Režisér Jiří Vejdělek: Spasitel českých kin, na jehož filmy chodily miliony diváků, chce navázat na Menzelovy Postřižiny

Režisér Jiří Vejdělek: Spasitel českých kin, na jehož filmy chodily miliony diváků, chce navázat na Menzelovy Postřižiny
Jiří Vejdělek | Česká televize
Jiří Vejdělek se narodil 11. května roku 1972 ve Šluknově. V Ústí nad Labem vystudoval pedagogickou faktultu, za studií se věnoval tvorbě kreslených vtipů. Mezi roky 1996 a 2002 studoval na FAMU katedru hrané režie. Jeho školní práce (Promítač, který vyhrál válku, Báječní kluci s létajícím strojem a další) zaujaly na prestižních studentských a amatérských festivalech.
Účastníci zájezdu
Účastníci zájezdu (2006) | Kinobox
Tuzemskou kinematografickou scénu zaujal Vejdělek hned svým celovečerním hraným debutem, adaptací knihy Michala Viewegha Účastníci zájezdu z roku 2006. Film těžil z účasti známých a talentovaných herců více generací, situační komiky a faktu, že Češi spolu jedou k moři do bývalé Jugoslávie (ano, tematicky se to podobá produkci Zdeňka Trošky).
Snímek se stal nejnavštěvovanějším titulem roku 2006, když na něj přišlo téměř 800 tisíc diváků. Duo producentů Rudolf Biermann a Tomáš Hoffman muselo být spokojené, že ve Vejdělkovi našli vycházející autorskou hvězdu, která rozumí řemeslu, umí vést herce a spolupracuje s vděčnými náměty.
Roming
Roming (2007) | če
Následovala komediální roadmovie Roming (2007), v níž Boleslav Polívka a Marián Labuda vaří slepici v hrnci a podporují další romské stereotypy, které působí spíš jako návrat do začátku 20. století než skutečnost, že film vznikl ve století jednadvacátém. Zde se Vejdělek prvně setkává se scenáristou Markem Epsteinem.
Václav
Václav (2007) | Photos copyright © SPI International
Do titulní úlohy mentálně postiženého outsidera v komediálním dramatu Václav z roku 2007 obsadil Jiří Vejdělek Ivana Trojana. Jeho postava se musí vypořádat s řadou ústrků, až vše eskaluje v zoufalou vzpouru. Na scénáři Václava spolupracoval s Vejdělkem opět Marek Epstein, scenárista mající v současnosti na kontě přes tři desítky filmových a televizních děl. Václav uspěl na tuzemských Českých lvech a odnesl si dvě ceny z festivalu v Šanghaji. Na Václavovi je zajímavé, že se tvůrci inspirovali skutečným příběhem, na jehož šťastném konci stála prezidentská milost Václava Havla.
Ženy v pokušení
Ženy v pokušení (2010) | Falcon
Skutečné komerční a divácké žně však přišly až s rokem 2010. Ženy v pokušení vidělo v kinech přes 1 milion 235 tisíc diváků (statistiky Kinomaniak). Šlo o komerčně nejúspěšnější film roku, v rámci celkové návštěvnosti českých kin od roku 1990 jsou Ženy v pokušení na deváté příčce (do této statistiky se započítávají všechny snímky, tedy i ty zahraniční, které měly v tuzemských kinech premiéru).
Snímek, k němuž si Jiří Vejdělek sám napsal scénář, pojednává o třech generacích žen, jež řeší milostné a vztahové peripetie. Komerční dopad filmu byl mimořádný, všimli si ho dokonce i zahraniční producenti, kteří usilovali o odkup práv. Nakonec se to podařilo Garethu Unwinovi, držiteli Oscara za Královu řeč (2010).
Ženy v pokušení se dočkají remaku. Jejich potenciál odhalil producent oscarového filmu Králova řeč!
Filmy10. 1. 2014
Ženy v pokušení se dočkají remaku. Jejich potenciál odhalil producent oscarového filmu Králova řeč!
Jiří Vejdělek na to o čtyři roky později zavzpomínal na vlnách Radia Wave: „Nás do té ciziny delegovali diváci a jejich přízeň. V desetimilionové České republice viděl Ženy v pokušení víc než milion diváků, tak se o to začali zajímat zahraniční producenti. Volali producentovi Tomáši Hoffmannovi, že by se na to podívali. A pak se ozvali, že by měli zájem.“ Unwin však doteď s realizací látky pro zahraničí nezačal.
