Praštil koně do brady a stvořil žirafy. Chucka Norrise zabil Bruce Lee a učinil z něj legendu

Jako příkladný tvrďák, jenž si musel hroší kůži vypěstovat na popud rané citlivosti a odtažitosti, si Chuck, rodným jménem Carlos Ray Norris, prošel také armádní službou. K americkému letectvu se připojil jako letecký policista a roku 1958 operoval na jihokorejské základně, kde objevil kouzlo bojové disciplíny tangsudo. V něm po návratu do Kalifornie a plném přeorientování na bojový výcvik obdržel černý pásek a koncem šedesátých let dominoval mezinárodní scéně karate, kde několik let nenacházel přemožitele.

Skamarádil se také s Brucem Lee, jenž mu dohodil první herecký štěk ve filmu Dům sedmi rozkoší (The Wrecking Crew). Norris se za snímkem ohlížel v exkluzivním rozhovoru pro Black Belt roku 2023. „Bruce Lee byl v tom filmu koordinátorem kaskadérských scén a zeptal se mě, jestli chci roli. Řekl jsem: „Jo, to zní skvěle.“ Tak mi dali scénář, ve kterém jsem měl jen jednu větu. Studoval jsem ji dva týdny, abych přišel na to, jak ji říct. V den natáčení tam Bruce ani nebyl. Než odešel dělat něco jiného, řekl: ‚Ty víš, jak se mají dělat bojové scény. Nemusíš tu mít mě.‘ Ale já jsem byl strašně nervózní. Má jediná věta byla: ‚Mohu, pane Helme?‘, kterou jsem měl říct, když Dean Martin vešel do klubu, aby viděl Elke Sommer a Nigela Greena. Jakmile vešel a já seděl v té kabince, cítil jsem, jak se mi začíná svírat hrdlo. Vyskočil jsem a pokusil se říct mou repliku. Mé hrdlo se zadrhlo a nedokázal jsem to ani vyslovit. Samozřejmě, že to nikoho nezajímalo. Pak jsem se pustil do boje s Deanem Martinem a vše bylo v pořádku."

Lee si na hereckou preciznost ostatně nepotrpěl a na Norrise si po několika letech vzpomněl, když obsazoval svůj osobní projekt Cesta draka. V něm nejen hrál titulní roli, ale rovněž ho režíroval a napsal. „Bruce odjel do Hongkongu, aby se věnoval své filmové kariéře, pár let jsem o něm neslyšel. Pak mi ale z ničeho nic zavolal a zeptal se, jestli bych byl jeho soupeřem v novém filmu, který zároveň režíroval. Řekl: ‚Udělám tu velkou bojovou scénu v Koloseu v Římě – boj na život a na smrt, jako dva gladiátoři.‘ A žertem jsem se zeptal: ‚No a kdo vyhraje?‘ A on odpověděl: ‚Já vyhraju, jsem hvězdou tohohle filmu.‘ Řekl jsem: ‚Aha, chápu.‘ Protože jsem tehdy držel světový titul, zeptal jsem se: ‚Takže chceš porazit světového šampiona?‘ A on odpověděl: ‚Ne, chci zabít světového šampiona.‘ Já na to: ‚Ach … OK.‘“

Jedna z nejzásadnějších žánrových scén 70. let dle Norrise vyšla skvěle a nasměrovala jej k dalším filmovým zakázkám. Převážně se svými studenty roku 1977 natočil nezávislý akčňák Bourák, v němž si zahrál řidiče náklaďáku. První hlavní role ve větším filmu a od známého režiséra Teda Posta (Magnum Force) se naskytla záhy v podobě Správní chlapi nosí černou, kde už Norris sehrál stěžejní úlohu také při propagaci – navíc v zásadní scéně ikonicky prokopl čelní sklo automobilu. „Žádné filmové studio film nechtělo, takže jsme se rozhodli jít vlastní cestou a zorganizovali tzv. „four-wall“ distribuci – pronajali jsme kina a veškeré příjmy jsme si mohli ponechat. Jezdil jsem od trhu k trhu a propagoval film, a ten byl opravdu úspěšný.“ Producenti si dle Norrise nemysleli, že bojové filmy mají po smrti Bruce Lee ještě budoucnost, ale Správní chlapi nosí černou dokázali, že stále mají co nabídnout.

Norris byl nicméně hvězdou pořád maximálně v okruhu autokin a mezi menší komunitou publika, mezi lidi tak musel složitě dostávat i následný projekt Loganova síla z roku 1979. V té době herec ztvárňoval postavy, které v lecčems stále víc zrcadlily jeho reálnou image, především tu špičkového bojovníka a instruktora. Výjimkou nebyl následný Osmiúhelník, o který už byl po předešlých solidních výdělcích větší zájem. Norris dokola knockoutoval vedlejší herce včetně záporáků v podání asijských bojových mistrů – v sanfranciském policejním akčňáku Oko za oko to byl japonský wrestler Toru Tanaka.

