Eric Mayne

Eric Mayne, narozen 28. dubna 1865 v Dublinu v Irsku, zemřel 9. února 1947 v Hollywoodu v Kalifornii, byl irský herec, který se proslavil především svými rolemi v éře němého filmu. Divadelní začátky a vzdělání Eric Mayne, vlastním jménem Eric Edwin Coulson-Mayne, získal vzdělání na prestižních školách Westminster a Durham v Anglii. Svou kariéru zahájil na divadelních prknech, kde strávil téměř třicet let vystupováním jak v Londýně, tak ve svém rodném Irsku. Měl zvláštní zálibu v shakespearovských rolích, což později zúročil i jako lektor shakespearovského divadla na Los Angeles University College. V letech 1908 a 1910 ztvárnil roli prince Hildreda ve hře The Prince and the Beggar Maid v londýnském Lyceum Theatre, kde si vybudoval pověst respektovaného divadelního herce. Příchod do Hollywoodu a éra němého filmu Po příchodu do Hollywoodu se Mayne díky své impozantní šestistopé postavě a charakteristickému vousu stal vyhledávaným hercem pro role záporných postav nebo komických protějšků. Jeho první filmové role přišly ve snímcích jako The Dollar Mark (1914), The Cotton King (1915) a The Yellow Menace (1916). Postupně se vypracoval na mimořádně plodného a žádaného charakterního herce. Vrchol filmové kariéry Mezi jeho nejvýznamnější role patřilo ztvárnění Victora Grandeta ve filmu The Conquering Power (1921) po boku Rudolpha Valentina a Alice Terry. V tomto romantickém dramatu režiséra Rexe Ingrama, založeném na díle Honoré de Balzaca, si vysloužil vysoké hodnocení. Další významnou rolí byla postava Dr. Saulsbourga v komedii Dr. Jack (1922) s legendárním Haroldem Lloydem. Mayne se také objevil jako plukovník Randall ve filmu Cameo Kirby (1923) režiséra Johna Forda s Johnem Gilbertem v hlavní roli. Další významné filmy V průběhu 20. let se Eric Mayne objevil v mnoha dalších filmech, včetně snímků My American Wife (1923) s Glorií Swanson, Prodigal Daughters (1923), The Last Hour (1923) a Barriers Burned Away (1924). Zahrál si také ve filmu The Eagle (1925), kde byl obsazen jako úředník žádající o podpis v dobrodružném snímku s Rudolphem Valentinem. Mezi jeho další filmy patřily Black Oxen (1924), Her Night of Romance (1924) a The Blackbird (1926). Přechod ke zvukovému filmu S příchodem zvukového filmu Mayneova kariéra začala upadat, přesto zůstal vyhledávaným hercem pro menší role a jako komparzista. Často hrál lékaře, například ve filmu East Lynne (1931) s Ann Harding a v komedii Rackety Rax (1932) s Victorem McLaglenem. V pozdějších letech se objevoval převážně v epizodních rolích. Jeho poslední filmovou rolí byla postava lékaře v komedii Honeymoon (1947), režírované Williamem Keighleym, kde si zahráli Shirley Temple, Franchot Tone a Guy Madison. Osobní život Eric Mayne byl ženatý s Nellie Snow Coulson-Mayne (1869-1927), s níž se oženil 14. prosince 1895 v Paddingtonu v Anglii. Měli spolu syna Erica Williama Coulson-Maynea (1897-1917), který tragicky zahynul ve Francii během první světové války. Vedle své herecké kariéry Mayne také přednášel o Shakespearovi na Los Angeles University College. Zemřel 9. února 1947 v Hollywoodu ve věku 81 let a byl zpopelněn v Chapel of The Pines v Los Angeles.