filmfanouch6
15 281 bodů •
10
Na samém počátku byla jedna atrakce z Disneylandu, na jejím základě došlo k rozhodnutí, že dojde k filmové adaptaci s nadpřirozenými prvky. Jacka Sparrowa si nejdříve mohli zahrát Matthew McConaughey, Robert De Niro, Michael Keaton, Christopher Walken nebo Jim Carrey. Nakonec došlo na Johnnyho Deppa v minimálně jedné z jeho nejvíce ikonických rolí. Výrazná investice za 140 milionů dolarů mohla skrze možnosti digitálních efektů vytvořit jeden velký dobrodružný film a tak se tak v podstatě stalo. A šlo o zrod svého času jedné z největších filmových Disney franšíz. Gore Verbinski měl za sebou třeba americký Kruh a už tam dokázal, že vizuálními nápady nešetří. Něco, co je moc krásně vidět i u jeho prvních třech Pirátů z Karibiku. Výsledkem je tak parádní blockbuster, který se mohl chlubit nápaditou akcí, fantastickými triky, bravurním soundtrackem Klause Badelta i fantastické obsazení, které neskrývalo pouze fantastického Geoffrey Rushe, výtečně obsazené duo Keira Knightley i Orlando Bloom, ale také především známého a milovaného Johnnyho Deppa s jeho ikonickou falešnou (?) opileckou chůzí. Všechno si sedlo ideálně jako dvě půlky na hrnec a to ještě předtím, než se rozbíhá celá záležitost s nemrtvými, lehkou redefinicí pohledu na piráty a především ukázkou toho, že dost možná každý skrývá své pirátské vlohy. Dobrý scénář dua Teda Elliota i Terryho Rossia se ostatně pozná i díky výraznému počtu zajímavých vedlejších postav (Norrington, guvernér Swann, Pintel, Ragetti, Gibbs, Cottonův papoušek, opičák Jack, vězeňský pes!), především samotné scenáristické duo skutečně nápady nešetřilo a dokázalo nějak těžit z nesmrtelnosti úhlavních nepřátel, dávno předtím, než u dvojky a trojky dostali volnou kreativní svobodu a vymýšleli jednu šílenost za druhou, těch ovšem dost nechybí ani právě v prvním filmu, který nestárne právě dost možná i díky větší komornosti oproti druhému a třetímu filmu. Dvojka a trojka se sice pokoušely o maximální rozšíření mytologie, jedničce na rozjezd ovšem prospívá právě i střídmější měřítko, které čítá pouze jednu prokletou posádku. Ta zaujme tím, že tvůrci až perfekcionistky dbají na tom, aby se v zálivu měsíce z těchto nemrtvých pirátů stali pouhé kostry, kdy to celé ještě více podtrhuje očividný perfekcionismus. Jde vlastně o ideální kompromis všeho možného. Když má být Prokletí Černé perly zábavné, je zábavné. Když má být dojemné, je dojemné. Když má být napínavé, je napínavé. Pro mnohé se tak v roce 2003 mohlo skutečně jednat o připomínku starých dobrých časů dobrodružných filmů, nástupce Indiana Jonese nebo Robina Hooda: Krále zbojníků pro generaci Z. Je radost na to koukat i po letech, i přes fakt, že pro mnohé zlaté období této série končí právě v roce 2003, na jejím samotném startu. Přitom všem by se nemělo zapomenout na to, že by se měl po zádech plácat i Jerry Bruckheimer. Už tehdy producent Top Gunu nebo prvních filmů Michaela Baye mohl fungovat jako jasná jistota v oblasti snového blockbusteru, první Piráti mohly jeho status pouze upevnit. Stačí se pomalu zaposlouchat do soundtracku, ponořit se do perfektní a velkolepě působící výpravy a výsledek je jedna velká radost....
