Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, přispívá do Cinepuru, Filmu a doby, Dok.Revue a A2. Jako externista prošel Aktuálně.cz a Deníkem N.
Po pár týdnech se opakuje situace s Rychle a zběsile. Abychom se vůbec pouštěli do recenzování nových Transformerů, musíme si stanovit smysluplný hodnoticí rámec a nastavit správná očekávání. Série blockbusterů podle hraček od Hasbra je zjevně určená specifickému publiku se specifickými preferencemi. A s ohledem na ně můžeme dojít k závěru, že tu máme celkem slušný kousek.
Rodinné komedie o prvním střetu s tchyní a tchánem jsou tak velké klišé, že když ho filmaři zvolí, chce se člověku za tu odvahu skoro smeknout. Netflix jako by s The Out-Laws vědomě nabízel exkurzi do přelomu století, kdy tyto filmy frčely nejvíc. Novinka má přesto jedno eso v rukávu, které se nebojí použít: Jamese Bonda osobně!
Před třinácti lety, na vrcholu tehdejšího boomu osmdesátkových retro akčňáků, dal Sylvester Stallone dohromady tým postarších akčních hvězd a uvedl Expendables. Nyní jsme již u třetího sequelu, publikum se tedy zjevně chytlo. Jenže Expend4bles podle upoutávky tak nějak pozapomněli na svůj ústřední koncept.
The Flash měl být původně vyvrcholením první fáze DC komiksového univerza, během nějž všechna dosavadní snaha přinese ovoce a otevře dveře zářným zítřkům. Po letech odkladů kvůli pandemii, skandálech, které Ezra Miller způsobili, a celkové bezútěšnosti komerčního, kritického i diváckého přijetí DC Extended Universe nakonec snímek přichází jako tečka za ponižujícím neúspěchem. První kritické reakce naštěstí naznačují, že když už nic jiného, alespoň rozlučku producenti zvládli bez další ostudy.
Médii a sociálními sítěmi před pár dny proletěly záběry Christophera Nolana tetelícího se blahem nad obří osmnáctikilometrovou a takřka třísetkilovou cívkou 70mm filmového pásu s Oppenheimerem. Nyní se potvrdilo, že pražský IMAX se stane jediným kinem v kontinentální Evropě, jež ukořistí jednu z pouhých třiceti kopií.
První část desátého filmu Rychle a zběsile sviští kiny. Odnáší si z nich slušné tržby a zhruba takové reakce, jež by se od tohoto typu filmu daly očekávat. Část publika je smířená s bezmyšlenkovitou třeskutou zábavou, část ne. Zdálo by se, že vše šlape, jak má. Ne podle Vina Diesela, který potvrzuje svou pověst nesnesitelné primadony a bodá do zad svého kolegu Jasona Momoau.
Jen málo filmů se stane uznávanými nejen pro svou kvalitu, ale i pro schopnost zachytit étos doby. Geniální Truman Show australského režiséra Petera Weira podle scénáře tehdy začínajícího nadějného scenáristy Andrewa Niccola mezi ně jednoznačně patří. Jim Carrey v hlavní roli jím zahájil svou sérii dramatických rolí. Snímek, jenž slaví pětadvacet let od premiéry, zachytil zvláštnosti přelomu století tak přesně, že se podle něj nazývá specifická fóbie. Svou trefnost přitom neztrácí ani dnes.
Vyhlížená Barbie zatím nemá první oficiální reakce, známe jen anonymní střípky od testovacího publika, jež bylo velmi spokojené. Nezbývá tedy než s nadějí vyhlížet, jestli snímek feministické režisérky Grety Gerwig a jejího životního partnera, scenáristy Noaha Baumbacha, splní vysoká očekávání. Rozhodně je na místě, aby výsledek stál za to. Už jen proto, že natáčení vyvolalo mezinárodní krizi na trhu s růžovou barvou. Vážně!
V diskuzích o diverzním obsazení se ozývá s železnou pravidelností otázka: „Kdy uvidíme bílého herce, jenž ztvární Martina Luthera Kinga?“ Jde o dost slabý argument, na straně zastánců diverzity už se používá jako vtip. Přesto se zdá, že v konzervativním spektru, především na sociálních sítích, je stále nejen braný vážně, ale dokonce jako eso v rukávu. Pojďme se tedy podívat, proč jen tak neuvidíme bílého MLK. A zapřemýšlejme, kdy by takové obsazení fungovalo.
Robert Englund toho během své kariéry udělal hodně. Je nejen aktivním filmovým a televizním hercem, ale také režisérem. Už za týden v USA odpremiéruje jeho více než dvouhodinový portrét Hollywood Dreams & Nightmares: The Robert Englund Story, jenž nám připomene celou jeho historii. Přesto je jasné, že v povědomí publika bude vždy nejvíc zapsaný jako Freddy Krueger. A právě o budoucnosti vraha z Elm Street tento tvůrce nyní promluvil.
Někdejší hvězda Transformerů Shia LaBeouf je neřízenou střelou americké kulturní scény. Jeho excentrické vystupování a divoký výběr rolí byly nějakou dobu podnětné nebo alespoň k popukání, dokud se na veřejnost nedostaly zvěsti o jeho sebedestruktivním chování v soukromém životě a bohužel i o jeho ubližování blízkým, především partnerkám. Od té doby tak nějak nevíme, co s ním máme dělat, a on nám to svými novými nápady vůbec neusnadňuje.
Televizní fenomén přelomu století Sex ve městě mezi lety 1998 a 2004 uvedl šest sezón, po nichž následovaly dva celovečerní filmy. Bylo však jasné, že kdysi masivní publikum není syté, a vůdčí osobnost Sarah Jessica Parker byla víc než ochotná ho udržet pohromadě. Kim Cattrall, představitelka Samanthy, ale nebyla spokojená se scénářem třetího filmu, což vedlo k veřejnému rozkolu mezí jí a Parker. Seriál se kvůli tomu vrátil bez Samanthy, již odsunul do Londýna, a s novým názvem A jak to bylo dál…. Ten letos uvede druhou sérii a Variety právě zjistilo, že v ní bude konečně i kontroverzní a milovaná Samantha s neukojitelným libidem!
Reviewbombing je už celkem známá součást cancel culture. Nástroj užívaný především jedinci z konzervativního spektra, kteří se vrhají na filmy, seriály, počítačové hry a další zábavní produkty a zaplavují je na internetu nejnižšími hodnoceními, aniž by je viděli či se o ně doopravdy zajímali. Někdy dokonce zakládají vícero účtů či programují boty, kteří rozdávají odpadní hodnocení ve velkém. Největší světová filmová databáze IMDb proti nim nyní zakročila.
Spider-Man: Paralelní světy udělal před pěti lety pořádný humbuk mezi komiksovkami i animovanými filmy. Mnozí řadí snímek z produkce Phila Lorda a Christophera Millera k tomu vůbec nejlepšímu, co v rámci žánrové mánie posledních patnácti let vzniklo. Zámořské reakce na druhý díl pak naznačují, že od dvojky s podtitulem Napříč paralelními světy nemáme očekávat nic menšího. Mají pravdu?
Na Netflixu se poměrně velké pozornosti dočkává loňská česká komedie Za vším hledej ženu. Tvůrci v ní po nás chtějí, abychom ještě v roce 2023 předstírali, že Marek Vašut je sexsymbol. Ale to je jen první z mnoha velmi zvláštních rozhodnutí.
