Já, Olga Hepnarová (2016)

ilm Já, Olga Hepnarová je osudem jakési dívky, která by měla být skutečnou Olgou Hepnarovou, tedy vražedkyní a psychopatickou osobností, jež zavraždila nevinné lidi při čekání na tramvaj v pražských Holešovicích v dnešní ulici Milady Horákové. Její příběh je DOSTATEČNĚ znám, existuje celá řada chorobopisů, videozáznamů a televizních dokumentů. Film Já, Olga Hepnarová má ovšem se skutečným příběhem Olgy Hepnarové společného jen velmi málo. Její hysterická povaha má velmi daleko k civilnímu výkonu (byť vynikajícímu) mladé polské herečky Michaliny Olszanské.

Film se odehrává v blíže nepříliš specifikovaném časovém období, měl by to být logicky přelom šedesátých a sedmdesátých let, ostatně Hepnarová (1951 – 1975) svůj hrůzný čin provedla v roce 1973. Na to ovšem tvůrci ve výpravě rezignují. Výprava je prapodivně bezčasá, bez ladu a skladu se v ní objevují retro rekvizity – zaujaly mě podivné láhve z bazaru bez etiket z úplně jiné doby. Dekorace zakouřených hospod jsou také spíš ledabyle retro než byť jen náznakem pokusem o realitu, v té době byly pražské špeluňky zásobeny pouze pivovarem Braník.

Musím říct, že statické nic neříkající záběry na chodbu se skříňkou se netočí snad už 40 let. Já, Olga Hepnarová se k této nepěkné tradici několikrát vrací. Zajímalo by mě také co chtěl básník říci scénou, kdy venku prší a my se půl minuty díváme skrz okno na Olgu Hepnarovou jak jde do deště věšet spodní prádlo.

Já, Olga Hepnarová je film, který se bude asi dobře rozebírat na hodinách filmové vědy, třeba pasáž, kdy Olga Hepnarová otevírá dveře na psychiatrii a v míse je nespláchnutý lidský výkal. Jsem si jistý, že takhle ten příběh nebyl a docela mě mrazí z toho, že se objevuje interpretace, že Olga Hepnarová byla snad bojovnicí proti režimu, které občas někdo napíše nebo pronese a tento film ho v tom může snad i utvrdit. Tak tedy Olga Hepnarová byla hysterická psychopatická vražedkyně, která zákeřným způsobem zavraždila 8 nevinných lidí. Škoda, že místo úhledného písma na začátku tvůrci nepoužili skutečné písmo Hepnarové, které je velmi dobře známé, myslím, že by tím toho o své antihrdince dost prozradili.

Film se je složen z fragmentů, které informují o skutečné tragické události, ale co se týká osobnosti Olgy Hepnarové, zanechává za sebou i dál řadu otazníků. Černobílé provedení sedí, napodobený filmařský styl sedmdesátek se až tolik nepovedl a filmu spíš škodí. Ovšem výborná Michalina Olszańska podala naprosto bravurní výkon.

Hezky se na to kouka, zejmena diky cernobilemu provedeni, povedly se i kostymy a "kulisy". Trefou do cerneho bylo i obsazeni hlavni postavy, ktera je krasna a hlavne krasne divna. Co trochu skripe je motivace, nebo minimalne jeji podani, nejak mi dle filmu neprijde, ze se Hepnarove dely tak strasne veci, ze kvuli nim udelala co udelala. A mozna tam bylo na muj vkus moc koure a dlooouhych scen. Ale jinak netradicni dilko v nasich vodach, vic takovych.

Hlavním nedostatkem filmu je nesourodost a nefungující psychologická stránka. Silný důraz na lesbický vztah z ničeho nic vystřídá příchod přítele, aby pak Hepnarová zjistila, že bojuje proti celé společnosti. Navzájem tyto tři motivy naprosto nefungují a postavě nevěříte vůbec nic. Zasněné dlouhé pohledy v oblacích cigaretového dýmu by určitě udělaly hodně radosti všem, kdo brojí proti zákazu kouření a konečně tedy film, kde se dýmá z plna hrdla. Zvolený minimalistický přístup však funguje pouze jako póza a výsledek sterilní. Divák uvidí přehled nejdůležitějších událostí ze života Olgy Hepnarové, aniž by se ho dotkl skutečný lidský příběh. Po zhlédnutí filmu je mu pak nejvíc ze všeho Hepnarová ukradená.

Dobře natočený film.

Film svým černobílým provedením tak trochu navozuje atmosféru té doby a celkově i vypadá jako v té době natočený. Představitelka hlavní role se toho zhostila podle mě velice dobře a celkem slušně dává představu života člověka, který je silně asociální a vytlačený ze společnosti. Lesbické scény by asi mohli být trochu méně "odvážné". Jinak myslým, že i po filmařské stránce obecně je to na poslední léta v české kinematografii nadprůměrný snímek.

Film se mi opravdu líbil, černobílé zpracování již od začátku navozuje atmosféru. Herečka v hlavní roli předvedla výborný výkon..ač je krásná, chová se a tváří tak divně, že je od začátku strašně nesympatická..Jediné co bych vytkla, je rozsah erotických scén, kterým bylo věnováno zbytečně moc času..

Dobře natočený film a hlavně dobře obsazený herecky, představitelka hlavní role je geniální. O případu jsem viděl a četl asi vše, co kdy bylo napsáno a natočeno, v některých okamžicích bych se asi ztratil, kdybych již nevěděl, o co přesně jde, ale to je logické při takovém množství vstupního materiálu a omezené stopáži. Určitě to nutí k zamyšlení třeba o trestu smrti nebo o přesnosti a objektivitě výstupů z psychiatrických vyšetření. Za tento film autorům děkuji a vřele doporučuji.