Woodrow Parfrey

Woodrow Parfrey, narozen 5. října 1922 v New Yorku, USA, zemřel 29. července 1984, byl americký filmový a televizní herec, který se proslavil především jako charakterní herec ve vedlejších rolích. Raný život a vojenská služba Sydney Woodrow Parfrey se narodil v New Yorku rodičům velšského původu, Hazel (rozené James) a Sidneymu Parfreyovým. V dospívání osiřel a během hospodářské krize žil v chudobě. Před vstupem do armády pracoval jako automechanik. Během druhé světové války sloužil v americké armádě, bojoval v bitvě v Ardenách, kde byl zraněn a zajat německými vojsky. Tyto válečné zkušenosti později ovlivnily jeho herecké ztvárnění mnoha drsných a výstředních postav. Po propuštění z armády mu testy naznačily, že by se měl stát hercem, což vedlo k jeho nové profesi. Divadelní kariéra Parfrey působil téměř výhradně na Broadwayi a v regionálních divadlech v pozdních 40. a 50. letech 20. století. Studoval herectví pod vedením Erwina Piscatora na New School for Social Research. Jeho významným divadelním úspěchem byla role nevyrovnaného informátora Herberta Gelmana v původní broadwayské produkci Advise and Consent (1961), za kterou získal ocenění Fanny Kemble Award. Filmová kariéra K filmu a televizi se Parfrey výrazněji obrátil v 60. letech. Byl jedním z nejzajímavějších charakterních herců, kteří se objevili v americkém filmu a televizi v tomto období. Do každé role, od prodavačů až po vesmírné opice, vnášel zvláštní charisma. Ačkoli byl obvykle hercem vedlejších rolí, dokázal zaujmout i v menších částech. Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patří postava vězně Clusiota ve filmu Papillon (1973) režiséra Franklina J. Schaffnera, kde hrál po boku Steva McQueena a Dustina Hoffmana. S režisérem Schaffnerem spolupracoval také na filmu Planet of the Apes (1968), kde ztvárnil jednoho ze tří orangutaních soudců "Nevidím zlo" jménem Maximus. Později si tuto roli zopakoval v pilotním dílu televizního seriálu založeného na tomto filmu. Parfrey se pravidelně objevoval ve filmech režírovaných Donem Siegelem a Clintem Eastwoodem. Mezi jeho významné role patří Harold Young v Siegelově filmu Charley Varrick (1973) a role ve westernu The Outlaw Josey Wales (1976), který režíroval Eastwood. V Eastwoodově filmu Bronco Billy (1980) ztvárnil Dr. Canterburyho. Další jeho významné filmy zahrnují Dirty Harry (1971), kde hrál pana Jaffeho, Used Cars (1980) v roli pana Ghertnera, a Frances (1982). Objevil se také ve filmech jako The War Lord (1965), How to Save a Marriage and Ruin Your Life (1968), Sam Whiskey (1969), Oklahoma Crude (1973), Stay Hungry (1976) a Carny (1980). Televizní kariéra V televizi se Parfrey objevil v mnoha hostujících rolích, zejména v pozdních 60. letech, kdy fantasy a špionážní pořady spoléhaly na výrazné hostující herce. Pětkrát se objevil v seriálu The Man from U.N.C.L.E., což je více než jakýkoli jiný hostující herec kromě Jill Ireland. Hrál také v populárních seriálech jako Perry Mason, The Virginian, Voyage to the Bottom of the Sea, I Dream of Jeannie, Bonanza, Mission: Impossible a mnoha dalších. Je často vzpomínán jako "jeden z největších televizních padouchů". V televizním filmu The Homecoming: A Christmas Story (1971), který sloužil jako pilotní díl pro seriál The Waltons, ztvárnil postavu obchodníka Ike Godseyho. Osobní život a odkaz Dne 18. února 1950 se Parfrey oženil s Rosou Ellovich. Jeho syn Adam Parfrey byl "undergroundovým" vydavatelem, který zemřel ve stejném věku jako jeho otec. Woodrow Parfrey zemřel na infarkt 29. července 1984 ve věku 61 let v Los Angeles. Je pohřben na Los Angeles National Cemetery. Parfrey byl známý svou schopností vnést do každé role něco navíc, což z něj učinilo jednoho z nejzajímavějších charakterních herců své doby. Jeho výrazný herecký styl a schopnost ztvárnit širokou škálu postav mu zajistily trvalé místo v historii amerického filmu a televize.