Brett Goldstein: Nejlepší filmy a seriály

Brett Goldstein je britský herec, scenárista a komik, který začínal jako stand-up vystupující na edinburském Fringe festivalu a autor krátkých filmů. Jeho průlom přišel s britskou romantickou komedií Superbob (2015), kterou napsal a v níž si zahrál hlavní roli. Mimo herectví se prosadil i jako scenárista – podílel se například na několika britských televizních projektech a později i na vývoji amerických sérií. Jeho schopnost kombinovat suchý humor s lidskostí mu otevřela dveře k úspěchu v mezinárodním měřítku, zejména díky roli v Ted Lasso. Brett Goldstein: Superbob (Superbob, 2015) V britské nízkorozpočtové komedii Superbob si Brett Goldstein zahrál nesmělého pošťáka Boba Kennera, který po dopadu mimozemského objektu získá superschopnosti a je zaměstnán britskou vládou jako oficiální superhrdina. Snímek, který také spolunapsal, vtipně reflektuje britský humor, byrokracii a lidskou nejistotu. Goldsteinův výkon stojí na jemné parodii superhrdinského žánru a schopnosti najít hrdinství v obyčejnosti. Brett Goldstein: Ted Lasso (Ted Lasso, 2020–2023) Největší slávu Brettu Goldsteinovi přinesla role Roye Kenta ve sportovní komediálně-dramatické sérii Ted Lasso od Apple TV+. Původně byl najat jako scenárista, ale po přečtení scénáře cítil, že roli cynického, ale srdcem spravedlivého veterána Roye musí zkusit sám – a uspěl. Jeho herecký výkon, plný nevyřčených emocí a hrubé něhy, mu vynesl dvě ceny Emmy za nejlepšího herce ve vedlejší roli. Roy Kent se díky Goldsteinovi stal jednou z nejikoničtějších postav současné televizní tvorby. Brett Goldstein: Thor: Láska jako hrom (Thor: Love and Thunder, 2022) V marvelovském spektáklu Thor: Love and Thunder se Brett Goldstein objevil v potitulkové scéně jako Héraklés, syn řeckého boha Dia. Jde o náznak budoucího rozšíření marvelovského univerza o nové mytologické postavy a superhrdiny. I když šlo zatím jen o krátké cameo, jeho obsazení vyvolalo mezi fanoušky nadšení a spekulace o tom, jaký prostor Héraklés v MCU v budoucnu dostane. Goldstein zde vyměnil ironii za svaly – a zjevně se mu to zalíbilo.