Sergej Michajlovič Ejzenštejn

7.3
Sergej Michajlovič Ejzenštejn

Sergej Michajlovič Ejzenštejn, sovětský filmový režisér a teoretik, se narodil 23. ledna 1898 v Rize, tehdy součásti Ruského impéria. Původně vystudoval inženýrství, ale brzy se přeorientoval na výtvarné umění a divadlo. Po Říjnové revoluci se začal věnovat filmové tvorbě, v níž kombinoval teoretické poznatky s revolučním nadšením. Výrazně ovlivnil vývoj světové kinematografie zejména svým přístupem k montáži.

Průlom ve filmu a teorie montáže

Ejzenštejnův debutový film Stávka z roku 1925 odstartoval jeho mezinárodní kariéru. Ve stejném roce natočil snímek Křižník Potěmkin, který se stal jedním z nejvlivnějších filmů v dějinách kinematografie. Scéna na Oděských schodech, v níž carská armáda střílí do davu civilistů, je dodnes považována za ukázkový příklad montáže jako nástroje dramatického a ideologického účinku. Ejzenštejn rozvinul teorii intelektuální montáže, podle které střih mezi jednotlivými záběry vytváří nový význam nezávislý na jednotlivých obrazech.

Další významná díla

V roce 1927 natočil film Deset dnů, které otřásly světem (též známý jako Říjen), který rekonstruoval události Říjnové revoluce. V roce 1938 uvedl historický snímek Alexandr Něvský, oslavující odpor Ruska proti německému řádu v 13. století. Hudbu k filmu složil Sergej Prokofjev. V závěru své kariéry pracoval na dvoudílném filmu Ivan Hrozný, který mapoval život prvního ruského cara. První část byla uvedena v roce 1944, druhá část byla kvůli svému temnějšímu tónu a alegorii na Stalinovu vládu zakázána a uvedena až po režisérově smrti.

Odkaz a vliv na filmovou tvorbu

Ejzenštejn nebyl jen filmařem, ale také významným teoretikem filmu. Jeho eseje o montáži, rytmu a ideologii ve filmu ovlivnily generace tvůrců včetně Orsona Wellese, Alfreda Hitchcocka nebo Francise Forda Coppoly. Jeho práce položila základy filmového střihu jako uměleckého nástroje a dodnes se studuje na filmových školách po celém světě. Zemřel 11. února 1948 v Moskvě.




Sergej Michajlovič Ejzenštejn: Filmy a pořady 86


Dodatečné informace

Narození:
23. 1. 1898
Riga, Lotyšsko (dříve součást Ruského impéria)
Úmrtí:
11. 2. 1948
Moskva, Sovětský svaz

Další články

  1. Zpráva o záchraně mrtvého je tak umělecký film, že na něj nemá většina diváků uměleckých filmů
    5. 3. 2022
    Zpráva o záchraně mrtvého je tak umělecký film, že na něj nemá většina diváků uměleckých filmů

    Osmačtyřicetiletý režisér a scenárista Václav Kadrnka patří k nejosobitějším autorům současné české kinematografie. Jeho debut Osmdesát dopisů vyprávěl o přípravách na emigraci v 80. letech. Křižáček, v němž hrál Karel Roden, byl zase jakousi středověkou meditaci o hledání ztraceného syna. Třetí autorův počin je opět osobní a tentokrát se odehrává v současnosti – zachycuje několik dnů v životě rodiny, která navštěvuje u nemocničního lůžka starého otce v kómatu. Klíčovou otázkou zůstává, zda je film vybroušením určité metody či vidění světa, nebo zda už jde o překročení limitů psychické únosnosti většiny publika.

  2. 46. týden-kinopremiéry: Opěvovaný Steve Jobs, Jack Black a Jo Nesbø dětem a Ejzenštejn fajnšmekrům
    12. 11. 2015
    46. týden-kinopremiéry: Opěvovaný Steve Jobs, Jack Black a Jo Nesbø dětem a Ejzenštejn fajnšmekrům
  3. A. J. Liehm: Patnáct let historie se vygumovalo II.
    6. 9. 2011
    A. J. Liehm: Patnáct let historie se vygumovalo II.

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.