Guru se více než na „odháčkování“ zaměřuje na oběti. Kotek zde není hlavním tahounem

Mladá matka Alice (Anna Fialová) oznámí na policii, že byla znásilněna. Její výpověď ale u policie i lékařů vzbuzuje nedůvěru. Jejího případu se ujímá vyšetřovatelka Petra (Zuzana Stivínová), která během pátrání pojme podezření, že samozvaný guru Marek Jaroš (Vojtěch Kotek) se za pomoci spolupracovnice Kláry (Kristýna Ryška) dopustil v rámci terapeutických tantrických kurzů sexuálního násilí na spoustě žen.

Třídílná minisérie Guru, která vznikla exkluzivně pro českou streamovací službu Voyo, je dílem scenáristy Jana Coufala a režiséra Bisera A. Arichteva, kteří už spolupracovali na seriálech První republika či Kukačky. Příběh vychází ze skutečných událostí. Je inspirovaný kauzou Jaroslava Dobeše, přezdívaného „guru Jára“ či „Óm nadsamec“, jenž byl od roku 2007 sledován policií pro podezření ze zneužití několika svých žákyň a následně odsouzen. Sexuální akt, který na svých studentkách vykonával údajně z terapeutických důvodů, nazýval „odháčkování“. Tato procedura měla odstranit „háčky“, které v traumatizovaných ženách zanechali dřívější sexuální partneři.

Minisérie se dějově drží veřejně známých faktů velice věrně. Jména všech zúčastněných byla sice změněna, ovšem inspirace reálným případem je více než zjevná. Navíc specifický termín „odháčkování“ se zde používá v původním znění a významu. Aby však nedošlo k omylu, Guru navzdory svému názvu nevypráví primárně o pochybném léčiteli. Ten je zde sice klíčovou, rozsahem však vedlejší postavou, jakýmsi tajemným ďáblem v pozadí, který se v každé z epizod objevuje spíše výjimečně. Jarošova postava je upozaděna dokonce ještě o dost víc než například Ivan Roubal v nedávném Případu Roubal.

Hlavní postavou je zde Alice, jedna z Jarošových obětí. Tvůrci se ve scénáři kromě procesu vyšetřování výrazně věnují jejímu soukromému životu. Alice se do Jarošova kurzu dostala kvůli své složité životní situaci – těžkému rozchodu s bývalým partnerem Radkem (Lukáš Melník), s nímž dlouhodobě bojuje o malou dceru. Její výpověď na policii kromě absence důkazů či svědků navíc podrývá skutečnost, že se Alice v minulosti vůči Radkovi nezachovala zrovna ideálně. Takže místo toho, aby byl Jaroš trestně stíhán, Alicin život se ještě víc hroutí. Dokonce hrozí, že péče o dceru připadne výhradně Radkovi.

Jádrem zemitě a realisticky uchopeného seriálu tedy není osoba zákeřného léčitele, ale empatie s oběťmi sexuálního násilí, které ve velké míře i dnes bývají považovány za nedůvěryhodné a jejich závažná obvinění jsou často bagatelizována a pokládána za smyšlená (např. z důvodu křivdy či pomsty). Na druhou stranu je seriál sympatický v pohledu na jednání policie, z níž tvůrci účelově nedělají nekompetentní a k problematice necitlivé pitomce. Dokonce i postava pragmatického prokurátora v podání Martina Myšičky, jenž se může zpočátku jevit jako nesympatický cynik, se nakonec vyprofiluje jako dostatečně komplexní a uvěřitelný charakter.

Nejsilnější stránkou minisérie jsou veškeré zásadní ženské postavy v podání bez výjimky výborných hereček. Skvělá Anna Fialová působí jako obyčejná žena a bez jakéhokoli znatelného přehrávání dokáže adekvátně prodat veškeré kýžené emoce. V ideální míře z ní sálá zranitelnost, ale i odhodlanost bojovat za sebe, dceru a za dosažení spravedlnosti. Castingovou trefou byly i standardně výborná Zuzana Stivínová, jíž role soucitné a umanuté policistky padla jako ulitá, Kristýna Ryška, jejíž Klára za přívětivou tváří skrývá těžko definovatelné zlo (či možná pouze přílišnou slabost pro svého idola), či Alžběta Malá v roli dívky, kterou za „guru Márou“ přivede dokonce její vlastní matka (Lucie Štěpánková).

Obsazení Vojtěcha Kotka do pro něj netypické role bylo sice poměrně odvážným tahem, bohužel ne úplně šťastným. Kotek sice herecky roste a úlohu záludného manipulátora ztvárnil velmi snaživě, jeho přetrvávající image sympatického hezouna však dokonalému převtělení v charismatického duchovního vůdce po celou dobu trochu brání. Výrazně charismatičtější byl třeba Bořek Slezáček coby vůdce sekty v jednom díle jinak nepovedeného seriálu Boží mlýny.

Minisérie svým záměrem hodně připomíná netflixovský seriál Neuvěřitelná, který na (rovněž reálný) případ sériového sexuálního násilníka také nahlížel primárně optikou jeho obětí. Arichtevův titul vedle Neuvěřitelné působí trochu zkratkovitě a zjednodušeně, což je ale dáno spíše nesrovnatelně kratší stopáží, která neumožňuje jít tak moc do hloubky tématu, než schopnostmi tvůrců.

Podívejte se na žebříček nejlepších českých seriálů na platformě Oneplay.