O Planetu opic se bojuje od roku 1968. Jednoduchý průvodce, jak se v mnoha filmech orientovat

Původní Planeta opic v režii Franklina J. Schaffnera je legendou se třemi oscarovými nominacemi a jedním strhujícím zvratem, který stále nahání husí kůži, přestože v popkultuře už dávno přišel o moment překvapení. Následné snímky skákaly v čase a se stále nižším rozpočtem sklouzávaly ke kýči, ačkoli jim převážně zůstal štiplavý politický podkres a záměna morálních rolí mezi lidmi a opicemi. Po neúspěchu směšné Bitvy o Planetu opic se franšíza přesunula do televize a příliš ji neresuscitoval ani Tim Burton svým rozporuplným rebootem z roku 2001.

Produkční, scenáristické a také manželské duo Rick Jaffa a Amanda Silver však na začátku minulé dekády spatřilo příležitost, jak rozháranou látku vhodně doplnit. „Věděli jsme, že když míček dobře odpálíme, mohou vzniknout nejméně tři filmy,“ pochlubil se Jaffa pro Variety ohledně Zrození Planety opic, jímž se začal vyprávět oddělený příběh o vzestupu inteligentních opic na Zemi. Království Planeta opic je v tomto kánonu čtvrtým, celkově však desátým filmem vydaným v kinech. A podle všeho má expandovat do další trilogie, jejíž reálie už připomínají původní snímek, i když pěkných pár staletí jí do Hestonova příletu na fiktivním kalendáři ještě schází.

„Není to jen akční spektákl, víc jsme se ponořili do dalších vrstev vyprávění,“ ujišťuje Amanda Silver. „Zapojením opic, které se chovají jako my, můžeme uvažovat o podstatě lidskosti,“ doplnil manželku Jaffa. Jednotlivé filmy tak činí v různorodém stylu a pomáhají si časovými obchvaty. Podívejme se tedy, o čem pojednávají a v jakém období se odehrávají. Nejprve podle nejjednodušší chronologie odvozené od filmových premiér.

První snímek spoléhá na nepřipravenost publika, a pokud jste se s Planetou opic dosud neseznámili, možná si nechcete kazit milé překvapení. Kosmonaut George Taylor (Heston) ztroskotá roku 3978 na neznámé planetě ovládané inteligentními, mluvícími a fešně oblečenými lidoopy. Ti hovoří plynně anglicky, ale až v závěru se definitivně potvrdí, že Taylor poskočil v čase a navštívil Zemi, jejíž evoluční řád se během staletí pro lidstvo nevyvinul dvakrát příznivě.

Jen o málo dříve se odehrává druhý díl, do něhož se vrátila sličná Linda Harrison, ale Charlton Heston nechal svou postavu raději zemřít. Do budoucnosti se vypraví jeho kolega „ze současnosti“, astronaut Brent (James Franciscus), jenž se dostává do podzemního útočiště posledních přeživších lidí střežících jadernou zbraň. Možná odtušíte, kdo jsou nakonec ti „maniaci“, jež v závěru jedničky proklíná zhroucený Taylor.

Jelikož si tvůrci, konkrétně pak scenárista Paul Dehn, zosnováním budoucího soudného dne zkomplikovali další návaznost, jediným řešením se jevil návrat časem. Tři šimpanzi tudíž navléknou skafandry a prchnou do roku 1973, kde se stávají hollywoodskými celebritami. Bublinkové koupele v Beverly Wilshire Hotel jim vyschnou, když lidstvo omrzí jejich katastrofické předpovědi. Musí se dát znovu na útěk krátce předtím, než Zira (Kim Hunter) porodí syna Mila.

Roku 1991 na Zemi propukne zákeřný virus a vymřou všechny kočky a psi, čímž se tato část rovnou řadí k nejdepresivnějším příběhům kinematografie. Jelikož lidstvo si potřebuje dokazovat dominanci, na vodítka si do domácností připoutají inteligentní a stále se rozrůstající opičí komunitu. Již dospělý Milo se jmenuje Caesar (a hraje jej Roddy McDowall stejně jako otce Cornelia) a dostává svému vznešenému titulu, když uspořádá krvavé povstání proti lidskému útlaku.

