Znáte Vetřelcátora? Zapomenuté italské béčko drze vykradlo Terminátora a druhé Vetřelce

Vykrádačky velkých studiových filmů jsou součástí filmového průmyslu odnepaměti. Obvykle se však autoři podobných rip-offů, jak se těmto snímkům říká, kvůli právním tahanicím jen volně inspirují. Autoři italského akčního hororu Shocking Dark se s tím v roce 1989 vůbec nemazali. Nejenže ho původně distribuovali jako Terminátor II, ale ještě v něm kopírují dějové schéma druhých Vetřelců.

Snímek otevírají záběry na Benátky. Napřed plné lidí, poté po roce 2000, kdy je oblak toxických zplodin změnil v mrtvé město. Celý prostor je uzavřený a v sektoru operuje pouze tým Dr. Rafaelsona, který v podzemním komplaxu pracuje na přísně utajovaném projektu. Poté, co je zachyceno nouzové volání vědců o pomoc, do Benátek míří elitní tým vojáků na záchrannou misi. Členem komanda se stává také vědkyně Sara (Haven Tyler) a Fuller (Christopher Ahrens), zaměstnanec korporace Tubular, jež má o výsledky projektu až nezvykle velký zájem.

Vetřelcátor, jak byl snímek překřtěný v české distribuční kotlině, sám o sobě extra kvalitní film není. Herecké výkony jsou přinejlepším průměrné, napětí nulové. Ale jde o ohromně zábavný kousek pro toho, kdo zná především druhé Vetřelce jako své boty. Přestože se snímek vezl na terminátoří vlně, jsou tu jen dvě přímé spojitosti – postava Fullera, což je v pozdější fázi vraždící robot, a cestování časem, které je nicméně do děje vlepené jen proto, aby tu nějaké pojítko bylo.

Sledovat, jaký mišmaš vzniká vykrádáním Vetřelce, je vyložená radost. V prvé řadě jsou tu přímo převzaté scény – hrdinka s malou holčičku zavřená v místnosti volající o pomoc, což zlotřilá postava (Fuller) před ostatními utají, nalezení unesených postav v kokonech, představení vojáků. Scenáristé někdy zachází tak daleko, že dokonce převzali konkrétní dialogy. Pobaví také práce s postavami. Sara má sice jméno po hrdince z Terminátora, ale je to jasná Ripleyová a celou dobu stráží malou holčičku. Koster je Vasquezová, ale hláškuje jako Hudson. A Fuller, to je přímo Frankensteinovo monstrum. Mísí se v něm androidi z Vetřelce, Terminátor a navrch korporátní hajzlík Burke, jehož ve Vetřelcích hrál Paul Reiser. A přirozeně, aby toho vykrádání nebylo málo, má Fuller na čele logo společnosti Tubular, které svým pojetím až nápadně připomíná Weyland-Yutani Corporation.

Dělá něco z toho z Vetřelcátora dobrý film? Ne. V žádném případě však nenudí, neboť je to jako sledovat unikátní filmový kvíz, na kterém si testujete znalosti původního snímku. A pokud je máte značné, bude pro vás velká zábava odhalovat vše, co tuhle vykrádačku s originálními filmy pojí. Navíc, pokud jde o kulisy a výpravu, jde o překvapivě poctivý kousek, chvílemi s hudbou, která tak dokonale imituje Jerryho Goldsmitha, že zní skoro jako originál. Upřímně, být lépe zpracované mimozemské potvory, jejichž design není nic moc, a šťavnatější gore, šlo by tuhle kuriozitu doporučit i neznalým divákům a divačkám.

Aby měl snímek mezinárodní potenciál, byl celý natočený v angličtině a plakát nepokrytě kopíroval prvního Terminátora. Něco takového nepřekvapivě vůbec nesmělo do USA, kam se film oficiálně podíval až v roce 2018, kdy vyšel na Blu-ray pod již zmíněným názvem Shocking Dark.

A protože podobně nestydaté kopie filmový svět příliš nepamatuje, poměrně záhy po svém uvedení se film stal malým kultem, na který fanoušci podobných bizárů nedají dopustit. Což lze nepochybně považovat za úspěch. Zda se Vetřelcátor Matteimu i finančně vyplatil, se můžeme jen dohadovat. Neexistují žádné oficiální záznamy o rozpočtu a tržbách. Něco málo však zřejmě vydělal, neboť v roce 1995 Mattei pro změnu natočil falešné Čelisti 5.

Přestože by si Vetřelcátor zasloužil své místo v českých streamovacích vodách, bohužel v nich absentuje. Originály, z nichž si okatě vypůjčuje, co se dá (i nedá), najdete v katalogu Disney+. A zde je Kinobox žebříček nejlepších filmů dostupných na Disney+ podle uživatelského hodnocení.