Ženy v pokušení a jejich mimořádný komerční úspěch udělaly z Vejdělka autora diváckých hitů. V rozhovoru pro Radio Wave na to téma řekl: „Mně na divácích záleží. Ale měl jsem i filmy s festivalovými ambicemi. Roming a Václav nebyly a priori divácké. K mému překvapení se i na tyto snímky chodilo. Můj naturel asi není, že bych točil čisté festivalové filmy. Bojím se, že by to bylo snobské. Snažím se dodat kvalitu, aby to diváky zajímalo, aby se to zaplatilo a nevyčerpával jsem fond kinematografie. Protože jde o to, aby se finance rozdělovali právě těm filmům, které mají skutečnou uměleckou kvalitu.“
Jiří Macháček, Vica Kerekes, Bolek Polívka
Muži v naději (2011) - Boleslav Polívka, Vica Kerekes a Jiří Macháček | če
Úspěšní byli i Muži v naději (2011, 866 tisíc diváků), kde Boleslav Polívka učí Jiřího Macháčka, jak vyzrát na nudu ve vztahu pomocí nevěry. Retro Něžné vlny (2014) viděly už pouze 244 tisíce návštěvníků kin. K oběma snímkům si Vejdělek napsal i scénář a účastnil se produkce. Následující dámská roadmovie z roku 2018 Tátova volha zaznamenala celkem solidní divácký zájem (přišlo na ni téměř 350 tisíc diváků) a Poslední aristokratka (2019) pojednávající o restituci zámku přitáhla do kin dokonce 514 tisíc diváků.
Jako scenárista se Vejdělek podílel například na Bezva ženské na krku (2016, 372 tisíc diváků), další romantické vztahovce, která vzešla z mustru jeho filmů. Snímek režíroval jako svůj debut producent Tomáš Hoffman, Vejdělek si ve filmu zahrál malou roli kopáče hrobu.
Tomáš Hoffman, Jiří Vejdělek
Bezva ženská na krku (2016) - Tomáš Hoffman a Jiří Vejdělek během natáčení | CinemArt
Vejdělkovy divácky často úspěšné snímky se pochopitelně pokusili napodobit další producenti a režiséři. To dalo základ romantickým komediálním vztahovkám, které vídáme v tuzemských kinech každý měsíc a jejichž kvalita je často dost tristní. Občas z toho vznikl řemeslně ne špatně natočený snímek plný myšlenkových stereotypů. Jsou to takzvaně divácky vděčné snímky, které kromě „dobré nálady“ nechtějí nic moc předat.
Důležité je nicméně především ono slůvko komedie, na němž si řada tvůrců stále dokáže vylámat zuby. Vejdělek o tom promluvil v rozhovoru z roku 2019 následovně: „Považuji komedii za skutečně královský žánr. Musí být psána i točena s naprosto plným nasazením a provedena s hodinářskou přesností. Při tom všem musí vypadat lehce a samozřejmě, jako by to byla ta nejjednodušší věc na světě.“ Jinak je z toho trapas, chtělo by se dodat.
Vejdělek se nicméně nepasuje do role objevitele ani toho, kdo má patent na úspěch. Vlastně poměrně přesně zná své místo v rámci tuzemské kinematografie.
Eliška Balzerová, Jiří Vejdělek, Tatiana Dyková
Jiří Vejdělek s Tatianou Dykovou a Eliškou Balzerovou během natáčení snímku Tátova volha | CinemArt
Jeden sen Jiří Vejdělek stále má, chtěl by natočit volné pokračování Menzelových Postřižin (1981). První informace o realizaci Krasosmutnění pochází z roku 2014. Scénář psal Vejdělek s Markem Epsteinem a na produkci by se měla podílet též Česká televize. Snímek by měl být situovaný do ponurých 30. let minulého století, tedy do doby před druhou světovou válkou. Publikum se znovu setká s oblíbenými postavami z Postřižin. Ve výhledu premiér je Krasosmutnění avizováno na rok 2023, již dlouho jsme ale o realizaci tohoto snímku, který se dá bez přehánění označit za Vejdělkův nejambicióznější režisérský počin, neslyšeli.