Stále populárnější béčkař uzavřel dohodu na tři filmy s MGM a roku 1983 natočil svůj zřejmě nejrespektovanější snímek, neowestern Osamělý vlk McQuade. „To je taky jeden z mých oblíbených. Bylo skvělé pracovat s Davidem Carradinem a Barbarou Carrerou. Myslel jsem, že s Davidem to byla skvělá bojová scéna. Gil Reyes, ten velký svalnatý chlap, jehož jsem pořád knockoutoval, se nakonec stal osobním trenérem Andre Agassiho hned po uvedení filmu – a stále jím je.“

Rok nato Norris odstartoval svou první franšízu v podobě válečného filmu s vietnamskou tematikou Nezvěstní v boji, který do roku 1988 obdržel dvě pokračování – třetí díl režíroval Chuckův mladší bratr Aaron. Dva největší kritické úspěchy se urodily díky Zákonu mlčení a Delta Force, kde Norris dominoval příběhům se slavnými hereckými veterány a byl u začátků později významného režiséra Andrewa Davise (Uprchlík). „Byl to pravděpodobně první film, kde mě kritici ocenili,“ vrátil se k Zákonu mlčení. „Nazývali mě druhým Johnem Waynem.“

Norris si sám napsal scénář k béčku Invaze U.S.A., kde na hromadu spráskal stovky teroristů. Také pod jeho vlivem, který v Asii dotvářel Jackie Chan a nově také akční koncerty Johna Woo, se klubala nová generace akční hrdinů a bojových přeborníků včetně Jeana-Clauda Van Dammeho a Stevena Seagala. Ti přebírali otěže, zařadili se za svatou trojici Arnold Schwarzenegger, Sylvester Stallone a Bruce Willis a odsunuli Norrise, jenž ale v devadesátkách ještě úřadoval.

Často spolupracoval s bratrem Aaronem, který jej režíroval ještě v pokračování Delta Force, Mistru kickboxu, v thrilleru Hitman 3: Likvidátor, Zásahu z pekla, akční komedii Top Dog a vysmívaném Zálesákovi („milý rodinný film“). Tou dobou byl Norris spojovaný zejména s televizní úlohou texaského rangera Walkera, která se ve světě stala jeho poznávacím znamením. Neskolitelného ochránce zákona hrál třináct let, roku 2005 se rozloučil speciálem Walker, Texas Ranger: Falešné obvinění a také thrillerem Cutter.

Do důchodu odešel jako žijící legenda, která stojí za každým mrtvým mužem. „Kousla mě kobra. Ale po pěti dnech strašlivých bolestí zemřela,“ uvedl Chuck Norris sám sebe na akčním srazu veteránů Expendables: Postradatelní 2. Dávno ostatně přijal popkulturní anekdotickou pózu, která se začala šířit roku 2005 a nabobtnala do vskutku hyperbolických rozměrů. O zábavných „faktech“ věnovaných nadpřirozenosti nejtvrdšího muže planety vzniklo hned několik knih. Norris v minulé dekádě propagoval zdravý životní styl a také se stal tváří mnoha reklam včetně té kultovní české na T-Mobile.

Norris je také zasloužilým filantropem. Roku 1990 například založil neziskovou organizaci Kick Drugs Out of America, kterou ale musel pro špatnou vyplývající interpretaci přejmenovat. „Proč mít jméno, které musíte neustále vysvětlovat?“ ptá se. „Změnili jsme ho na KICKSTART: Budování silného morálního charakteru u naší mládeže prostřednictvím bojových umění.“ Toto sportovní odvětví jeho neúnavný propagátor považuje za prostředek, jak pozitivně posílit své sebevědomí. „To se mi osvědčilo v mé nadaci v průběhu let,“ dodává.

V současnosti se programu KICKSTART účastní 5 200 dětí v sedmatřiceti školách. Více než 30 tisíc lidí již kurz absolvovalo a vydalo se na vysokou školu. „Mnoho našich dětí je vyhlášenými absolventy, kteří získali stipendia na univerzity. Když si s nimi promluvíte, řeknou: ‚Program mi pomohl získat sebevědomí a vnitřní sílu k tomu, abych usiloval o své životní cíle.‘” Těch se zatím nevzdává ani hlava nadace, která se loni vrátila k herectví v akční sci-fi Agent Recon. V comebacku měl přitom prsty jeho syn Dakota, který je aspirujícím hollywoodským choreografem – talentu by ostatně v tomto ohledu měl dědit na rozdávání.

Podívejte se na žebříček nejlepších herců podle databáze Kinoboxu.

Zdroje: Black Belt, Kinobox, Wikipedia