Nebe nad Berlínem

V době po druhé světové válce máme možnost si prostřednictvím dvou andělů poslechnout nejtajnější myšlenky lidí pohybujících se v Berlíně. Myšlenky jsou pro smrtelníky neviditelné a tak jejich přítomnost poskytuje určité pohodlí. Naopak andělé je cítí v plné odezvě. Andělé nevidí barvy, nic necítí a nepociťuji ani žádné předměty. Vlivem své nesmrtelnosti nedýchají ani vzduch. A tak jejich prostřednictvím vidíme svět černobíle. Jeden z nich se však zamiluje do atraktivní umělkyně. Jeho city chápe pouze anděl, který se také kdysi rozhodl vyměnit svět nesmrtelnost za lásku, čímž se stal člověkem. A tak mu poradí, jak se se stát tělem a krví. On si však není vědom toho, co ho v lidské sféře čeká. Lidské počínání a dohled andělů. Filmové vyobrazení života v celé své ryzosti. Expresivní filmová práce vytvořená bez scénáře, ve kterém má každá myšlenka a charakter své opodstatnění. Dialogy andělů mají ohromnou poetickou sílu. Kontrast dvou světů, lišící se černobílým a barevným obrazem, se obzvlášť podařilo vyobrazit v celém znění daného spektra vizuálnosti soužití v daném světě. To se týká i vyobrazení anděla, který se stal člověkem. Jedná se o výjimečný umělecký filmový počin, u kterého během natáčení neměl režisér a scenárista Wim Wenders do poslední kapky ani tušení, jak to nakonec celé bude vypadat. Snímek tak má své kouzlo výjimečnosti, hlavně co se týče coby pozorovatele života lidí.