Alison Steadman

Alison Steadman se narodila 26. srpna 1946 v Liverpoolu jako nejmladší ze tří sester . Její rodiče byli Marjorie (rozená Evans) a George Percival Steadman, který pracoval jako výrobní kontrolor pro elektronickou firmu Plessey . Studovala na Childwall Valley High School for Girls a následně na East 15 Acting School, kam nastoupila na podzim 1966 . Právě na této škole se během druhého ročníku seznámila s režisérem Mikem Leighem , který se později stal jejím manželem a klíčovou postavou její kariéry. Divadelní začátky a spolupráce s Mikem Leighem Alison Steadman zahájila svou profesionální kariéru v roce 1968 v regionálních repertoárových divadlech, začínala v Lincolnu, kde její první rolí byla školačka Sandy v The Prime of Miss Jean Brodie . V roce 1972 ji režisér Mike Leigh viděl v představení The Foursome v Liverpoolu a pozval ji do svého filmu Hard Labour, během natáčení se dali dohromady a v roce 1973 se vzali . Steadman si vybudovala kariéru především díky Leighovým televizním hrám ze 70. let - Nuts in May (1976) a Abigail's Party (1977) . Alison Steadman vytvořila roli monstrózní Beverly v Leighově Abigail's Party, kterou později zopakovala s původním obsazením v televizní verzi . Za tuto roli získala v roce 1977 Evening Standard Theatre Award pro nejlepší herečku . V původní produkci hrála po boku Tima Sterna jako jejího manžela Lawrence . Při přípravě na roli Beverly navštívila obchodní dům v Essexu, kde pozorovala demonstrátorku kosmetických produktů s malým mikrofonem, jak pracuje s publikem - z této demonstrátorky vznikla postava Beverly . Filmová kariéra a spolupráce s Mikem Leighem Alison Steadman se objevila v mnoha filmech, včetně P'tang, Yang, Kipperbang (1982), Champions (1983), A Private Function (1984), Number One (1984), Clockwise (1986), Stormy Monday (1988), The Adventures of Baron Munchausen (1988), Shirley Valentine (1989), Wilt (1989), Life Is Sweet (1990), Blame It on the Bellboy (1992), Topsy-Turvy (1999), The Life and Death of Peter Sellers (2004), Confetti (2006), Burn Burn Burn (2015), Dads Army (2016) a 23 Walks (2020) . Nejvýznamnějším filmovým úspěchem Alison Steadman se stal film Life Is Sweet z roku 1990, britská komedie-drama režírovaná Mikem Leighem, ve kterém hrála po boku Jima Broadbenta, Claire Skinner, Jane Horrocks a Timothyho Spalla . Jednalo se o Leighův třetí celovečerní film a v době uvedení byl jeho komerčně nejúspěšnějším titulem . Film sleduje osudy dělnické rodiny ze severního Londýna během několika letních týdnů . Za svůj výkon ve filmu Life Is Sweet získala Alison Steadman v roce 1991 National Society of Film Critics Award pro nejlepší herečku . Alison Steadman se také objevila v dalších kriticky oceňovaných Leighových filmech Secrets & Lies (1996) a Topsy-Turvy (1999) . Ve filmu Shirley Valentine (1989) hrála postavu Jane po boku Pauline Collins . Televizní úspěchy Alison Steadman získala nominace na BAFTA TV Award za seriál The Singing Detective (1986) a v roce 2001 za drama Fat Friends (2000-2005) . Americkému publiku je nejznámější díky dvěma vysoce ceněným britským televizním seriálům - jako manželka postavy Michaela Gambona v The Singing Detective (1986) a jako vzrušená paní Bennetová v Pride and Prejudice (1995) . V adaptaci Pride and Prejudice z roku 1995 hrála Alison Steadman parvenu paní Bennetovou, matku Elizabeth, která se snaží společensky vystoupat. Roli získala bez konkurzu či screen testů . Její výkon jako paní Bennetové byl charakterizován jako přehnaný, s křičením a čicháním solí , ale kritici považovali její ztvárnění za nejbližší knižní postavě - hloupou, marnivou, módní a shovívavou ke svým oblíbeným dětem . Od května 2007 do ledna 2010 hrála Alison Steadman v BBC komedii Gavin & Stacey postavu Pam Shipman. K roli se vrátila ve vánočních speciálech v letech 2019 a 2024 . Role Pam byla napsána speciálně pro Alison Steadman , která ztvárnila Gavinovu domácky hrdou a nadměrně ochranitelskou matku . Divadelní ocenění a pozdější kariéra Alison Steadman získala v roce 1993 Olivier Award pro nejlepší herečku za roli Mari v původní produkci The Rise and Fall of Little Voice . Objevila se také v dalších významných divadelních produkcích jako Cat on a Hot Tin Roof, Entertaining Mr Sloane, Hotel Paradiso a dalších v prestižních divadlech včetně Royal Court, Theatre Royal, Old Vic, Hampstead Theatre, Nottingham Playhouse, Everyman Liverpool a National Theatre . Mezi další televizní role Alison Steadman patří Pride and Prejudice (1995), Gavin & Stacey (2007-2010, 2019, 2024) a Here We Go (2022-současnost) . Steadman se s Mikem Leighem rozvedla v roce 2001. Jejím partnerem je herec Michael Elwyn a pár žije v Highgate v Londýně . Uznání a vliv V roce 2007 byla Alison Steadman v anketě Channel 4 "50 Greatest Actors", kde hlasovali herci pro herce, umístěna na 42. místě . Steadman je také připisováno sdílení prvního lesbického polibku v britské televizi s Myrou Frances ve filmu Girl, který byl vysílán 25. února 1974 . Alison Steadman se stala jednou z nejvýraznějších postav britského herectví, známou především díky svým charakterním rolím a dlouholeté spolupráci s režisérem Mikem Leighem, která definovala její kariéru a přinesla jí mezinárodní uznání.