Dramatem mladičkého idealisty, jenž se jako novopečený senátor ocitá zcela nepřipraven v drtivém soukolí vysoké washingtonské politiky, zasažené korupcí, režisér Frank Capra opakovaně potvrzuje renomé zastánce Ameriky Nového údělu (New Deal). Jeho tématem jsou ohrožené ideály americké demokracie, jeho archetypickým hrdinou prostý občan - „malý člověk.“ (Letní filmová škola)
Po zkušenosti se vskutku úžasnou Úžasnou událostí jsem od Pana Smithe čekal rovněž výjimečně silný a vzhledem k ostřejšímu kritickému námětu i hodnotnější snímek. Nevyplnilo se to stoprocentně... Capra sice opět mistrně pracuje se záplavou nebývale inteligentních a jemnohumorných dialogů, takřka neznatelně zvládá zakomponovat do klíčového politického dění působivou milostnou zápletku a jeho hrdina, idealistický a nesmírně přesvědčivý James Stewart, se stává s ubíhajícími minutami prototypem sympatie a filmového klaďase. Bohužel, zatímco kouzelný Mr.Deeds byl svými myšlenkami přístupný globálně, Mr.Smith je až neuvěřitelně patetický a čpí z něj arogantní americké vlastenectví v obřích výparech, které Capra, jakkoli působivě, ještě rozdmýchává sentimentalitou některých obrazových montáží nebo monologů (viz chlapec, který čte v kameni vytesaný Lincolnův projev, zatímco jistý veterán za jeho zády hrdě přitakává). Příběh je to stále oslovující a aktuální, ale svým hrdinským charakterem a dost polopatickým znázorněním těch dobrých a zlých mě přeci jen trochu zklamal...
Mladý idealista, snílek a zálesák Jefferson Smith se čirou náhodou stává druhým senátorem za jeden americký stát poté, co stávající druhý senátor zemřel. Tím prvním senátorem je senátor Joseph Paine, který také kdysi dávno před třiceti lety býval idealistou. Avšak prostředí vlků a dalších šelem se poučil a jde na ruku většině, která jde zase na ruku různým silám v pozadí. V tomto případě jde o jistého Taylora, který chce postavit přehradu v údolí Willet Creek, na které si akorát namastí kapsu. Mladý Smith má však v plánu prosadit zákon, který by umožňoval americké mládeži poznávat divočinu a krásy americké přírody a učit se o ideálech politického uspořádání a americké společnosti. A shodou okolností by se ty tábory konaly opět ve Willet Creek! Jaká to náhoda! Pan Smith sice nejprve působí lehce zmateně, novinářům poskytne potravu pro bulvární článek, cestuje autobusem a poflakuje se po Lincolnově památníku. Od své sekretářky Sanders se dozvídá, jak je přijetí zákona složitý a komplikovaný proces, ale ani to jej nezastaví. A tak se ho rozhodne zastavit všemocný Taylor, který pošpiní Smithovo jméno tím, že z něj udělá vlastníka pozemků ve Willet Creek, který chce jen okrádat mladé chlapce. Podaří se Smithovi porazit v zájmu jeho idealismu ty staré zkorumpované páprdy? Nebo se na to vykašle a z Washingtonu se raději vypaří? Film ukazuje svědectví doby, od které jsme se bohužel moc daleko neposunuli, protože peníze a moc jsou důležitější než fungující a prosperující společnost. Také vidíme, že tehdejší děti byly úplně jiné než dneska, byli spíše takoví malí dospělí, nezbývalo jim moc prostoru pro dětské hry a fantazie a často musely chodit už v brzkém věku do práce a makat. Viz ten mladý klučina, který pracuje v senátu jako poslíček. A ženy tehdy byly vnímány jako podřadné, viz rozhovor pana Smitha s Sandersovou, které říká, že "na ženu jste dost schopná a inteligentní". V tomhle jsme se od té doby zase posunuli až příliš. James Steward mě jako herec velice ohromil.
Stanley Andrews hrál senátora Hodgese ve filmu "Pan Smith přichází" (1939) a pana Welche ve filmu "Život je krásný" (1946).
Sam Ash hraje senátora Lancastera ve filmu "Pan Smith přichází "(1939) a Nervous Banker ve filmu "Život je krásný" (1946).
V roce 1942, kdy byl v Němci okupované Francii uvalen zákaz amerických filmů, si titulní kina vybrala pro svůj poslední film "Pan Smith přichází" (1939), než zákaz vstoupil v platnost. Jedno pařížské divadlo údajně promítalo film nepřetržitě 30 dní před zákazem.