Rik Mayall

Rik Mayall (7. března 1958, Harlow, Essex, Anglie – 9. června 2014, Londýn) byl anglický herec, komik a scenárista, který se proslavil jako průkopník alternativní komedie v Británii 80. let 20. století. Jako syn dvou učitelů dramatu se k herectví dostal již v dětství, kdy v sedmi letech poprvé vystoupil v jedné z her svého otce. Počátky kariéry a The Young Ones V roce 1975 začal studovat drama na Manchesterské univerzitě, kde potkal Adriana Edmonsona, který se stal jeho blízkým přítelem a dlouholetým spolupracovníkem. Na univerzitě se také seznámil s hercem a spisovatelem Benem Eltonem a spisovatelkou Lise Mayerovou, s nimiž později spolupracoval na tvorbě kultovního seriálu The Young Ones. Mayall a Edmondson začali vystupovat jako komediální duo v londýnských klubech koncem 70. let. Společně s dalšími komiky včetně Alexeie Sayla, Dawn Frenchové a Jennifer Saundersové založili komediální skupinu The Comic Strip. Průlom v televizi Mayallův skutečný průlom přišel s britským sitcomem The Young Ones, který běžel ve 12 epizodách v letech 1982 až 1984. V tomto seriálu, který také spoluvytvářel, ztvárnil postavu Ricka, přehnaně levicového studenta sociologie a samozvaného anarchisty. Mayall a Edmondson poprvé upoutali pozornost jako členové skupiny Comic Strip, která měla vlastní skečový seriál na Channel 4 v Británii od roku 1982 do roku 1988. Mezi další členy patřili Dawn Frenchová a Jennifer Saundersová, které později vytvořily komediální hit Absolutely Fabulous. The New Statesman a vrchol kariéry V roce 1987 Mayall ztvárnil fiktivního konzervativního politika Sira Alana Beresforda B'Starda v sitcomu The New Statesman. Tato postava byla satirickou parodií na toryovské politiky té doby. Pořad běžel čtyři série mezi lety 1987 a 1994 a byl úspěšný jak u kritiky, tak u diváků. Za svůj výkon v tomto seriálu získal Mayall v roce 1991 cenu BAFTA za nejlepší komediální seriál. V The New Statesman Mayall ztvárnil naprosto zkaženého a zkorumpovaného konzervativního poslance, který se nezastavil před ničím, aby posílil svou kariéru nebo vydělal hromady peněz. Mezi další postavy patřila jeho manželka Sarah, která byla velmi dobrým (nebo spíše zlým) protějškem svého manžela, a Alanův nemyslící, bezobratlý a často zneužívaný poskok Piers Fletcher-Dervish. Filmová kariéra a Drop Dead Fred V roce 1991 Mayall zazářil po boku Phoebe Catesové ve filmu Drop Dead Fred jako titulní postava, problematický imaginární přítel, který se znovu objeví z dětství mladé ženy. Film byl komerčně mírně úspěšný, ale po svém uvedení získal negativní recenze. Hollywood ho oslovil v roce 1991 a Mayall si zahrál hlavní roli v temné romantické komedii Drop Dead Fred proti herečce Phoebe Catesové. Film nebyl kritickým úspěchem, ale v průběhu let si získal popularitu jako fanouškovský oblíbenec a kultovní klasika. Mayall se poté vrátil k britské televizní komedii, kde opět spolupracoval s Edmondsonem na sitcomu o nesourodé dvojici Bottom v letech 1991 až 1995. Bottom a další projekty Mayall vytvořil "ikonickou" postavu Alana B'Starda v The New Statesman a později zazářil v seriálu Bottom, který se stal tak populárním, že v roce 2014 byla jako pocta Mayallovi v londýnském Hammersmithu odhalena neoficiální modrá pamětní deska, která odkazovala na úvodní titulkovou sekvenci tohoto seriálu BBC. Ve stejné době byla zahájena online petice ve snaze přesvědčit radu Hammersmith & Fulham, aby instalovala pamětní lavičku na Hammersmith Broadway. Dne 14. listopadu 2014 byla na stejném místě, kde dříve stávala lavička z Bottom, odhalena pamětní lavička pro Mayalla. V roce 1993, po druhé sérii Bottom, se Mayall a Edmondson rozhodli vytvořit divadelní verzi seriálu a vyrazit na celostátní turné s Bottom: Live. Bylo to komerčně úspěšné a zaplnilo velké sály. V letech 1995, 1997, 2001 a 2003 následovaly čtyři další divadelní show, z nichž každá se setkala s velkým úspěchem. Násilná povaha těchto show způsobila, že Edmondson i Mayall skončili v různých obdobích v nemocnici. Filmová verze, Guest House Paradiso, byla uvedena v roce 1999. Další významné role a ocenění Mayall získal cenu Primetime Emmy Award za svůj dabing postavy pana Žabáka v animovaném filmu The Willows in Winter z roku 1996 (pokračování produkce The Wind in the Willows z roku 1995, ve kterém Mayall také ztvárnil Žabáka). Mayall propůjčil svůj hlas postavě Froglipa, prince skřítků, v animovaném filmovém zpracování dětského příběhu The Princess and the Goblin od George MacDonalda z roku 1991. V roce 1993 se objevil v Rik Mayall Presents, šesti samostatných komediálních dramatech. Mayallovy výkony mu vynesly ocenění Best Comedy Performer na British Comedy Awards téhož roku a v roce 1995 byla odvysílána druhá série tří epizod. Namluvil také postavu Little Sod v How to Be a Little Sod od Simona Bretta, napsanou v roce 1991 a adaptovanou jako deset po sobě jdoucích epizod vysílaných BBC v roce 1995. Na počátku 90. let se ucházel o role Banzaie, Zazu a Timona ve filmu Lví král (1994). Nehoda a pozdější kariéra V roce 1998 měl Mayall vážnou nehodu na čtyřkolce. S Edmondsonem napsali první verzi svého celovečerního filmu Guest House Paradiso, když byl Mayall ještě hospitalizován. Plánovali společnou režii, ale Edmondson se ujal režijních povinností sám. Mayall se vrátil k práci dabéra. Jeho první hereckou prací po nehodě byla role DI Gideona Prykea ve vánočním speciálu Jonathan Creek z roku 1998, kterou později zopakoval v roce 2013. Jeho komediální styl, definovaný přehnanými, groteskními a hluboce nesympatickými postavami, které ztvárňoval, byl popisován jako energický "post-punk". Rik Mayall zemřel na infarkt ve svém domě v Londýně 9. června 2014 ve věku 56 let. Ředitel BBC Television Danny Cohen ho ocenil jako "skutečně brilantního" komika s jedinečnou jevištní přítomností, jehož "ohnivá kreativita" a přístup k sitcomu inspirovaly celou generaci.