Roku 2003 je Země zpustošená válkou, ale moudrý Caesar se pokouší usadit a vybudovat kolonii, v níž by opice i lidé žili v míru. Zásadně nesouhlasí bojechtivý gorilí generál Aldo (Claude Akins), jenž hodlá svého vládce sesadit. Kolo se uzavírá, když Caesar v zapovězeném městě zhlédne videozáznam se svými rodiči, kteří varují před kompletním zničením Země kolem roku 3950. Film se dočkal mizerného přijetí a série pokračovala formou seriálu Planet of the Apes na CBS.

Takřka po třiceti letech se zaprášené značky chopil specifický uctívač klasického i béčkového Hollywoodu Tim Burton. Svůj remake, potažmo reboot původního filmu zasadil do roku 5021, měl k dispozici hrdinu Hříšných nocí Marka Wahlberga, slizkého Tima Rotha a také špičkové masky Ricka Bakera, ale přesto zcela neuspěl. Jeho Planeta opic dodnes stojí mimo komplikovanou časovou osu série, přestože částečně respektuje mytologii. Příběh začíná roku 2029, ale astronaut Leo Davidson podílející se na výzkumu opic poskočí až do roku 5021 na planetu zvanou Ashlar. Tamní podmínky už si snadno domyslíte. Tajným trumfem a současně Achillovou patou filmu je konečná pointa, která představuje civilizovaný svět opic, jaký jsme v této franšíze dosud nespatřili. A podle všeho se jej už nedočkáme.

V úvodu zmiňovaný prequelový origin od manželského scenáristického dua vznikl s vědomím, že cestování časem v původní pentalogii nabídlo poněkud košaté a za vlasy přitažené vysvětlení. Vynikající snímek spoléhající na revoluční hereckou technologii motion capture tudíž rozjel vlastní příběh, který v budoucnu může i nemusí zaklapnout do událostí prvního filmu. Aby se neřeklo, Zrození si zachovalo mírně futuristický ráz a vědecký experiment roku 2019 měl za následek rapidní nárůst inteligence u šimpanze Caesara (Andy Serkis). Charismatický vůdce osvobodí ostatní opičáky ze zoo a světem se začíná šířit pandemie, která lidstvu pěkně zatopí.

V navazujícím příběhu z roku 2029 se civilizace rozpadá a zbylými lidskými osadami prorůstá břečťan i strach z opičích kolonií, jež se Caesar ve spolupráci s několika lidmi pokouší držet z dosahu a v mírovém soužití. Agresivní šimpanz Koba (Toby Kebell) má ale dobyvatelské úmysly, vyprovokuje ozbrojený konflikt a poslední lidskou pevnost v San Franciscu odsoudí ke zkáze.

Završení moderní trilogie odkazuje k vietnamským válečným filmům. Odehrává se dva roky po událostech Úsvitu a popisuje rozhodující konflikt mezi lidmi, jež decimuje virus způsobující němotu, a stále chytřejšími a organizovanějšími opicemi. Jak napovídá samotný název nadcházejícího dobrodružství, misky vah se definitivně převáží na stranu chlupatějších zástupců živočišné říše.

Nejnovější příspěvek nahlíží několik generací do budoucnosti, kdy si pozůstatky měst dál přivlastňuje vítězící příroda a hrstky přeživších lidí se stávají lovenou zvěří. Hrdinou je svědomitý a morálně vyspělý šimpanz Noe (Owen Teague), jehož rodinu pobije či zajme opičí tyran a dobyvatel Proximus Caesar (Kevin Durand). Mezi němými lidmi se navíc objeví mluvící dívka Mae (Freya Allan), která skrývá nečekané tajemství. Dokáže s ní Noe spolupracovat a potvrdit teorii zesnulého Caesara, že soužití lidí a primátů je možné?

Druhou možností je sledovat jednotlivé filmy podle dějové návaznosti a za předpokladu, že moderní série doplňuje tu původní, i kdyby jen v alternativním vesmíru (což je v rámci tohoto sci-fi námětu klidně možné). V tom případě by do řady nezapadal pouze Burtonův remake, který víceméně okopíroval originál s Hestonem a přitom posunul kalendářní zasazení. Bereme-li původních pět filmů jako celistvý navazující příběh, pořadí by vypadalo takto:

Poslední řazení umožňuje předpoklad, že veškeré události lze propojit v jednom soudržném fiktivním světě. To je sice logicky vyloučené, ale zamotané časové kontinuum beztak nedává jednoznačný smysl. Pořadí určují data prezentovaných fiktivních událostí:

Prohlédněte si žebříček nejlépe hodnocených sci-fi filmů podle uživatelů a uživatelek Kinoboxu.

Zdroj: Variety, Radio Times