Profilový obrázek

Klajnik

9 174
32. TopUživatel

jsem filmový kazatel, jehož chrámem je kino

https://www.csfd.cz/uzivatel/455959-klajnik/prehled/
Praha, Hlavní město Praha, Česká republika



Stíny zapomenutých předků
Stíny zapomenutých předků (1964)
2
Od samého začátku to vypadá působivě, díky kompozicím, barvám, ale hlavně živelné práci s kamerou, která jakoby byla handheld, ačkoliv kamera té doby musela být ještě velká a těžká, ne? První stabilizér byl taky vyvinut až roku 1975. V tomto ohledu film působí zvláštně a překvapivě dobře, což jsou pozitiva, které to u mě vytáhly na celou jednu hvězdu, protože celek filmu činí i jiné aspekty, které jsou naopak podceněny nebo nefunkční a způsobily, že můj výsledný dojem je negativní.

Po 15 minutách sledování jsem musel překliknout na wikipedii a vyčíst, co se dosud vlastně odehrálo, páč jsem v tom měl trochu zmatek. Bylo by totiž vhodné důsledněji etablovat postavy a vztahy mezi nimi.
Na začátku poměrně směšně umře Ivánkův bratr.
Krátce na to hned otec. Přitom mi nebylo moc zřejmé proč, protože ona scéna v kostele je matoucí. Jasně, došlo tam k nějakému disrespektu ze strany Ivanova otce ("Dává peníze na Boží svatostánek a přitom ze sirot duši vytlouká), ale nevypadalo to, jako by to jeho budoucí vrah měl vůbec pochytil - natož aby se ho kvůli tomu měl rozhodnout zabít...
Tahle špatná komunikace způsobuje, že divák přemýšlí víc nad tím, jak k sobě jednotlivé dílky vyprávění složit, namísto toho, aby se strhnut vezl jejich průběhem.
Stíny Zapomenutých předků ovšem není story-based film. Rozhodně je spíš lyrický. Divák by si měl hlavně užívat to, jak film vizuálně působí. Příběh či postavy jsou totiž trestuhodně upozaděny. Osobně mi od tvůrce přijde stupidní myslet si, že lze utáhnout divákovu pozornost jen na vizuálu v případě média, které si žádá, aby divák po delší čas seděl, mlčel, koukal a dával pozor. I kdyby film vypadal sebelíp, tak bez příběhu a postav, které by mě zajímaly/bavily, to začne za 10-20 minut nudit. To se taky stalo zde.
Dle mého musí film stimulovat na vícero úrovních a postavy s vyprávěním jsou tím nejzásadnějším aspektem pro udržení divákovi pozornosti. Lyrika by to měla pozdvihovat a estetizovat. Konceptuálně je to tedy za mě nedostatečné.

Na začátku filmu vidíme malého Ivánka sblížit se s nějakou holkou. Vyrozuměl jsem, že tyto dva to k sobě táhne, ale není možno uchopit proč nebo to s postavami jakkoliv prožívat. Přes všechny tu poetičnost to působí dost trhaně, plytce a úsečně. Krátce na to otec holky zabije Ivánkova otce (asi kvůli urážce). Následně je z Ivánka již velký Ivan, který je zamilován do oné holky z dětství, ale než spolu budou žít, tak Ivan hodlá odejít mimo vesnici za účely finančními, aby až se vrátí, mohl s předmětem své lásky žít navzdory nelibosti jejich rodin. Ivan odejde ve 24 minutě a deset minut na to spadne jeho milá ze skaliska do řeky a utopí se. Dalších 5 minut na to za navrátivší Ivan zjistí. Problém samozřejmě tví v tom, že špatné vyprávění neumožnilo sžít se jakkoliv s postavami, takže cokoliv se dělo, mi bylo úplně u prdele, což rozhodně není ideální výsledek.

