Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec (1989)
8
9 174
32. TopUživateljsem filmový kazatel, jehož chrámem je kino
https://www.csfd.cz/uzivatel/455959-klajnik/prehled/ Praha, Hlavní město Praha, Česká republikaHodnocení 3 013
Komentáře 1 408
Oblíbené
Oblíbená díla
Oblíbení tvůrci
+56
Po 15 minutách sledování jsem musel překliknout na wikipedii a vyčíst, co se dosud vlastně odehrálo, páč jsem v tom měl trochu zmatek. Bylo by totiž vhodné důsledněji etablovat postavy a vztahy mezi nimi.
Na začátku poměrně směšně umře Ivánkův bratr.
Krátce na to hned otec. Přitom mi nebylo moc zřejmé proč, protože ona scéna v kostele je matoucí. Jasně, došlo tam k nějakému disrespektu ze strany Ivanova otce ("Dává peníze na Boží svatostánek a přitom ze sirot duši vytlouká), ale nevypadalo to, jako by to jeho budoucí vrah měl vůbec pochytil - natož aby se ho kvůli tomu měl rozhodnout zabít...
Tahle špatná komunikace způsobuje, že divák přemýšlí víc nad tím, jak k sobě jednotlivé dílky vyprávění složit, namísto toho, aby se strhnut vezl jejich průběhem.
Stíny Zapomenutých předků ovšem není story-based film. Rozhodně je spíš lyrický. Divák by si měl hlavně užívat to, jak film vizuálně působí. Příběh či postavy jsou totiž trestuhodně upozaděny. Osobně mi od tvůrce přijde stupidní myslet si, že lze utáhnout divákovu pozornost jen na vizuálu v případě média, které si žádá, aby divák po delší čas seděl, mlčel, koukal a dával pozor. I kdyby film vypadal sebelíp, tak bez příběhu a postav, které by mě zajímaly/bavily, to začne za 10-20 minut nudit. To se taky stalo zde.
Dle mého musí film stimulovat na vícero úrovních a postavy s vyprávěním jsou tím nejzásadnějším aspektem pro udržení divákovi pozornosti. Lyrika by to měla pozdvihovat a estetizovat. Konceptuálně je to tedy za mě nedostatečné.
Na začátku filmu vidíme malého Ivánka sblížit se s nějakou holkou. Vyrozuměl jsem, že tyto dva to k sobě táhne, ale není možno uchopit proč nebo to s postavami jakkoliv prožívat. Přes všechny tu poetičnost to působí dost trhaně, plytce a úsečně. Krátce na to otec holky zabije Ivánkova otce (asi kvůli urážce). Následně je z Ivánka již velký Ivan, který je zamilován do oné holky z dětství, ale než spolu budou žít, tak Ivan hodlá odejít mimo vesnici za účely finančními, aby až se vrátí, mohl s předmětem své lásky žít navzdory nelibosti jejich rodin. Ivan odejde ve 24 minutě a deset minut na to spadne jeho milá ze skaliska do řeky a utopí se. Dalších 5 minut na to za navrátivší Ivan zjistí. Problém samozřejmě tví v tom, že špatné vyprávění neumožnilo sžít se jakkoliv s postavami, takže cokoliv se dělo, mi bylo úplně u prdele, což rozhodně není ideální výsledek.
Abych se tím nějak prokoukal, snažil jsem se zaměřovat se na technicistní aspekty filmu, což mi poskytlo aspoň nějaký stimul. Je to ovšem stimulace jiného rázu.
Nebyl jsem vtažen dovnitř, nýbrž jsem sídlil vně a hodnotil kompozice a kameru. Navzdory značné působivosti to tedy nebylo dost silné na to, aby mě to vtáhlo a drželo skrze napětí, zábavu nebo zájem. Dokoukal jsem to jen proto, že jsem si určil, že to vidět chci.