Rebecca Front

Rebecca Louise Front, narozená 16. května 1964 v londýnské čtvrti Stoke Newington, je uznávaná britská herečka, komička a příležitostná spisovatelka. Pochází z umělecky založené rodiny – její otec Charles Front byl ilustrátor, který mimo jiné vytvořil logo pro album Beatles Rubber Soul, a její matka Sheila byla autorkou dětských knih. Její bratr Jeremy se také věnuje psaní a komediální tvorbě. Počátky kariéry Rebecca Front se začala věnovat komedii během studií na St. Hugh's College v Oxfordu. V roce 1984 vystupovala s Oxford Theatre Group v revue Stop the Weak, se kterou cestovala po Oxfordu, Edinburghu a dalších městech. O rok později spolupracovala se Sioned Wiliam a Jonem Magnussonem na představení The Bobo Girls go BOO, které uvedli v Edinburghu. Výraznější pozornost získala díky spolupráci se Stewartem Lee a Richardem Herringem na rozhlasových pořadech Lionel Nimrod's Inexplicable World a On The Hour. Průlom v televizi Zásadní zlom v její kariéře přišel v 90. letech, kdy navázala úzkou profesní spolupráci s Armando Iannuccim, Chrisem Morrisem a Stevem Cooganem. Společně vytvořili satirický zpravodajský pořad The Day Today (1994), který byl televizní adaptací rozhlasového pořadu On The Hour. Následovala účast v populárním komediálním seriálu Knowing Me, Knowing You... with Alan Partridge (1994-1995), kde ztvárnila několik různých postav po boku Stevea Coogana. Komediální úspěchy V následujících letech si Front budovala pověst jedné z nejvýraznějších britských komediálních hereček. Účinkovala v seriálech jako Time Gentlemen Please (2000-2002), kde hrála postavu Vicki, a v kultovním skečovém pořadu Big Train (2002). Její komediální talent se naplno projevil také v temné komedii Nighty Night (2004-2005). V roce 2003 ji deník The Observer zařadil mezi 50 nejvtipnějších osobností britské komedie. Vrchol kariéry a ocenění Skutečný vrchol přišel s rolí političky Nicoly Murray v oceňované politické satiře The Thick of It (2009-2012), za kterou získala v roce 2010 cenu BAFTA za nejlepší ženský komediální výkon. Tato role jí přinesla mezinárodní uznání a upevnila její pozici mezi britskou hereckou elitou. V roce 2010 se objevila v seriálu Grandma's House jako Tanya, matka Simona Amstella, a v adaptaci Just William jako matka Williama Browna. V roce 2011 ztvárnila ředitelku Miss Oddbod ve filmu Horrid Henry: The Movie. Dramatické role Přestože je Rebecca Front známá především svými komediálními rolemi, prokázala svůj všestranný talent i v dramatických projektech. Mezi lety 2006 a 2014 hrála vrchní superintendantku Jean Innocent v populárním detektivním seriálu Lewis, který navazoval na Inspector Morse. V roce 2013 ztvárnila paní Bennetovou v třídílném televizním dramatu Death Comes to Pemberley, adaptaci románu P. D. James, který se vrací do světa Jane Austenové a jejího díla Pýcha a předsudek. V roce 2015 se objevila jako paní Landau v The Eichmann Show a jako syntetická bytost Vera v sci-fi seriálu Humans. Nedávné projekty V posledních letech Rebecca Front pokračuje v aktivní herecké kariéře. V roce 2019 se objevila ve filmu The Aeronauts jako Aunt Frances po boku Felicity Jones a Eddieho Redmayna. V témže roce hostovala v populárním seriálu Death in Paradise. V roce 2021 ztvárnila roli terapeutky ve filmu Hitman's Wife's Bodyguard s Ryanem Reynoldsem a Samuelem L. Jacksonem. Mezi její další nedávné projekty patří role v seriálech Avenue 5 (2020), Grantchester (2021) a The Chelsea Detective (2022). Další aktivity Kromě herectví se Rebecca Front věnuje i psaní. Od roku 2006 přispívá sloupky do deníku The Guardian. V roce 2014 vydala knihu Curious: True Stories and Loose Connections, sbírku autobiografických příběhů. Společně se svým bratrem Jeremym vytvořila sérii parodických dokumentů Incredible Women pro Radio 4. Její divadelní kredity zahrnují muzikály Company a The Fix v Donmar Warehouse pod režijním vedením Sama Mendese. Rebecca Front je vdaná za Phila Clymera od března 1998 a mají spolu dvě děti – syna Olivera (nar. 1999) a dceru Tilly (nar. 2002). Její všestranný talent, schopnost přecházet mezi komediálními a dramatickými rolemi a dlouhodobá konzistentní kvalita jejích výkonů z ní činí jednu z nejvýraznějších britských hereček své generace.