Luc Besson
Producent, Scenárista
Luc Paul Maurice Besson se narodil ze všech možných zrovna do rodiny instruktorů potápění, což ho vedlo k odvěké lásce k moři. Během dospívání se hodně nacestoval po středomořských plážích, jeho snem bylo stát se oceánologem. Zájem o potápění přečkal i jinak traumatický rozvod jeho rodičů, v sedmnácti však utrpěl nehodu, která mu zabránila vracet se pod hladinu.
Znenadání si musel vytyčit nový cíl, najít nový sen. Luc nabyl dojmu, že by ho mohl bavit film, přestože neměl doposud čas ani pomyšlení se mu věnovat do větší hloubky. Možná se to zdá jako recept na katastrofu, právě tahle přímočarost a bezelstnost se však později stala typickým a strhujícím znakem jeho tvorby.
Na filmovou školu ho nepřijali. Prý se zhrozili, když za své nejoblíbenější režiséry označil Stevena Spielberga, Martina Scorseseho a Miloše Formana, až příliš vulgární tvůrce pro francouzský vkus. To ho ale nemohlo odradit. Protože o výrobě filmů neměl povědomí, vetřel se na natáčecí plac. A jakmile se vrátil domů, oznámil mámě, že končí se školou a bude z něj filmař. Bylo mu osmnáct. Do průmyslu vstoupil z té nejnižší pozice, když v pařížských studiích přijímal ty nejpodřadnější práce. Během jejich vykonávání však vypozoroval vše z řemesla, co potřeboval. Postupně se stával stále víc sebejistým a také oblíbeným mezi staršími a zkušenějšími filmaři. V roce 1981 si troufl na první krátkometrážní režii a o dva roky později debutoval s Poslední bitvou.
Ještě jako teenager začal pracovat na scénáři, z nějž vzešla jeho Magická hlubina o střetu dvou znepřátelených potápěčů, kde mohl uplatnit veškerou svou lásku k moři. Snímek na jeho premiéře v Cannes bezmála vypískali, stal se z něj však komerční hit. Besson utvořil jádro neformálního francouzského filmového hnutí Cinéma du look, ve zkratce definovaného absolutním upřednostněním stylu nad substancí. Hyperaktivní, často žánrovou filmařinu, jež skáče na současné trendy a hraje si s nimi bez jakékoliv elitářské přetvářky. Tento přístup byl nepřekvapivě vždy kontroverzní.
Opravdu zlomovými filmy pro něj byla Brutální Nikita a Leon z první půlky 90. let. Na jejich úspěchu vystavěl své produkční impérium. Besson během své kariéry scenáristicky a produkčně zaštítil spoustu divácky vděčných projektů typu akčních sérií Kurýr, Taxi, taxi a 96 hodin, často produkovaných v angličtině a s hollywoodskými herci. Díky těmto projektům pak mohl zafinancovat své osobní a osobitější excesy a riskantní vylomeniny. Tou nejúspěšnější a nejmilovanější je jistě Pátý element – další snímek, na jehož konceptu pracoval Besson od svých sedmnácti (což je ostatně podle nakažlivé dětinskosti filmu poznat).
Besson ve své snaze často selhává. Někdy kriticky, někdy komerčně a někdy obojím. Jeho Johanku z Arku s Millou Jovovich svého času lidé zařazovali na seznamy nejhorších filmů všech dob. Fantasy Valerian a město tisíce planet byl jednou z největších finančních pohrom historie francouzského filmu. Prakticky nad každým jeho filmem se lidé pohádají. Jeho tendence identifikovat trend a osekat ho na úplné minimum je pro část publika urážlivě banální, pro jiné jde ale o vzrušující zpodobnění cinefilního libida. Žádné výmysly, žádné vytáčky, jen to nejčistší vzrušení. Pro někoho jde o nejprázdnější filmy, jaké mohou vznikat, pro jiné naopak ty nejfilmovější.
Různým námětům pak tento přístup samozřejmě různě padne. Jisté však je, že v kinematografii by bez tvůrčího přístupu Luca Bessona zela prázdná díra. Později si to uvědomili i představitelé struktur, které k němu byly z počátku ne vždy přátelské. V roce 2000 předsedal porotě v Cannes. Bohužel ho vždy provázely sexuální skandály. Jednu ze svých čtyř manželek, herečku Maïwenn, potkal v jejích dvanácti a v jejích patnácti začali vztah. V roce 1993, v sedmnácti letech, mu porodila dítě. Jemu bylo tehdy právě dvakrát tolik, čtyřiatřicet.
O rok později měl premiéru Leon, na nějž od této chvíle asi budete pohlížet maličko jinak. A o další chvíli později Besson mladou matku opustil a začal vztah s Jovovich. Později byl Besson obviněn několika ženami ze sexuálního napadení, jen jeden případ byl však puštěn k soudu a skončil Bessonovým vítězstvím. Přesto se na něj mnozí nadále dívají skrze prsty. Jde o pošpinění kariéry, která by jinak budila respekt nehledě na všechny filmové přešlapy. Besson vždy házel na zeď, co se dalo, a ledasco se chytlo.
Podívejte se na žebříček nejočekávanějších filmů roku podle databáze Kinoboxu.
zdroje: Wikipedia, Variety