Abych se tím nějak prokoukal, snažil jsem se zaměřovat se na technicistní aspekty filmu, což mi poskytlo aspoň nějaký stimul. Je to ovšem stimulace jiného rázu.
Nebyl jsem vtažen dovnitř, nýbrž jsem sídlil vně a hodnotil kompozice a kameru. Navzdory značné působivosti to tedy nebylo dost silné na to, aby mě to vtáhlo a drželo skrze napětí, zábavu nebo zájem. Dokoukal jsem to jen proto, že jsem si určil, že to vidět chci.
  • camera work
  • kompozice
  • barvy
  • nefunkční vyprávění
  • nezajímavé postavy
  • zmatečnost
Mizerná banda
Mizerná banda (1972)
1
Nekoukatelnej tento film neni. Pouze nemá moc co nabídnout. Teoreticky by to ale mohlo být dobré, kdyby se vychytalo pár much. Příběh vypráví o klukovi dobrých mravů, který utíká před narukováním do armády Unie, ale skončí ve špatné společnosti. Zprvu mladistvá idylka několika rošťáků se revizionisticky láme do neradostnější podoby, protože divokej západ nebyl idylkou a život potulných zlodějíčků taky maluje na záda terč. Onen mravný protagonista nakonec skončí jako bandita, protože takzvané právo tak nemá patent na dobro a kluk s nímž to poměrně nešťastně táhl na západ (než ho tedy okradl), nakonec není tak špatný, aby si vysloužil oprátku. Takhle to nezní zle. Teoreticky by to měl být příběh o přátelství a hodnotách, jenže ten scénář není dost propracovaný na to, aby to náležitě chytlo a fungovalo. Bezstarostné dovádění oné mizerné bandy v první půlce filmu by mělo vzbuzovat veselost, jenže ani to dostatečně nesepne a výsledný dojem je příliš nevýrazný na to, aby tento film byl zapamatování.
Půlnoční expres
Půlnoční expres (1978)
2
Vězeňské filmy, které mám rád, stojí na tom, že divák za protagonistu/postavy oroduje, užívá si jejich vzájemné vztahy, zajímá ho ten "mikrokosmos" vězení a strhává ho dramatický oblouk. Tento film mě nijak zvlášť nezaujal ani v jednom bodě, protože se ani jednomu bodu pořádně nevěnuje. Těžko za protagonistu orodovat, když mě nebaví ani mi není nijak zvlášť sympatický. Jasný, trpí ve tureckym vězení jenom proto, že chtěl z jejich země propašovat drogy a tamní bachař je hovado, ale já jsem divák, k němuž je potřeba se dostat v souhře více kvalit než jen dát mi postavu, ukázat, že ona postava trpí a očekávát, že do jejího osudu budu hluboce ponořen.
Vincent musí zemřít
Vincent musí zemřít (2023)
0
Film jsem si pustil, protože je prý jako Dream Scenario a prý snad i lepší. To není pravda. Oba filmy stojí na bizarním zápletce - protagonistovi se děje něco absurdního a on na to musí reagovat. Vincentův problém je ale dost monotónní (lidi ho chtěj z ničeho nic napadnout po navázání očního kontaktu) a jeho řešení problému má úzkej rámec (nedívat se lidem do očí, odjet někam, kde není moc lidí). Dream Scenario je divácky vděčnější, protože má výraznějšího protagonistu, jehož vyjebanost není omezována tím, že by se jiným lidem musel vyhýbat. Jeho problém je konceptuálně zajímavější a funkčnější. Celkově je to obsahem i stylem lepší film, protože mě bavilo, co se děje a jak na to protagonista reaguje a zajímalo mě, k čemu to dospěje. Vincent mě ale jako postava nebavil vůbec, tudíž mi byl u prdele i jeho problém. Nezajímalo mě, jak to s ním dopadne a nebavilo mě, co se v tom filmu po většinu času odehrává. Vincent je třeba v jeden moment nucen zabít muže, který ho napadl. Následně se to už nijak neřeší. Oběť nikdo nehledá a Vincent o to myšlenkou ani nezavadí. Aby se ve filmu něco dělo (kromě tedy toho, že na protagonistu občas někdo zaútočí), tak je tam vecpána romantická linka, která je ovšem umělá, protože není důvod, aby se ta žena vůbec zakoukala do někoho, jako je Vincent. Film by tedy potřeboval lepší koncept, postavy i scénář, protože takový, jaký je, není uspokojivý a nemá co nabídnout. Lidi to tady klasicky ohodnotí vesměs pozitivně, ale brzy si na ten film ani nevzpomenou. Za mě je nepamětihodný film ztrátou času - tedy zavrženíhodným odpadem.
Eva Braun - Hitlerova milenka
Eva Braun - Hitlerova milenka (2007)
4
Eva Braun byla jednoduchá pipka, které vyhovoval luxus a postavení, který jí vztah s Hitlerem přinášel. Nezajímala se o politiku, o to, co se ve světě děje. Toto nechávala na svém svém "znalém" muži. Nepřemýšlela nad tím, že její milý je masový vrah, co likviduje miliony lidí pro ty nejhloupější důvody. Byla ráda, že se mohla slunit na Orlím hnízdě a věřila, že její muž ví, co dělá. Víme, jak to dopadlo...

Oblíbená díla

  • Plakát 1
  • Plakát 2
  • Plakát 3
  • Plakát 4
  • Plakát 5

Oblíbení tvůrci

  • Plakát 1
  • Plakát 2
  • Plakát 3
  • Plakát 4
  • Plakát 5+56