Nolan mě zase dokázal uchvátit, jako naposledy u Temného rytíře. Interstellar je mohutný vesmírný epos, který ale k mému překvapení v žádném případě nezapomíná na emoce, což se nejvíc projevilo ve scéně o 23 let později, kdy jsem přes slzy skoro neviděl na titulky a Matthew McConaughey mi zase dokázal, že patří k současné herecké špičce. Filmu nechybí ani napínavé momenty, a když Cooperovi docházel kyslík, tak mě začínal docházet taky, protože jsem u scény skoro nedýchal. Když přidám vynikající kameru a nezapomenutelný soundtrack Hanse Zimmera (Cornfield Chase, Mountains, No Time for Caution, First Step, Tick-Tock), který burácí v intenzivních vesmírných scénách nebo vám přivodí slzy, když je to potřeba, vznikne nezapomenutelný zážitek, u kterého mě mrzí jen to, že jsem ho neviděl při vydání v kině. 9/10
