probíhá celým filmem.je vidět že na filmu byla odvedena pořádná práce,ktera je vidět každou minutu filmu.komu se nelíbila první část,druha ho asi taky nenadchne.
JaraSlama
JaraSlama
1 967 bodů
10
Denis Villeneuve je synonymem pro kvalitní blockbusterové filmy, a Duna to potvrzuje. Jeho schopnost vytvářet hypnotické atmosféry a vizuální podívané je nepřekonatelná. Tento film přináší dechberoucí technickou stránku a vynikající herecké výkony. "Duna" není jen další megaprodukcí, ale skutečným uměleckým dílem, které posouvá možnosti žánru o kousek dál. Navzdory svému masivnímu rozsahu si udržuje pozornost diváků díky poutavému příběhu a hlubokým tématům. Villeneuve zde ukazuje svou lásku k Herbertově předloze a vytváří s famózním obsazením film, který osloví jak fanoušky sci-fi, tak i ty, kteří ocení kvalitní kinematografii a vyprávění. Duna je nezapomenutelný zážitek, který stojí za to vidět na velkém plátně a užít si jeho vizuální i emocionální sílu.

Novinky na Kinoboxu

Bruce Willis při natáčení Armageddonu dle producenta ukázal, jaký je štědrý frajer
Filmy26. 4. 2024
Bruce Willis při natáčení Armageddonu dle producenta ukázal, jaký je štědrý frajer
Režisér oceňovaného Trojúhelníku smutku plánuje nový film. Láká do něj Keanu Reevese
Filmy26. 4. 2024
Režisér oceňovaného Trojúhelníku smutku plánuje nový film. Láká do něj Keanu Reevese
Kvíz: Jak moc znáte hvězdu Bridget Jones? Otestuje si znalosti o herečce Renée Zellweger
Filmy25. 4. 2024
Kvíz: Jak moc znáte hvězdu Bridget Jones? Otestuje si znalosti o herečce Renée Zellweger