DiCapriova novinka to podle kritiků i Spielberga zabíjí. Leo ale nemá být hlavním oscarovým tahounem

Anderson dlouhodobě pitvá různě asociální, obsedantní či přímo posedlé postavy vizuálně diktovaným psychoanalytickým stylem, který Kubricka v symetrii obrazu či nejasné žánrovosti může připomínat. Po komedii Opilí láskou, kapitalistické noční můře Až na krev, nediváckém Mistrovi či jemně emotivní Niti z přízraků se ale pustil do postmoderního chaosu v podobě adaptace románu Vineland od Thomase Pynchona, na kterou mu ve Warner Bros. dali přes 100 milionů dolarů – tedy podstatně víc, než kolik vydělal jeho nejúspěšnější film.

PTA je nicméně jedenáctinásobným držitelem oscarové nominace (žádnou neproměnil) a ti největší herci považují za čest transformovat se po zaznění jeho klapky. A to i nedotknutelný DiCaprio, jenž si obvykle moc netroufne pracovat s nikým jiným než s Martinem Scorsesem nebo Tarantinem. Jeho hrdinu Boba Fergusona dostihne vlastní i ženina buřičská minulost ve chvíli, kdy plukovník v podání Seana Penna zajme jejich odcizenou dceru. Skupina na první pohled nesourodých postav včetně stoického guru Senseie (Benicio Del Toro), které se nejvíc ze všeho ohánějí ideály svobody, zaujímá bojové postavení.

A dosavadní diváci se nad touto rebelií z Reaganovy éry, která se prý ale jeví až děsivě aktuální, výborně baví. V první řadě Steven Spielberg, jenž po premiéře moderoval Q&A a stal se prvním fanouškem Andersonova nejdivočejšího díla. „To je ale šílený film, můj bože,“ zahájil svou minirecenzi režisér Čelistí, jimž se v kinech touto dobou daří ještě padesát let po premiéře. „V první hodině je víc akce než ve všech ostatních filmech, které jsi kdy natočil, dohromady. Všechno, je to opravdu neuvěřitelné. Je to takový koktejl věcí, které jsou tak bizarní a zároveň tak aktuální, že si myslím, že se staly ještě aktuálnějšími než ve chvíli, kdy jsi dokončil scénář, sestavil svůj tým a začal natáčet.“

Spielberg pokračoval referencí ke Kubrickovi, což je pořád ta největší pocta, jaké se žijící režisér může dočkat. „Neviděl jsem film, který by byl tak tónově příbuzný s Kubrickovým Dr. Divnoláskou. Přináší to druh absurdní komedie, brané velmi vážně, protože je to natolik odrazem toho, co se dnes, každý den, v celé téhle zemi děje. Ale posouvá to až do bodu, kdy se chceš smát, protože když se nesměješ, začneš křičet: ‚Tohle je až příliš skutečné.‘ A tak máš to východisko… smál jsem se celou dobu, a to nejen nervózně, ale opravdu jsem si to užil. Ale je zajímavé, kdy se tady člověk směje, kdy nám dovolíš smát se, a pak kdy to utneš.“

Že Anderson nenatočí čistou akční komedii, to bylo dopředu jasné. Podle první hrstky ohlasů se mu ale povedlo pořídit „moderní americkou noční můru ve VistaVision,“ jak praví kritik Chris Evangelista za SlashFilm na adresu použitého systému s širokoúhlým formátem. Snímek, který si na svou výstřednost vyčlenil rovnou 160 minut, má mít mnohonásobné oscarové parametry. Někteří už přivolávají zlatou sošku Andersonovi a samozřejmě se spojuje také s DiCapriem, který ale možná nebude hlavní hvězdou večera.

Lidé se zatím víc rozplývají nad výkonem záporného Seana Penna, jenž si prý na jaře klidně může vyzvednout svého třetího Oscara. Poslední léta přitom víc strávil vyjadřováním podpory a točením dokumentů o Ukrajině, v posledním velkém filmu se objevil před deseti lety. Tady ale zřejmě zapadá do ideálního typologického mixu, v němž herecky vynikají také Teyana Taylor a „úžasný objev“ Chase Infinity. „Tenhle film je chaos v tom nejlepším slova smyslu. Politický teror, loupeže, satira a tráva! Leův paranoidní otec, Pennova hrozivost, Teyanina živelnost, Beniciova vyrovnanost. PTA míchá satiru, paranoiu a chaos do filmu, který je zároveň vtipný i děsivý,“ potvrzují první dojmy od TMB.

Jedna bitva za druhou je prý neuvěřitelně dobře natočená a Anderson zvládá rytmicky mixovat humor, ryzí emoce, absurditu i starosvětsky nádhernou akci. „Smál jsem se nahlas od začátku do konce, je to pravděpodobně Andersonův nejvtipnější film. Na konci jsem byl tak hluboce dojatý, že jsem brečel. Sean Penn získá neuvěřitelně zaslouženého Oscara. A ta akce! Proboha. Nemůžu přestat myslet na tu automobilovou honičku a na to, co s ní kamera dělá,“ láká podcastový moderátor a kritik Brett Arnold.

Na nového Andersona bychom tedy do kina rozhodně měli zajít, pokud chceme takto impozantní autorské filmy na velkých plátnech vídat i v budoucnu. Zatím si prohlédněte třeba žebříček dosud nejlepších filmů roku na Kinoboxu.

Zdroje: Variety, X