Dalziel a Pascoe: Příliš měkké srdce

Jsou lidé, kteří prožijí půl života v blahém očekávání zaslouženého důchodu a slastí s ním spojených. Workoholika ovšem při pouhém pomyšlení na to, že by měl přestat pracovat, polévá studený pot a naskakují mu pupínky. Andy Dalziel samozřejmě patří do té druhé kategorie. Nelze se tedy divit, že rozhodnutí šéfů přeložit jej do útvaru pro komunikaci s veřejností - které právem cítí jako odsunutí na druhou kolej a první krok do penze - nepřijal právě s nadšením. Dalo by se dokonce říct, že tiše, o to intenzivněji však, zuří. A že šéfova nenálada nepřidá týmu klidu do práce, o tom netřeba mluvit. Přitom by ho ovšem právě teď bylo zapotřebí jako soli. Protože kolem jejich posledního případu - vraždy majitele místní prosperující továrny - se rojí až příliš mnoho nevyřešených záhad a příliš mnoho stop, vedoucích jednoznačně východním směrem. A odtamtud se Andy řešení vskutku nedočká...